Genderové aspekty finanční krize
15. prosinec 2010
| Gender Studies
Genderovým rozměrem finanční krize se zabývá nová publikace obecně prospěšné společnosti Gender Studies s názvem: „KRIZE JAKO NOVÝ ZAČÁTEK, NEBO PROMARNĚNÁ ŠANCE?“, která vychází v těchto dnech. Publikace vznikla z důvodu absence genderového pohledu na dění okolo krize u nás, v Polsku i na Slovensku a také nedostatku informací o sociálních dopadech a vlivu na podobu veřejných služeb, jejichž podoba výrazně ovlivňuje postavení žen ve společnosti.
Genderové aspekty finanční krize
Genderovým rozměrem finanční krize se zabývá nová publikace obecně prospěšné společnosti Gender Studies s názvem: „KRIZE JAKO NOVÝ ZAČÁTEK, NEBO PROMARNĚNÁ ŠANCE?“, která vychází v těchto dnech.
Publikace vznikla z důvodu absence genderového pohledu na dění okolo krize u nás, v Polsku i na Slovensku a také nedostatku informací o sociálních dopadech a vlivu na podobu veřejných služeb, jejichž podoba výrazně ovlivňuje postavení žen ve společnosti.
„Při prvních projevech krize v Evropě se tehdejší i dnešní ministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, dnes TOP09) nechal v Hospodářských novinách slyšet, že hovořit o krizi v Česku je nesmysl, protože tu žádná není a ani žádná nehrozí. Prohlásil to v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny. A pokračoval: „Neznamená to, že americká krize nebude mít žádný dopad na českou ekonomiku. Zpomalení ekonomiky přijde. Jediné, co se však stane, je, že Češi budou bohatnout o něco pomaleji než dosud. Pořád ale budou bohatnout.”
Finanční krize je realitou. Je realitou, i když ne vždy je skutečnou příčinou opatření a politik, které se chystají nebo už fungují. Finanční krize má nejen své příčiny, ale i důsledky a dopady. Ty však nejsou univerzální, jak se mnohdy zdá a jak deklaruje politická reprezentace. Na některé skupiny obyvatelstva jsou dopady kvůli stavu ekonomiky i politickým opatřením intenzivnější. Finanční krize má i svůj genderový rozměr. To nemusí nutně znamenat, že dopadá ve všech svých fázích hůře na ženy (řada analýz však tento fakt potvrzuje), jde především o to, že na muže a ženy dopadá jinak a různou měrou. Intenzita dopadů ze sféry ekonomiky se zvyšuje, pokud se k tomu přidají škrty v sociální oblasti, které dopadají především na ženy a následně na děti a postavení domácností. Na to upozorňuje i Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu: “Díky koncentraci žen v sektoru veřejných služeb byly ženy v minulosti chráněny před dopadem recese. Protože jsou však ženy často zaměstnány ve veřejném sektoru a využívají služeb, jako je péče o děti, jsou velmi citlivé na rozpočtové škrty, k nimž se přistupuje v důsledku nižších daňových příjmů. Je třeba mít také na paměti, že vlády musejí v následujícím desetiletí splatit své obrovské deficity. V důsledku snížení veřejných výdajů dochází také k přesunu služeb, jako je péče o děti, zpět na ženy, které se proto nemohou zapojit do společnosti mimo oblast domácností. Podobně také v socioekonomicky znevýhodněných hospodářstvích je důsledkem škrtů v podpůrných službách to, že je na ženy kladeno větší břemeno ze strany rodin i společnosti.“ Finanční krize se dotkla české ekonomiky i veřejných politik, i když vlivné osobnosti její existenci nejprve popíraly a zpochybňovaly i její vliv na Českou republiku. „
Z příspěvku Lindy Sokačové
OBSAH PUBLIKACE:
I. Finanční krize feministickou perspektivou
Od paradoxů ke krizi. Sociální a feministická kritika. Na koho se přesouvají rizika a náklady?
Feministický pohled na současné globální krize. Ekonomická krize v mediálním čase třikrát jinak.
II. Dopady finanční krize na sociální a rodinnou politiku
Genderové aspekty finanční krize: sociální a rodinná politika.
Vliv finanční krize na postavení sólo rodičů v České republice.
III. Reformy: vzdělávání a výzkum
Reformní politiky v oblasti školství a výzkumu: Současný stav a vyhlídky z hlediska genderových nerovností
Argumenty pro školné: kritický pohled.
IV. Migrace v době krize
Ekonomická recese a vliv na postavení migrantů a migrantek.
