Vernisáž | PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie

7.3.2024  Praha  |  Zanechte svůj otisk v mapě feministické Prahy! Srdečně zveme v předvečer MDŽ na vernisáž výstavy PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie. Přijďte se podívat na místa spojená s historií ženského hnutí očima fiktivní postavy Anny Kovářové a zanechte vlastní stopu ve feministické historii. Více

Pátrací hra s oživlými místy paměti - PRO ŠKOLY

8.3.2024  Praha  | 

Stopujeme ženy naší historie, tentokrát s živými historickými postavami! Chcete žákům a žákyním přiblížit důvody, které vedly k tomu, že se 8. březen stal mezinárodním dnem žen a je významným dnem i v České republice? Jak to souvisí s volebním právem a bojem za rovnoprávnost mužů a žen obecně? Pojďte si 8. března dopoledne projít naši pátrací hru. 

Více

Výstava | PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie

8.3.2024  Praha  |  Měsíc březen je věnován feministické historii. V předvečer MDŽ, 7. 3. bude v 18:00 slavnostně zahájena výstava PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie. Přijďte se podívat na místa spojená s historií ženského hnutí očima fiktivní postavy Anny Kovářové, která vás provede vším, co zažila na vlastní kůži. A zanechte vlastní stopu ve feministické historii. Více
feminismus.czČlánky › Německo nastoupilo cestu feministické zahraniční politiky

Německo nastoupilo cestu feministické zahraniční politiky

22. březen 2023  | Nina Bosničová, DZS
13. března se na ambasádě Německé spolkové republiky v Praze konala diskuse, která představila nové směřování německé zahraniční politiky ještě za tepla – jenom několik dnů poté, co bylo oficiálně představeno německé veřejnosti.

Německo udělalo vskutku odvážnou věc. V koaliční smlouvě si vláda jako závazek uvedla realizaci feministické zahraniční politiky. Ano, čtete správně – slovo „feminismus“ se objevuje přímo v německém státním dokumentu. I když, že ani v Německu nešlo o zcela nespornou záležitost, svědčí fakt, že byla vybrána neutrálnější anglická varianta termínu a v textu se tedy hovoří o feminist foreign policy.

Co ale vůbec feministická zahraniční politika je? Velmi zjednodušeně by šlo říct, že feministická zahraniční politika usiluje o dosažení stavu, kdy bude více žen v zahraniční politice a kdy více žen bude mít užitek z nejrůznějších zahraničněpolitických rozhodnutí a jejich implementace do praxe. Širší smysl však spočívá v tom, aby zahraniční politika byla jako celek více inkluzivní, než tomu bylo doposud. A tím do obrázku kromě žen vstupují i další marginalizované skupiny a jejich potřeby. Silným a důležitým tématem pro všechny tyto skupiny jsou mír a bezpečnost a také otázka lidských práv, jejichž součástí jsou i práva žen.

Světovým pionýrem feministických přístupů v zahraniční politice bylo Švédsko, a to v době, kdy Margot Wallström působila na postu ministryně zahraničních věcí. Švédsko kvůli tomu čelilo různým typům kritiky. Výtkou bylo, že jde o pouhé PR bez reálných dopadů do praxe, že koncept feministické zahraniční politiky vymyslel globální sever s cílem uměle jej vnutit zemím globálního jihu, anebo že prosazovaní genderových zájmů není vždy v souladu s vyššími zájmy národními. Zarytí kritici také tvrdí, že díky feministické zahraniční politice došlo ke zhoršení vztahů Švédska s některými státy a také k poškození jeho obchodních zájmů.

Na dotaz, zda se neobává, že Německo bude čelit podobně přísné kritice, odpověděla Helga Barth, zmocněnkyně německého Ministerstva zahraničních věcí pro lidská práva, mezinárodní rozvoj a sociální záležitosti, která byla jednou z panelistek zmíněné diskuse, že nikoli. Opakovaně padlo, že Německo nemá v plánu dělat misionářskou zahraniční politiku, a že hodlá vždy spolupracovat s lokálními organizacemi a skupinami, protože na začátku je vždy potřeba položit si a zodpovědět dotaz, čí feminismus bude v konkrétních situacích prosazován. Navíc dle Barth nejde o zas tak převratnou změnu postoje – Německo například již dlouho v oblasti rozvojové spolupráce usiluje o uplatnění principu gender mainistreamingu. Barth také zdůraznila, že již samotný proces sestavení a zveřejnění strategie feministické zahraniční politiky byl velmi participativní, a tedy inkluzivní.

Na závěr byla pozornost věnována i zastoupení žen v německé diplomacii. V Německu představuji ženy 27 % celého diplomatického sboru. Toto číslo však samo osobě, bez kontextu, až tak moc neznamená, protože je velký rozdíl mezi tím, zda žena například zastává post velvyslankyně v USA anebo působí v nějaké nižší pozici na konzulátu v nějaké malé zemi. Jako důvody, že se zatím v Německu více žen nezapojilo do diplomacie byl uveden nomádský způsob života, který ovlivňuje nejbližší rodinu diplomatky, přetrvávající nedostatek kvalitních ženských vzorů a také absence odvahy či nechuť usilovat o vyšší pozice v rámci diplomatické hierarchie.

Ptáte se, jak tohle všechno souvisí s prací DZS? Možná se budete divit, ale v mnohém. DZS se například v rámci agendy vládních stipendií spolupodílí na rozvojové spolupráci České republiky. Jako zaměstnavatel i jako administrátor programů na podporu mezinárodního vzdělávání a výzkumu podporujeme myšlenku inkluze a rovných příležitostí. Jak ukázaly naše výzkumy, stipendijní pobyty v zahraničí financované některým z našich programů, ať už je to Erasmus+ anebo některé menší programy jako CEEPUS, AKTION a Vzdělávání Fondů EHP, pomáhají jejich účastnicím a účastníkům stávat se tolerantnější, ctít diverzitu a nepodléhat společenským stereotypům. A tohle všechno má potenciál vést nejenom k navýšení počtu žen v diplomacii v České republice (je jich výrazně méně než v Německu), ale také ke genderově citlivějšímu přístupu české zahraniční politiky.

 

Autorka: Nina Bosničová, Dům zahraniční spolupráce (DZS)

https://www.dzs.cz/

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.