Platforma pro AKCI

Násilí

Ve všech společnostech jsou ženy a dívky vystaveny různé míře fyzického, sexuálního a psychologického poškozování, které se projevuje jak v osobním, tak veřejném životě nezávisle na třídní příslušnosti, kulturním zázemí či výši příjmu. Ženy a dívky jsou často nuceny čelit znásilnění, sexuálnímu zneužívání, sexuálnímu zastrašování či obtěžování na pracovišti. Násilím jsou nejvíce systematicky ohrožovány ženy v době války. Sexuální otroctví, vnucené těhotenství, sterilizace, interrupce pod nátlakem, prenatální pohlavní výběr, usmrcování ženských novorozeňat jsou rovněž akty násilí. Snaha žen využívat lidských práv a základních svobod zasažených kterýmkoli z uvedených druhů násilí je narušována, mrzačena nebo zcela znemožňována. Některé skupiny žen, jakými jsou například migrující dělnice, vyžadují zvláštní pozornost, neboť jsou zvláště zranitelné coby oběti násilí.

Nedostatečná zákonná prevence a ochrana nebo nedostatky v operativním využívání zákonů, stejně tak nedbalost úřadů v dodržování zákonnosti (tam, kde patřičné zákony existují) násilí páchané na ženách dále živí a zvyšují.

Platforma doporučuje kroky, které povedou k:

přijetí a využívání zákonů odsuzujících násilí páchané na ženách;
usilovné práci na ratifikaci a plnění všech mezinárodních dohod týkajících se násilí na ženách včetně Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace namířené proti ženám; přijetí nových a dodržování existujících zákonů, umožňujících trestat příslušníky ozbrojených sil, policie a jakýchkoli jiných státních složek za činy násilí spáchaného na ženách;
vybudování útočišť a poskytování právní pomoci a jiných služeb ohroženým ženám a dívkám; stejně tak k zajištění poradenství a léčebných příležitostí pro pachatele násilí na ženách;
účinějšímu boji proti mafiím podílejícím se na obchodu se ženami, což závisí na zlepšení spolupráce na státní i mezinárodní úrovni.

NÁSILÍ V ČR

V České republice je problém násilí na ženách společností a odpovědnými úřady stále odsouván. Úlohu státu v zasazování se o prevenci, ochranu a odškodňování obětí, postihování viníků, monitorování problému a osvětovou činnost do značné míry suplují nestátní neziskové organizace. Např. Koordinační kruh prevence násilí na ženách (sdružení organizací - Elektra, Nadace Gender Studies, Nadace Rosa, LaStrada, proFem), Bílý kruh bezpečí, Linka Bezpečí, Rozkoš bez rizika a další.

Násilí na ženách se projevuje v několika formách. Jedná se o domácí násilí, znásilnění, obchod se ženami, sexuální zneužívání a sexuální obtěžování. V České republice všechny tyto formy naléhavě vyžadují realizaci legislativních změn a sociálních opatření.

Domácímu násilí čelí v ČR zhruba každá desátá žena. Legislativní řešení je neúčinné zejména díky paragrafu 163a trestního zákona, podle něhož musí oběť dát třikrát souhlas se stíháním násilníka, od čehož je často příbuznými a strachem z partnera odrazena. Napadení je klasifikováno jako trestný čin, pouze pokud je žena 7 dní v pracovní neschopnosti. Po dobu soudního řízení není ženě poskytnuta ochrana a násilník není zbaven přístupu do společeného bytu. Ve snaze uniknout násilí je žena nucena hledat si náhradní bydlení. Často tak násilník paradoxně obývá zařízený velký byt a žena s dětmi žije v provizorních a nevyhovujících podmínkách. Místa v azylových domech jsou omezená a pobyt je časově limitován. Dosud neexistuje azylový dům s utajenou adresou, kde by ženy a jejich děti našly v krizových situacích potřebné bezpečí.

Znásilnění je protiprávní. V případě oznámení znásilnění je ovšem se ženou zacházeno nedůstojně, vina je přisuzována oběti a následuje společenská stigmatizace. Strach, stud a nedůvěra odpovědných institucí vede ženy k utajování znásilnění. Skutečný počet případů tedy není znám.

Obchod se ženami a nucená prostituce jsou státními orgány podchyceny nedostatečně, přestože jde o závažné porušování lidských práv. V roce 1996 bylo v ČR oficiálně registrováno 197 případů obchodu se ženami, přičemž skutečný počet je daleko vyšší. Z důvodu nedostatečné ochrany před organizavanými skupinami se ženy obávají svědčit, takže velké procento případů zůstane nezaregistrováno.

Sexuální obtěžování v zaměstnání není zakotveno v zákoně a ve veřejném mínění podléhá zkreslení a dezinformaci. Z těchto důvodů se postižené ženy obávají z druhotné viktimizace a sexuální obtěžování řeší odchodem z pracovního místa.

OBSAH DOKUMENTU:

| Nadace Gender Studies | feminismus.cz |

1998 © Nadace Gender Studies. Web site: 1998 © Studio LionNet.
Vydáno díky podpoře The Ford Foundation
Optimalizováno pro MSIE 4.0 a vyšší verze.