"Přístup zaměstnavatelů k rovnosti příležitostí je konzervativní," říká Dana Machátová, předsedkyně Výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů
24. červen 2004
| Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. | Zpravodaj Gender Studies, o.p.s.
Dana Machátová se tématu rovnosti příležitostí žen a mužů věnuje 5 let, nejprve jako místopředsedkyně a poslední dva roky jako předsedkyně Výboru Českomoravské komory odborových svazů pro rovné příležitosti žen a mužů. Je členkou Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a členkou pracovní skupiny Evropské odborové konfederace ve vyjednávacím týmu evropských sociálních partnerů k rovnosti žen a mužů. Zeptali jsme se jí mimo jiné, jak hodnotí přístup zaměstnavatelů k rovným příležitostem a kde nalézá největší překážky. lin
Dana Machátová se tématu rovnosti příležitostí žen a mužů věnuje 5 let, nejprve jako místopředsedkyně a poslední dva roky jako předsedkyně Výboru Českomoravské komory odborových svazů pro rovné příležitosti žen a mužů. Je členkou Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a členkou pracovní skupiny Evropské odborové konfederace ve vyjednávacím týmu evropských sociálních partnerů k rovnosti žen a mužů. Zeptali jsme se jí mimo jiné, jak hodnotí přístup zaměstnavatelů k rovným příležitostem a kde nalézá největší překážky. lin
V rámci ČMKOS funguje Výbor pro rovné příležitosti žen a mužů. Zřejmě tuto problematiku odbory považují za důležitou. Jakou konkrétní činnost tento výbor vyvíjí?
Činnost Výboru je zaměřena zejména na shromažďování a distribuci informací o rovnosti příležitostí, vytváření sítě spolupracovníků v odborových svazech, vzdělávací aktivity, semináře, konference. Spolupracujeme na projektech s jinými organizacemi - aktuálně na projektu EQUAL na téma "Slaďování profesního a rodinného života", v předešlých letech na společném projektu Mezinárodní konfederace svobodných odborů a holandské odborové centrály FNV "Ženy v odborech, ve společnosti a na trhu práce" nebo na twinningovém projektu České republiky a Švédska "Zlepšení veřejného institucionálního mechanismu pro zavedení, posílení a kontrolu prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže". Věnujeme se medializaci tématu rovných příležitostí prostřednictvím odborového týdeníku SONDY i veřejných sdělovacích prostředků.
Je problematika rovných příležitostí důležitou agendou v celkové odborové činnosti?
Po celou dobu své existence dělá Výbor všechno pro to, aby byla důležitou agendou.
Jak se změnila pozice a prostředí Výboru od jeho vzniku? Vidíte nějaký posun ve vnímání problematiky rovných příležitostí pro ženy a muže?
Výbor je stálým poradním orgánem Rady ČMKOS. Jeho posláním je podporovat ve veškeré činnosti ČMKOS a odborové svazy v ní sdružené politiku rovnosti příležitostí, zejména žen a mužů. V současné době je ve Výboru zastoupeno 20 odborových svazů, ČMKOS v současnosti sdružuje 34 odborových svazů, každý z nich má právo jmenovat do Výboru svého zástupce. Spolupracujeme s jednotlivými odborovými svazy sdruženými v ČMKOS, regionálními radami odborových svazů, sociálními partnery, MPSV ČR a nevládními organizacemi. V mezinárodním měřítku spolupracuje s Evropskou odborovou konfederací (ETUC) a Mezinárodní konfederací svobodných odborů (ICFTU).
