O ženské solidaritě, kvótách a volebním zákoně

Předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a poslankyně za ČSSD Anna Čurdová je známá svou angažovaností v oblasti rovných příležitostí a zájmem o řadu souvisejících témat. Je také velkou výjimkou mezi českými politiky a političkami v tom, že se "nebojí" kontaktu s neziskovým sektorem, zejména pak spolupráce ženskými organizacemi. Právě ona mě proto napadla jako žena, zkušená politička a tedy ta pravá osoba k zodpovězení otázek na téma účasti žen v politice, novely volebního zákona, nově zakládané strany.

Pomineme-li úspěch či neúspěch jednotlivých stran v krajských a senátních volbách - jak hodnotíte volby z pohledu zastoupení žen na kandidátních listinách a jejich úspěchu ve volbách?
Volby z pohledu zastoupení žen na kandidátních listinách i z hlediska výsledku hodnotím jako jednoznačný neúspěch, a to všech. Domnívám se, že existuje celý komplex příčin, a to od vnitřní struktury stran přes programové otázky a samozřejmě, že svoji roli hrají i média a prezentace problémů v nich.

Co je podle Vás důvodem k nízkému zastoupení žen na kandidátkách, resp. na jejich volitelných místech? Jak je možné reprezentaci žen mezi kandidáty zvýšit - co pro to mohou - nebo by měly - udělat strany a co voličky a voliči?
Začnu od konce. Ženy by se měly naučit vzájemně se podporovat a spolupracovat. Nikdy nezapomenu na jednu diskusi, kde jsem bránila kvóty v politické straně a na kandidátkách. Vítr z plachet mi vzala jedna z přítomných žen když řekla: "To je hezké, co tady povídáte, ale když ta žena není dostatečně kvalitní, tak je tam přece lepší chlap, protože ho všichni známe a tu školku pro děti nám taky prosadí, tak k čemu tedy nějaká kvóta."
Jenže, pokud ženy nebudou spolupracovat, nebudou podporovat samy sebe jako ty, které jinak vnímají problémy a tím prosazují jejich alternativní řešení, pak skutečně nemáme šanci, ani na prosazení zipového systému na kandidátní listiny. Pokud by totiž fungovalo něco jako ženská solidarita (ta mužská stoprocentně funguje), pak máme daleko větší počet žen do Senátu, ale i do Poslanecké sněmovny. Teď hodně zjednodušuji, ale tohle je podle mě základ. A politické strany? Samozřejmě, že politické strany by jako první měly rovné příležitosti uchopit a srozumitelně vysvětlit, jak budou realizovat jejich naplňování v praxi. Metody jsou různé - vnitřní kvóty, volební řády, program. Ale to jsou záležitosti obecně známé. Problém je, jak politické strany donutit k tomu, aby takto postupovaly. A tady jsme opět u celého komplexu problémů - kde není poptávka, není ani nabídka. Politické strany v tuto chvíli nikdo nenutí, aby tak postupovaly. V mé straně tvoří ženy zhruba 28,3% členské základny, kvótu pro vnitřní orgány máme 25%; pokud chceme více, pak je logický argument, že by proporčně nebyla zastoupená členská základna a 25% odpovídá jejímu složení. Politické strany nejsou ochotny vnímat komplexnost problematiky a zatím, bohužel, žádná z nich nepochopila, že rovné příležitosti žen a mužů byly, jsou a budou významné politikum. A důvod k nízkému zastoupení žen na kandidátkách? Asi se budete divit, ale ženy v politických stranách nejsou, anebo jich tam je nízké procento. A to není problém jenom České republiky, ale např. i bývalé NDR. Samozřejmě, že příčin je opět celá řada a není to nezájmem o politiku jako takovou, jak často a rádi tvrdí muži. Naopak, jsou to bariéry, které stále existují při vstupu do politiky a v práci politických stran, dvojí břemeno (pracovní proces a péče o domácnost), ale také předsudky a stereotypy v našem vnímání. Často se setkávám s názorem, a to zejména u starších žen, že muž je živitelem rodiny a žena tou, která se do politiky nemá plést, protože má od přírody jinou roli.

Jak by mohl vyššímu zastoupení žen v politice pomoci nový volební zákon? Jaký je jeho současný vývoj? Je podle Vašeho názoru jeho přijetí v současné situaci průchodné? A splní - i po všech změnách, které prodělal - vůbec očekávání, která do něj jsou nebo byla vkládána?
Jsem přesvědčena, že pokud bychom do nového volebního převzaly zákona francouzský model, tj. zipový systém kandidátních listin,včetně zavedení vysokých pokut pro politické strany za jeho nedodržení, pak by nebyl problém a tento přístup by určitě zajistil nejen vyšší konečné zastoupení žen na kandidátních listinách, ale i ve zvolených orgánech. Osud nového volebního zákona je v tuto chvíli ve hvězdách. Je několik příčin, proč vláda odložila jeho projednávání a právě otázka postavení žen na kandidátních listinách je jednou z nich. Upřímně řečeno, pokud by tato úprava prošla vládou, a bylo by velkou ostudou sociální demokracie, aby tam tyto úpravy nebyly, pak by nás čekala velká bitva v parlamentu, ovšem s nejasným výsledkem. Pozitivem by ale byla veřejná diskuse k této otázce, i když někteří by se asi neubránili silným emocím a výrokům; řada z mých kolegů by protrpěla kopřivku, osypky a jiné dětské nemoci, ale tato diskuse by byla nesporným pozitivem a také jednoznačným poselstvím směrem k ženám.
Tímto návrhem a jeho prosazováním bouráme léta zavedenou a budovanou strukturu společenských vztahů, vnímání lidí, pohodlný stereotyp každodenního života. Ale pokud tyto věci neotevřeme, pak nám ujede evropský - a nejenom evropský - vlak zákonitého společenského vývoje.

Jak nahlížíte na právě konstituovanou stranu žen Rovnost šancí? Má podle Vašeho názoru šanci uspět?
Mám obrovský problém: vítám každou aktivitu, která podpoří ženy a bojuje s jejich nerovným postavením a snaží se řešit velkou horu problémů, které ženy mají. Na druhou stranu mi je líto, že žádná z iniciátorek, a to spolupracuji s velkou řadou nevládních organizací, nikdy nepřišla s žádným podnětem, námětem, připomínkou, co řešit a jak odstraňovat bariéry ve veřejném mínění. A jsme zpátky u mé první odpovědi. Pokud se ženy nenaučí spolupracovat a táhnout napříč politickým spektrem za jeden provaz, pak je každá podobná aktivita předem odsouzena k zániku. Pozitivní je to, že strana dostala poměrně velký prostor v médiích, což nemají všechny nevládní organizace a političky; důležité také je, že obraz v médiích, alespoň co jsem měla příležitost já sledovat, nebyl negativní. Je možné, že vznik této strany bude konečně impulsem pro ostatní, aby se rovné příležitosti staly skutečným politikem se kterým se bude vážně pracovat, a to se všemi možnými důsledky.

Jaké je podle Vás současné postavení žen v politice ve srovnání se začátkem 90. let?
Záleží na úhlu pohledu. Rozhodně se nenaplnila očekávání, která byla na počátku 90. let Zastoupení žen v politice se nijak výrazně nemění. Pokud se podíváme na problémy, pak se pomalým tempem suneme k jejich řešení, ale je to za cenu nezměrného úsilí a mravenčí práce desítek nevládních ženských organizací, které oslovují a bombardují politické strany, aby se zabývaly problémy, které ženy tíží, a aby je řešily. Nicméně stále větší procento práce je před námi.

Děkuji.