V. Finanční krize a neziskové organizace
Společenská odpovědnost firem v krizi.
Social Watch: Krize a její dopady.
Studentská iniciativa Vzdělání není zboží.
Otevřená společnost: Krize jako šance na změnu
AUTOŘI A AUTORKY PUBLIKACE:
PhDr. Marek Hrubec, PhD., český filosof a sociální vědec, zabývá se kritickou teorií společnosti a politiky.
Halka Jaklová působí v neziskové organizaci Aperio a věnuje se tématu sólo rodičů.
Lucie Jarkovská, Ph.D., socioložka, působí na Fakultě sociálních studií, katedře sociologie, obor genderových studií.
Mgr. Alena Králíková, šéfredaktorka odborného měsíčníku HR forum, který vydává Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů.
Martina Křížková se věnuje mediálním analýzám a je redaktorkou časopisu Nový prostor.
Petra Kubálková vystudovala bakalářský program Informační studia a knihovnictví na FF UK a v současné době studuje magisterský obor Informační studia na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK.
Lenka Kužvartová, aktivistka iniciativy Vzdělání není zboží, která kriticky vystupuje proti komercionalizaci vzdělávacího systému.
Mgr. Marcela Linková se věnuje tématu gender a věda, které vnesla do výzkumného zaměření oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR.
Kateřina Lišková, socioložka, přednáší na oborech genderová studia a sociologie na Fakultě sociálních studií
Masarykovy univerzity.
Kateřina Machovcová, Ph.D., absolventka psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity.
Ing. Petr Pavlík, Ph.D., v současnosti působí jako ředitel Institutu magisterských studií a člen Katedry genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde vyučuje kurzy zaměřené na metodologii v sociálních vědách.
Jiří Silný je ředitelem Ekumenické akademie Praha a věnuje se tématům jako sociální spravedlnost nebo fair trade.
Mgr. Linda Sokačová pracuje v neziskové organizaci Gender Studies. Je absolventkou oboru sociologie a sociální politika na FSV UK.
Tereza Stöckelová, Ph.D., se věnuje sociologii vědy a technologií.
Zuzana Uhde pracuje v oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.
Publikace je k dispozici v knihovně Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2
OTEVÍRACÍ DOBA KNIHOVNY:
úterý, středa, čtvrtek: 12-18 hod.
Návštěvy knihovny mimo otevírací dobu jsou možné po předchozí.
KONTAKT:
telefon: +420 224 913 350
e-mail: knihovna@genderstudies.cz,
library@genderstudies.cz
VÍCE INFORMACÍ K PROJEKTU: linda.sokacova@genderstudies.cz
Genderovým rozměrem finanční krize se zabývá nová publikace obecně prospěšné společnosti Gender Studies s názvem: „KRIZE JAKO NOVÝ ZAČÁTEK, NEBO PROMARNĚNÁ ŠANCE?“, která vychází v těchto dnech.
Publikace vznikla z důvodu absence genderového pohledu na dění okolo krize u nás, v Polsku i na Slovensku a také nedostatku informací o sociálních dopadech a vlivu na podobu veřejných služeb, jejichž podoba výrazně ovlivňuje postavení žen ve společnosti.
„Při prvních projevech krize v Evropě se tehdejší i dnešní ministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, dnes TOP09) nechal v Hospodářských novinách slyšet, že hovořit o krizi v Česku je nesmysl, protože tu žádná není a ani žádná nehrozí. Prohlásil to v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny. A pokračoval: „Neznamená to, že americká krize nebude mít žádný dopad na českou ekonomiku. Zpomalení ekonomiky přijde. Jediné, co se však stane, je, že Češi budou bohatnout o něco pomaleji než dosud. Pořád ale budou bohatnout.”
