Co si myslíte o ...?
Jak si myslíte, že by se měl člověk zachovat, pokud se dozví o domácím násilí páchaném na kolegyni či kolegovi v zaměstnání?

Jiřina Šiklová
Socioložka, přednáší na FF UK. V roce 1991 založila Gender Studies, o.p.s. Je členkou několika správních rad nevládních nadací a edičních rad několika zahraničních odborných časopisů zaměřených na sociální politiku. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, které přispěly k integraci Evropy. V roce 1999 jí byla udělena prezidentem Václavem Havlem medaile T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku.

Taktně vyhledat oběť a pokusit se s tím člověkem, obvykle je to žena, promluvit. Naznačit, že o tom, co se děje u nich v rodině, jsem slyšela, že to pozoruji a jsem ochotna pomoci. Přijme-li oběť tento první rozhovor kladně, tak je možné ji nejen vyslechnout, ale sdělit i možnosti obrany, kam a na koho se má obrátit o pomoc, případně nabídnout, že jí pomůžete, půjdete s ní a doprovodíte ji. Nikdy to ale neřešit za tuto osobu,bez jejího souhlasu, či alespoň náznaku souhlasu. Je totiž nebezpečí,že bychom mohli situaci oběti násilí ještě zhoršit. Výjimkou může být pouze situace, kdy se opravdu jedná o život oběti, o systematické ohrožování jejího zdraví či zdraví a života dětí v rodině.



Jan Haverkamp
Facilitátor a konzultant. Pracuje ve střední a východní Evropě od roku 1987 na rozvoji nevládních ekologických a sociálních organizací, zároveň byl vedoucí kampaní Greenpeace v České republice. Učí na Masarykově univerzitě v Brně. V ČR žije od roku 1997, pochází z Holandska, má dvě děti.


V první řadě bych zajistil, aby kolegyně/kolega měl/a dostatek prostoru. Myslím tím zjistit, jestli nepotřebuje volno z práce a zajistit to s jejím/jeho nadřízeným. Bez zbytečných otázek. Zbytek by velmi záležel na mém vztahu s oním člověkem a na tom, jestli má sociální síť, která mu/jí pomůže. Kdo je sociálně izolovaný může potřebovat více osobní pozornosti a pokud je to možné větší podporu (pomoc při hledání jiného životního prostoru, dočasného nebo trvalého, psychologickou pomoc, právní pomoc). Zkontaktoval bych ji/ho s organizacemi, které se zabývají právní problematikou domácího násilí. Pokud jde o někoho se silnými sociálními vazbami (přátelé poskytující podporu), mohlo by stačit vytvořit takovému člověku dobré prostředí na pracovišti. Důležité pro mě také je to, aby oběti domácího násilí nebyly vnímány jako oběti víc, než je nezbytně nutné, což znamená nepodceňovat jejich vlastní sílu bojovat s tíživou situací a nenechat je v izolaci, aby problém za ně řešil někdo jiný. Najít rovnováhu je velmi těžké a vím, že bych asi udělal chyby.



Eva Filipová
Finanční manažerka firmy EDS, která se zabývá prodejem softwaru. Je vdaná, dříve působila v YWCE - Young Women's Christian Association.



Chtěla bych se od kolegyně dozvědět více a stav pokud možno zdokumentovat. Poslala bych kolegu/kolegyni za závodním lékařem (naše organizace závodní zdravotní péči má) za účelem ošetření, zdokumentování a případné lékařské a psychologické péče, případně bych s ním/ní i zašla k lékaři sama. Chtěla bych s kolegou/kolegyní dojít na policii incident nahlásit, popřípadě s danou dokumentací (fotografiemi) incident nahlásit sama. Domnívám se že následné policejní šetření by počínajícího násilníka mohlo od dalšího domácího násilí odradit. Dále bych kolegovi/kolegyni pomohla najít spojení na organizace, které pomáhají v situacích domácího násilí (např. Rosa, popřípadě najít další). V případě vážného napadení bych možná i poskytla přístřeší pro pár nocí a snažila se sama najít ubytování v domovech s celodenním ubytováním v případě domácího násilí.