Prague Pride

5.8.2019  

Nejteplejší den roku letos nastane v sobotu 10. srpna. Duhový průvod Prague Pride vyrazí opět z Václavského náměstí a skvělá zpráva je, že se vrací na svoji oblíbenou trasu: ulice Na Příkopě – Náměstí Republiky – Revoluční – Řásnovka – Dvořákovo nábřeží – Čechův most – schody na Letnou. V Pride Parku na Letné bude pokračovat zábava, kterou si můžete střihnout podle svého vkusu. Sledovat program na hudebních stagích nebo vogue dance v Pride Ball šapitó, seznámit se a pokecat v nové Komunitní zóně powered by Vodafone, projet se na ruském kole, osvěžit se jídlem a pitím, projít si jarmark LGBT neziskovek nebo nakoupit festivalový merch ve stánku Prague Pride. Chcete odpoledne strávit jako královna? Kupte si vstupenky do VIP zóny. Letos si připomínáme 50 let od zpackané policejní šťáry v newyorském baru Stonewall Inn, která spustila nepokoje a následně vznik hnutí za práva LGBT osob. Pojďte s námi do průvodu oslavit úspěchy hnutí, a zároveň společně ukázat na diskriminaci a nepochopení, kterým LGBT lidé v Česku dodnes každodenně čelí. Pojďte s námi být vidět!

Více

Šlapeme násilí na paty - 6. ročník charitativního pochodu

21.9.2019  

Další ročník pochodu na podporu organizace ACORUS - centra na pomoc obětem domácího násilí. O podrobnostech odpoledního programu vás budeme postupně informovat zde nebo na našem webu www.slapemenasilinapaty.cz

Více

Feministická konference 2019

27.9.2019  Jihomoravský kraj  | 

Rok se s rokem sešel a rýsuje se před námi druhá feministická konference v Brně.

Více
feminismus.czČlánky › Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR

Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR

Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR
Ztráta zaměstnání, která je jedním z důsledků ekonomické krize, je nepříjemná záležitost pro každého. Pro cizince a cizinky, kteří s výpovědí mohou přijít i o povolení k pobytu, jsou však dopady krize zásadním ohrožením. V následujícím textu zhodnotíme tuto aktuální problematiku na základě zkušeností účastníků a účastnic integračních kurzů realizovaných v Plzni.

Ztráta zaměstnání, která je jedním z důsledků ekonomické krize, je nepříjemná záležitost pro každého. Pro cizince a cizinky, kteří s výpovědí mohou přijít i o povolení k pobytu, jsou však dopady krize zásadním ohrožením. V následujícím textu zhodnotíme tuto aktuální problematiku na základě zkušeností účastníků a účastnic integračních kurzů realizovaných v Plzni.

Propouštění a celkový úbytek počtu pracovních míst následkem ekonomické krize výrazně ovlivnil situaci cizinců a cizinek, kteří do ČR zejména v letech 2006 – 2008 za prací hojně přicházeli a podíleli se na tehdejším hospodářském růstu. Až s krizí se však naplno projevily problémy, na které dlouhodobě poukazovaly zejména neziskové organizace. Především se jednalo o problematické působení pracovních agentur, které sem dovážely velké skupiny cizinců a cizinek. Ti však ve většině neměli žádné informace o svých právech a povinnostech, pracovali za nevýhodných podmínek a hlavně – kvůli svým "klientům" často dlužili neúměrné finanční částky, které zaplatili za vyřízení víz, pracovních povolení či poskytnutí ubytování. Cizinci a cizinky zřejmě přijížděli i v době, kdy už český trh práce stagnoval, ale povolení ještě byla vydávána. V okamžiku, kdy opravdu dolehla krize, a firmy začaly hromadně propouštět, Ministerstvo vnitra připravilo v roce 2009 program dobrovolných návratů (další informace např. zde). Toto vládní opatření umožnilo osobám bez práce získat zdarma letenku na cestu domů a finanční příspěvek. Pro mnohé cizince a cizinky byla však možnost vrátit se do země, kde zůstala jejich zadlužená rodina, jíž měli původně posílat vydělané peníze, nepřijatelná. Snaží se zde zůstat, hledají práci jak se dá, a doufají v lepší zítřky.

Podnikání jako možnost řešení

Migranti a migrantky na Plzeňsku v této situaci často volí strategii podnikání. Podle zkušeností paní Džumagul Čotkarajevy, která působí jako terénní pracovnice a poradkyně, jsou cizinci často pod velkým nátlakem: "Pracovní povolení se téměř nevydávají, a to ani v případě, kdy se jedná o osvědčené zaměstnance a zaměstnavatelé o ně mají nadále zájem". Lidé, kteří zde žijí již několik let a mají v plánu žádat o trvalý pobyt, nemají pak jinou možnost než volit podnikání.

V některých případech jsou k tomu tlačeni i samotnými zaměstnavateli. Pro ně je totiž najímání podnikajících výhodnější, nemusí za ně platit odvody a kdykoliv s nimi mohou přestat spolupracovat. Můžeme pouze odhadovat kolik cizinců a cizinek se tak ocitá v pasti tzv. švarcystému. To je situace, kdy podnikání zakrývá pracovní poměr. Zkušenosti s ním mají i čeští zaměstnanci a zaměstnankyně, pro cizince a cizinky je však situace rizikovější. Pokud by Inspektorát práce na takový zastřený pracovní vztah přišel, cizincům a cizinkám hrozí, že ztratí legální pobyt na území ČR. Není tedy divu, že na nevýhodné podmínky přistoupí a snaží se o problémech příliš nemluvit.

Zaměstnanost cizinců v Plzeňském kraji

Platná povolení k zaměstnání cizinců/-ek a zelené karty:

K 31.12.2009: 2469

K 31.12.2008: 10459

K 31.12.2007: 4822

Cizinci/-ky z třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání:

K 31.12.2009: 1518

K 31.12.2008: 1256

K 31.12.2007: 948

Cizinci/-ky s živnostenským oprávněním:

K 31.12.2009: 9288

K 31.12.2008: 6534

K 31.12.2007: 5411

Údaje pocházejí z bulletinu Mezinárodní pracovní migrace v ČR, který pravidelně vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, http://www.vupsv.cz.

Na druhou stranu se však ve vzdělávacích kurzech pro cizince a cizinky setkáváme i s lidmi, pro které je mít vlastní živnost dlouhodobým snem. V zemích původu pracovali v různých profesích, například švadlena, kadeřnice, automechanik, obchodník, zatímco v Česku v současné době vykonávají pouze pomocné, nekvalifikované práce. Mnozí z nich vyhledávají vzdělávací kurzy a snaží se získat všechny potřebné informace o podmínkách v ČR a možnostech uznávání vzdělání, aby mohli začít samostatně podnikat.

V tomto ohledu měla krize přece jenom i pozitivní dopad. Cizinci a cizinky jsou více motivovaní sami si zjišťovat informace a nespoléhat se na „pomoc“ prostředníků. Svědčí o tom i vysoká účast na vzdělávacích aktivitách poskytovaných neziskovými organizacemi. Například na první cyklus integračního kurzu v projektu Šance – práce – integrace!, který v Plzni realizuje Evropská kontaktní skupina, přišlo přes 80 lidí. To je více než dvojnásobek původně plánované kapacity.

Projekt Šance - práce - integrace! je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.