Finanční krize je realitou. Je realitou, i když ne vždy je skutečnou příčinou opatření a politik, které se chystají nebo už fungují. Finanční krize má nejen své příčiny, ale i důsledky a dopady. Ty však nejsou univerzální, jak se mnohdy zdá a jak deklaruje politická reprezentace. Na některé skupiny obyvatelstva jsou dopady kvůli stavu ekonomiky i politickým opatřením intenzivnější. Finanční krize má i svůj genderový rozměr. To nemusí nutně znamenat, že dopadá ve všech svých fázích hůře na ženy (řada analýz však tento fakt potvrzuje), jde především o to, že na muže a ženy dopadá jinak a různou měrou. Intenzita dopadů ze sféry ekonomiky se zvyšuje, pokud se k tomu přidají škrty v sociální oblasti, které dopadají především na ženy a následně na děti a postavení domácností. Na to upozorňuje i Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu: “Díky koncentraci žen v sektoru veřejných služeb byly ženy v minulosti chráněny před dopadem recese. Protože jsou však ženy často zaměstnány ve veřejném sektoru a využívají služeb, jako je péče o děti, jsou velmi citlivé na rozpočtové škrty, k nimž se přistupuje v důsledku nižších daňových příjmů. Je třeba mít také na paměti, že vlády musejí v následujícím desetiletí splatit své obrovské deficity. V důsledku snížení veřejných výdajů dochází také k přesunu služeb, jako je péče o děti, zpět na ženy, které se proto nemohou zapojit do společnosti mimo oblast domácností. Podobně také v socioekonomicky znevýhodněných hospodářstvích je důsledkem škrtů v podpůrných službách to, že je na ženy kladeno větší břemeno ze strany rodin i společnosti.“ Finanční krize se dotkla české ekonomiky i veřejných politik, i když vlivné osobnosti její existenci nejprve popíraly a zpochybňovaly i její vliv na Českou republiku. „
Z příspěvku Lindy Sokačové
OBSAH PUBLIKACE:
I. Finanční krize feministickou perspektivou
Od paradoxů ke krizi. Sociální a feministická kritika. Na koho se přesouvají rizika a náklady?
Feministický pohled na současné globální krize. Ekonomická krize v mediálním čase třikrát jinak.
II. Dopady finanční krize na sociální a rodinnou politiku
Genderové aspekty finanční krize: sociální a rodinná politika.
Vliv finanční krize na postavení sólo rodičů v České republice.
III. Reformy: vzdělávání a výzkum
Reformní politiky v oblasti školství a výzkumu: Současný stav a vyhlídky z hlediska genderových nerovností
Argumenty pro školné: kritický pohled.
IV. Migrace v době krize
Ekonomická recese a vliv na postavení migrantů a migrantek.
V. Finanční krize a neziskové organizace
Společenská odpovědnost firem v krizi.
Social Watch: Krize a její dopady.
Studentská iniciativa Vzdělání není zboží.
Otevřená společnost: Krize jako šance na změnu
AUTOŘI A AUTORKY PUBLIKACE:
PhDr. Marek Hrubec, PhD., český filosof a sociální vědec, zabývá se kritickou teorií společnosti a politiky.
Halka Jaklová působí v neziskové organizaci Aperio a věnuje se tématu sólo rodičů.
Lucie Jarkovská, Ph.D., socioložka, působí na Fakultě sociálních studií, katedře sociologie, obor genderových studií.
Mgr. Alena Králíková, šéfredaktorka odborného měsíčníku HR forum, který vydává Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů.
Martina Křížková se věnuje mediálním analýzám a je redaktorkou časopisu Nový prostor.
Petra Kubálková vystudovala bakalářský program Informační studia a knihovnictví na FF UK a v současné době studuje magisterský obor Informační studia na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK.
Lenka Kužvartová, aktivistka iniciativy Vzdělání není zboží, která kriticky vystupuje proti komercionalizaci vzdělávacího systému.
Mgr. Marcela Linková se věnuje tématu gender a věda, které vnesla do výzkumného zaměření oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR.
Kateřina Lišková, socioložka, přednáší na oborech genderová studia a sociologie na Fakultě sociálních studií
Masarykovy univerzity.
Kateřina Machovcová, Ph.D., absolventka psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity.
Ing. Petr Pavlík, Ph.D., v současnosti působí jako ředitel Institutu magisterských studií a člen Katedry genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde vyučuje kurzy zaměřené na metodologii v sociálních vědách.
Jiří Silný je ředitelem Ekumenické akademie Praha a věnuje se tématům jako sociální spravedlnost nebo fair trade.
Mgr. Linda Sokačová pracuje v neziskové organizaci Gender Studies. Je absolventkou oboru sociologie a sociální politika na FSV UK.
Tereza Stöckelová, Ph.D., se věnuje sociologii vědy a technologií.
Zuzana Uhde pracuje v oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.
Publikace je k dispozici v knihovně Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2
OTEVÍRACÍ DOBA KNIHOVNY:
úterý, středa, čtvrtek: 12-18 hod.
Návštěvy knihovny mimo otevírací dobu jsou možné po předchozí.
KONTAKT:
telefon: +420 224 913 350
e-mail: knihovna@genderstudies.cz,
library@genderstudies.cz
VÍCE INFORMACÍ K PROJEKTU: linda.sokacova@genderstudies.cz