Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Genderově citlivý přístup k dětem v mateřských školách (webinář)

21.2.2019  Jihomoravský kraj  | 

Setkání prezentuje možnosti, jak pracovat s předškolními dětmi citlivě a s ohledem na jejich jedinečnost, nezávisle na tom, zda jsou dívkou či chlapcem. Představuje aktivity vyvinuté NESEHNUTÍm pro práci s dětmi v mateřských školách, stejně jako zahraniční genderově citlivé knížky a pohádky pro děti. Součástí setkání bude také sdílení dobré praxe z genderově citlivé školky v Rakousku, kterou lektorky navštívily.

Více

Konference "Break The Silence"

22.2.2019  Praha  | 

Spolek Common Law Society ve spolupráci s proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s., Vás srdečně zve na konferenci a následný mini moot court k tématu sexuálního násilí, s názvem BREAK THE SILENCE, konanou 22. února 2019.

Více
feminismus.czČlánky › 160 let od narození PhDr. Elišky Krásnohorské a 110 let ženského studia na UK

160 let od narození PhDr. Elišky Krásnohorské a 110 let ženského studia na UK

16. listopad 2007  | Anna Nedvědová
Právě před 160 lety, 18. listopadu 1847, se narodila Eliška Krásnohorská, známá především jako spisovatelka dívčích románů o Svéhlavičce, autorka básně Chodská a libreta ke Smetanově Hubičce. Málokdo už o ní ví, že byla také starostkou Ženského výrobního spolku, redaktorkou Ženských listů a zakladatelkou gymnázia Minerva.

Právě před 160 lety, 18. listopadu 1847, se narodila Eliška Krásnohorská, známá především jako spisovatelka dívčích románů o Svéhlavičce, autorka básně Chodská a libreta ke Smetanově Hubičce. Málokdo už o ní ví, že byla také starostkou Ženského výrobního spolku, redaktorkou Ženských listů a zakladatelkou gymnázia Minerva.

Gymnázium Minerva jako první v Rakousku-Uhersku dalo dívkám možnost získat vědomosti potřebné k maturitě, nutné podmínce k tomu, aby se mohly ucházet o studium na univerzitě.

Vybojovat otevření Minervy nebylo snadné. Krásnohorská musela podstoupit nekonečná vyjednávání na úřadech a bojovat proti nedůvěře a předsudkům vůči studiu dívek. Sepisovala petice a organizovala podpisové akce. Našla se řada příznivců, ale i mnoho pochybovačů. Například Alois Jirásek, sám profesor na chlapeckém gymnáziu a otec pěti dcer, odmítl petici podepsat: „...račte povážiti tu spoustu latiny a řečtiny, fysiky, dějepisu, matematiky (o jiném, poměrně snazším nemluvím), a to vše by měly dívky z měšťanské školy za čtyři roky, resp. za pět let přemoci! Bojím se, že by to bylo přílišné namáhání a nesnází mnoho.“

Myšlenkou Krásnohorské bylo přijímat dívky až po absolvování měšťanské nebo vyšší dívčí školy, tedy nejméně čtrnáctileté, které by se pro vyšší studium rozhodovaly už z vlastní vůle. Učivo prvního stupně gymnázia si měly doplnit v jednoleté či dvouleté přípravce a pak pokračovat podle stejných osnov jako na druhém stupni chlapeckého gymnázia.

Po trojím odmítnutí byly konečně 16. července 1890 schváleny stanovy školy a pražská městská rada poskytla Minervě dvě místnosti v dívčí obecné škole u sv. Vojtěcha. Profesor F. X. Prusík byl jmenován ředitelem školy. Při zápisu 16. září se  přihlásilo 51 žaček a 1. října zahájila soukromá střední dívčí škola Minerva vyučování. Dne 27. září téhož roku byl založen spolek Minerva, který  kromě jiného tvořil  materiální zázemí školy,  jeho členové platili pravidelné příspěvky.

V roce 1895 maturovalo prvních 18 dívek. Několik nejodvážnějších se přihlásilo ke studiu na filozofické a na lékařské fakultě. Byly přijaty jen jako hospitantky, to znamená, že mohly navštěvovat přednášky, ale nesměly skládat zkoušky. Teprve v roce 1897 povolilo rakouské ministerstvo školství ženám plnoprávné studium na těchto dvou fakultách. I na tomto úspěchu měla lví podíl Eliška Krásnohorská.

Minerva prošla za dobu své existence mnoha proměnami. V roce 1910 se k nelibosti své zakladatelky z klasického gymnázia stalo gymnázium reálné, s výukou francouzštiny místo řečtiny. Na počest 70. narozenin Elišky Krásnohorské přijala nový název - Městské reálné gymnázium Krásnohorská. Ve školním roce 1922/23 studovalo na gymnáziu Krásnohorská již více než 900 dívek ve 24 třídách. V roce 1935 se gymnázium přestěhovalo do zrenovované moderní školní budovy v dnešní ulici M. D. Rettigové.

Gymnázium Minerva odchovalo za mnoho let své činnosti celé zástupy významných žen. Patří k nim například sestry Anna a Albína Honzákovy, Alice Masaryková, Milena Jesenská, Marie Fantová, Milada Petříková-Pavlíková, Ema Holečková, Jarmila Loukotková, Zdena Škvorecká a mnoho dalších.

Zánik gymnázia Krásnohorská v roce 1952 přinesly školské reformy ministra Zdeňka Nejedlého, podle kterých se zaváděly jednotné jedenáctileté školy. Spolek Minerva existoval až do roku 2000, kdy byl dobrovolně rozpuštěn za jeho poslední předsedkyně JUDr. Marie Lauschmannové.

Eliška Krásnohorská byla za své zásluhy o dívčí a ženské studium odměněna v roce 1922 čestným doktorátem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy jako první žena v české historii.

Anna Nedvědová, Gender Studies, o.p.s.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.