V celé české společnosti probíhá proces prosazování rovnosti příležitostí a gender mainstreamingu velice pomalu. A protože zaměstnanci, odboráři a odboroví funkcionáři jsou součástí této společnosti, je nasnadě, že se jejich postoje k politice rovných příležitostí žen a mužů, až na malé výjimky, příliš neodlišují od postoje celé společnosti. Jaké největší překážky vidíte při prosazování rovných příležitostí? Za největší překážku považuji setrvávání v gendrových stereotypech. Česká společnost si zatím nespojuje, nedokáže nebo nechce spojit negativní důsledky zastaralých společenských konvencí do souvislosti se současnou ekonomickou a sociální situací. Jeden příklad stereotypu za všechny - tvrzení, že muž je živitelem rodiny a žena má pečovat o děti a domácnost. Rovné příležitosti znamenají především právo volby. Žena má právo se svobodně rozhodnout, zda se bude plně věnovat pouze profesní kariéře, zda naplněním jejích životních představ bude pouze výchova dětí a péče o rodinu nebo zda rozdělí své znalosti, schopnosti a čas mezi zaměstnání a rodinu. Při každé ze zvolených možností by měla mít zajištěny veškeré podmínky k tomu, aby mohla uplatnit své vzdělání, schopnosti, tvůrčí myšlení, protože každá z těchto možností je svým způsobem prospěšná pro celou společnost. Trvat na přesvědčení, že muž - zaměstnanec bude celoživotně živitelem rodiny při současné úrovni nezaměstnanosti prostě neodpovídá realitě. Je třeba vzít v úvahu i další životní situace - dlouhotrvající nemoc, úraz, úmrtí, rozvod… Které oblasti jsou podle Vás v současné době nejpálivější v oblasti rovných příležitostí? Rovné odměňování, segregace na trhu práce, možnosti slaďování profesního a rodinného života, nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích v pracovním, politickém i veřejném životě. Jak se Vám pracuje se zaměstnavateli? Řešíte nějaké konkrétní případy porušování rovných práv žen a mužů v pracovním procesu? Pokud máte na mysli spolupráci s jednotlivými konkrétními zaměstnavateli, musím říct, že jejich přístup k rovnosti příležitostí je celkově konzervativní, i když samozřejmě i zde platí, že výjimka potvrzuje pravidlo.
V celé české společnosti probíhá proces prosazování rovnosti příležitostí a gender mainstreamingu velice pomalu. A protože zaměstnanci, odboráři a odboroví funkcionáři jsou součástí této společnosti, je nasnadě, že se jejich postoje k politice rovných příležitostí žen a mužů, až na malé výjimky, příliš neodlišují od postoje celé společnosti. Jaké největší překážky vidíte při prosazování rovných příležitostí? Za největší překážku považuji setrvávání v gendrových stereotypech. Česká společnost si zatím nespojuje, nedokáže nebo nechce spojit negativní důsledky zastaralých společenských konvencí do souvislosti se současnou ekonomickou a sociální situací. Jeden příklad stereotypu za všechny - tvrzení, že muž je živitelem rodiny a žena má pečovat o děti a domácnost. Rovné příležitosti znamenají především právo volby. Žena má právo se svobodně rozhodnout, zda se bude plně věnovat pouze profesní kariéře, zda naplněním jejích životních představ bude pouze výchova dětí a péče o rodinu nebo zda rozdělí své znalosti, schopnosti a čas mezi zaměstnání a rodinu. Při každé ze zvolených možností by měla mít zajištěny veškeré podmínky k tomu, aby mohla uplatnit své vzdělání, schopnosti, tvůrčí myšlení, protože každá z těchto možností je svým způsobem prospěšná pro celou společnost. Trvat na přesvědčení, že muž - zaměstnanec bude celoživotně živitelem rodiny při současné úrovni nezaměstnanosti prostě neodpovídá realitě. Je třeba vzít v úvahu i další životní situace - dlouhotrvající nemoc, úraz, úmrtí, rozvod… Které oblasti jsou podle Vás v současné době nejpálivější v oblasti rovných příležitostí? Rovné odměňování, segregace na trhu práce, možnosti slaďování profesního a rodinného života, nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích v pracovním, politickém i veřejném životě. Jak se Vám pracuje se zaměstnavateli? Řešíte nějaké konkrétní případy porušování rovných práv žen a mužů v pracovním procesu? Pokud máte na mysli spolupráci s jednotlivými konkrétními zaměstnavateli, musím říct, že jejich přístup k rovnosti příležitostí je celkově konzervativní, i když samozřejmě i zde platí, že výjimka potvrzuje pravidlo.