Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře

Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře

4. srpen 2003  | Jana Sobotková  |  Econnect
Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32 místo. Uvádí to Zpráva o lidském rozvoji za rok 2003 zveřejněná na začátku července Rozvojovým programem OSN, která pomocí tzv. indexu lidského rozvoje (Human Develpoment Index, HDI) hodnotí kvalitu života nejen podle ekonomických ukazatelů, které samy o sobě mohou být zavádějící, ale také prostřednictvím sociálních kritérií: index sleduje mimo jiné očekávanou délku života, gramotnost a přístup ke vzdělání, dostupnost zdravotní péče, porodní úmrtnost, rovnost příležitostí mužů a žen, uprchlictví či přístup k pitné vodě.

Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32 místo. Uvádí to Zpráva o lidském rozvoji za rok 2003 zveřejněná na začátku července Rozvojovým programem OSN, která pomocí tzv. indexu lidského rozvoje (Human Develpoment Index, HDI) hodnotí kvalitu života nejen podle ekonomických ukazatelů, které samy o sobě mohou být zavádějící, ale také prostřednictvím sociálních kritérií: index sleduje mimo jiné očekávanou délku života, gramotnost a přístup ke vzdělání, dostupnost zdravotní péče, porodní úmrtnost, rovnost příležitostí mužů a žen, uprchlictví či přístup k pitné vodě.

Oproti loňskému roku si Česká republika o stupeň polepšila: z kandidátských zemí pro vstup do Evropské unie je podle zprávy život kvalitnější pouze ve Slovinsku, které obsadilo devětadvacátou příčku, pak následují Polsko (35. místo), Maďarsko (38.) a Slovensko (39.). Na vrcholu žebříčku jsou skandinávské země – nejkvalitnější život nabízejí podle HDI Norsko, dále Island a Švédsko, za kterými zůstávají Austrálie, Holandsko, Belgie a na sedmém místě Spojené státy.

Česká "plus a mínus"

"Česká republika si v mnohých ukazatelích vede ve srovnání s jinými zeměmi dobře," komentuje výsledky zveřejněné ve zprávě zástupce Informačního centra OSN v Praze. "Samozřejmě ve srovnání s Norskem, Islandem a Švédskem zaostává Česká republika zejména v ekonomických ukazatelích. Ale ve značné většině dalších, které mají vliv na kvalitu života, se skandinávským zemím blíží nebo se jim dokonce vyrovnává," doplňuje Broža.

Jednou ze slabin České republiky jsou výdaje na vzdělání a úroveň vědy a výzkumu. Norsko, Švédsko a Island v letech 1998-2000 vydaly 15-16 % všech výdajů státu na vzdělání (7-8 % HDP), v ČR to bylo za stejné období pouze 9,7 % (4,4 % HDP). Na jeden milion obyvatel měly v letech 1996-2000 tři země s nejvyšším HDI 4000-6000 vědců a výzkumníků; Česká republika pouze 1349. Problémem ČR je také vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a kriminalita. "Mezi jinými velkoměsty uvedenými ve zprávě vykazuje Praha poměrně vysoký počet majetkových trestných činů," upozorňuje Broža. Předpokládaná délka života jako další faktor HDI se v uvedených tří zemích pohybuje v rozmezí 78-80 let: v České republice, kde je navíc podstatně nižší předpokládané délka života u mužů, tento ukazatel dosahuje hodnoty 75,4 roku.

V některých oblastech je však Česká republika hodnocena velmi vysoko: dětská úmrtnost je společně se Skandinávií nejnižší na světě, na téměř stejné úrovni jsou v ČR a ve skandinávských zemích výdaje na veřejné zdravotnictví. Také nerovnosti v příjmech a spotřebě u nejchudších a nejbohatších lidí se příliš neliší. V případě nových technologií si vedeme velmi dobře – v počtu telefonních linek a zejména v počtu uživatelů mobilních telefonů. "Česká republika však stále zaostává ve využívání internetu – v roce 2001 u nás připadalo na tisíc obyvatel 146,7 uživatele internetu, zatímco v Norsku, Švédsku a na Islandu to za stejné období bylo pět až šest set uživatelů internetu na 1000 obyvatel," vyjmenovává Broža. Česká republika má oproti skandinávským zemím také nízký počet poslankyň v parlamentu, avšak nevybočuje z evropského průměru v počtu vysoce postavených žen ve státní správě a managementu.

Rozvojové cíle milénia

Zpráva o lidském rozvoji se každoročně zaměřuje na jedno hlavní téma – letos byly zvoleny rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals), k jejichž plnění se zavázaly členské země OSN na Miléniovém zasedání Valného shromáždění OSN. Jedná se o soubor rozvojových cílů přijatých během devadesátých let – na konci této dekády světoví lídři vybrali ty nejzásadnější z cílů a zahrnuli je do Miléniové deklarace, přijaté v září 2000. Soubor známý jako "Miléniové rozvojové cíle" byl schválen 189 zeměmi; zahrnuje osm cílů, osmnáct dílčích cílů a více než čtyři desítky ukazatelů. V letech 1990 až 2015 by tak mělo být dosaženo následujícího – snížení extrémní chudoby a hladu o polovinu; dosažení základního vzdělání pro všechny; prosazování rovnosti pohlaví; snížení úmrtnosti dětí do pěti let o dvě třetiny; snížení mateřské úmrtnosti o tři čtvrtiny; zamezení šíření HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy; zajištění trvalé udržitelnosti pro životní prostředí; posilování světového partnerství pro rozvoj s důrazem na pomoc, obchod a odpuštění dluhů.

Letošní Zpráva o lidském rozvoji uvádí, že jeden z hlavních cílů – osvobození milionu lidí z pout extrémní chudoby – může být naplněn, avšak pouze za předpokladu, že chudé země přijmou rozsáhlé reformy a bohaté státy na ně odpoví stanovením lepších obchodních podmínek a vyšší rozvojovou pomocí. Již před rokem však generální tajemník OSN Kofi Annan varoval, že dosavadní vývoj k naplňování miléniových cílů nesměřuje.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.