Marie Haisová o Kosovu

Marie Haisová
Praha dne 11.4.1999

O t á z k a:

Veliká část veřejnosti nepovažuje bombardování za nejlepší možnost, jak vyřešit situaci v Kosovu. Jak byste si představovala vy ideální řešení podobných situací a co by k tomu bylo zapotřebí?

O d p o v ě ď:

Stereotypy chování

Otázka je kladena v době, kdy hoří velký požár. Je to podobné, jako při hašení ohně. Jde o živel, o kterém racionálně uvažovat v okamžiku největšího rozšíření se zprostředkovanými informacemi, je obtížné. Na hašení ohně i na hašení požárů lidských emocí, má lidstvo zaběhané stereotypy. Jde spíše o to, jak se vyrovnat se zaběhanými stereotypy řešení.

"Čest jenom tomu, kdo se brání, za svobodu umí život dát" je psáno na náměstí Míru v Plzni před Českým rozhlasem. Z tohoto, Čechy nerespektovaného sloganu vyplývá, že každý/á jsme povinen/a si bránit svoji svobodu. Dám příklad, jak toto neděláme. Před časem jsem potkala kamarádku. Měla monokly pod očima, zbitá svým manželem. Rozhořčila jsem se a chtěla volat policii, lékaře, fotografa. Kamarádka mě zadržela, že v žádném případě, že bych situaci ještě zhoršila. Začala jsem tedy o násilí v mém sousedství vykládat dalším kamarádkám. Reakce, se kterou jsem se setkala, byla: "Nech je být, to je jejich věc, když se Alena nechce bránit, tak jí to asi vyhovuje." Jsme si dobře vědomi toho, že každý násilník jde tak daleko, kam mu oběť dovolí dojít. Co víme o sebeobraně kosovského obyvatelstva? Vzpomínám si na vojenský výcvik izraelských žen a jejich odvahu bránit svůj národ. Stereotypy chování, ve kterých muži jsou silní, násilní, dobyvační, páchající 95 % všech trestných činů i v mírových národech vypovídá o vadných kulturních návycích konce dvacátého století, které si říká pokrokové, vědecké a já nevím jaké ještě.

Agresivita, erotika a společná budoucnost

Centra agresivity a erotiky jsou v mozku vedle sebe a navzájem na sebe působí. Nevybitá sexuální energie působí na centra agresivity a mužská populace řádí. Na kom se vybíjí? Na slabších. Ženách, dětech, starých lidech. Jedním z možného konkrétního, mírumilovného a podstatně levnějšího řešení kosovské krize by bylo usměrnění nadbytečné válečné energie nasazením nikoliv špičkové, vše devastující techniky, ale vyloděním kvalifikovaných prostitutek, doprovázených dostatečnou ochranou. Nevybitou sexuální energii, nahrazenou fanatismem, majetnickými a vlastnickými emocemi jednorázová soulož nevyřeší. Nicméně k jistému zklidnění sexualita vede. To si každý/á vyvodí z příkladů ze svého okolí a osobního života. Má-li muž sexuálně vyhovující partnerku, chová se úplně jinak, než když je sexuálně frustrovaný a svoji energii vybíjí ne zrovna ve válce, ale ve workoholismu, automobilismu, alkoholismu a jiných náhražkových závislostech.

Patriarchální kultura klade absolutní hodnotu na bohatství, kterým rozumí peníze a majetek, který je v 95 % v rukou mužů. Životně důležitá práce, spočívající v zabezpečení výchovy dětí a chodu rodiny leží na ženách. I za práci, která je zahrnuta v HDP berou ženy jen desetinu toho, co muži a vlastní jednu setinu toho, co muži. S ohledem na naši společnou budoucnost je třeba změnit ve výchově tradiční návyky, ve kterých veškerá tíha emocionálních a domácích povinností leží na ženě, která nemá ani sil ani chuti být dobrou sexuální partnerkou. Muži naopak mají neomezený čas a prostor ke svých hrám, které se v dospělosti stávají společensky nebezpečné. Bohužel, jejich dominance vede k tomu, že místo odsouzení sklízejí od slabšího pohlaví obdiv. Ne nadarmo tvoří davy obdivovatelů Hitlerů, Stalinů a jiných magorů ženy, které v patriarchálních důsledcích v nich vidí ty "pravé. silné muže".

NATO, politická krátkozrakost a ženy

V anketách o vstupu do NATO jsem nezachytila zájem o názor žen, jejichž synové a mužové jsou potenciálními válečníky a potenciálními mrtvými. Jak je taková ignorance těch, které život dají a život vypiplají vůbec možná?

Propagandistické agitace politiků, podporované hvězdami pop-music, vypovídají o úrovni vzdělání a schopnosti myslet v naší vlasti. Jeden z hlavních aktivistů našeho vstupu do NATO Klaus, se najednou distancuje od důsledků, které s sebou takové spojenectví nese. Což toto nebylo od začátku jasné? Každá příčina má přece své následky. Stejným problémům budeme čelit po vstupu do Evropské Unie, kde se z krize nezaměstnanosti, zemědělských přebytků a dopravních zbytečností nevybabráme. Naši politici nemají filosofické ani jiné vzdělání na to, aby dokázali domýšlet následky svých činů, jsou zbabělí, aby dokázali stanovit pravidla hry předem, takže se pak jen diví, co jejich ambice a aktivity přinášejí. Ať už jde o spor o jablko, či vepřové s EU, či Kosovo.

Na zbrojení se vydává ročně 600 miliard dolarů, přičemž 181 miliarda dolarů by stačila na zabezpečení čisté vody na celém světě, potravin, zdravotní péče, ukončení negramotnosti, vzdělání, stabilizace populace, střechy nad hlavou, čisté a obnovitelné energie, prevence eroze půdy, kyselých dešťů, zastavení ničení ozónové vrstvy a ničení lesů.

Nejsou uvedená fakta burcující výzvou ženám, aby se více angažovaly ve věcech veřejných, nepřijímaly daná schémata pasivity a podřízenosti, neboť zde jde o narůstající agresivitu proti lidskému duchu, lidské mysli a lidskému tělu? Násilí, kterému svědčíme není jen proti lidem v Kosovu, je pozorovatelné na Zemi, na všech rozličných živočišných i rostlinných druzích. Začít můžeme tím, že zapojíme muže ve svém okolí do všedních, každodenních povinností a přestaneme obdivovat jejich infantilní schopnosti, které projevují honbou za majetkem, silnějším autem či stále dokonalejší vojenskou technikou. Samozřejmě předpokladem je, že jejich chování nebudeme napodobovat a světu nabídneme tu dobrou stránku života, kterou je vzájemná ohleduplnost, laskavost, smysl pro krásu a estetiku prostředí, ve kterém žijeme, nejen ovšem toho domácího.