Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Konference k výstavě Feministická avantgarda

11.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jako součást doprovodného programu k výstavě připravuje Dům umění konferenci, která se bude zabývat širšími socio-kulturními aspekty (ne)přítomnosti feministické avantgardy v sedmdesátých, potažmo osmdesátých letech minulého století u nás a specifickými podmínkami, za nichž se v tomto období feministické myšlení profilovalo, respektive obezřetně obcházelo. Smyslem konference je přispět k diskusi o důvodech, proč debaty o feminismu a genderu přežívaly v bývalém Československu tak dlouho na okraji zájmu a proč je tomu tak do jisté míry dodnes. V bouřlivých 60. letech, kdy rapidně narůstal zájem o pochopení role žen ve společnosti (včetně jejích historických proměn) a kdy západní feministické hnutí uvádělo tzv. ženské otázky do sociálně-politické praxe, nebyla u nás druhá vlna feminismu téměř zaznamenána. Závažné politické okolnosti srpna 1968, sovětské okupace a následné normalizace zastavily tento proces v zárodku chystaných sociálních reforem a debaty o feminismu a genderu postihl podobný osud jako jiné nonkonformní myšlenkové trendy.

Více

Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více
feminismus.czČlánky › Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře

Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře

4. srpen 2003  | Jana Sobotková  |  Econnect
Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32 místo. Uvádí to Zpráva o lidském rozvoji za rok 2003 zveřejněná na začátku července Rozvojovým programem OSN, která pomocí tzv. indexu lidského rozvoje (Human Develpoment Index, HDI) hodnotí kvalitu života nejen podle ekonomických ukazatelů, které samy o sobě mohou být zavádějící, ale také prostřednictvím sociálních kritérií: index sleduje mimo jiné očekávanou délku života, gramotnost a přístup ke vzdělání, dostupnost zdravotní péče, porodní úmrtnost, rovnost příležitostí mužů a žen, uprchlictví či přístup k pitné vodě.

Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32 místo. Uvádí to Zpráva o lidském rozvoji za rok 2003 zveřejněná na začátku července Rozvojovým programem OSN, která pomocí tzv. indexu lidského rozvoje (Human Develpoment Index, HDI) hodnotí kvalitu života nejen podle ekonomických ukazatelů, které samy o sobě mohou být zavádějící, ale také prostřednictvím sociálních kritérií: index sleduje mimo jiné očekávanou délku života, gramotnost a přístup ke vzdělání, dostupnost zdravotní péče, porodní úmrtnost, rovnost příležitostí mužů a žen, uprchlictví či přístup k pitné vodě.

Oproti loňskému roku si Česká republika o stupeň polepšila: z kandidátských zemí pro vstup do Evropské unie je podle zprávy život kvalitnější pouze ve Slovinsku, které obsadilo devětadvacátou příčku, pak následují Polsko (35. místo), Maďarsko (38.) a Slovensko (39.). Na vrcholu žebříčku jsou skandinávské země – nejkvalitnější život nabízejí podle HDI Norsko, dále Island a Švédsko, za kterými zůstávají Austrálie, Holandsko, Belgie a na sedmém místě Spojené státy.

Česká "plus a mínus"

"Česká republika si v mnohých ukazatelích vede ve srovnání s jinými zeměmi dobře," komentuje výsledky zveřejněné ve zprávě zástupce Informačního centra OSN v Praze. "Samozřejmě ve srovnání s Norskem, Islandem a Švédskem zaostává Česká republika zejména v ekonomických ukazatelích. Ale ve značné většině dalších, které mají vliv na kvalitu života, se skandinávským zemím blíží nebo se jim dokonce vyrovnává," doplňuje Broža.

Jednou ze slabin České republiky jsou výdaje na vzdělání a úroveň vědy a výzkumu. Norsko, Švédsko a Island v letech 1998-2000 vydaly 15-16 % všech výdajů státu na vzdělání (7-8 % HDP), v ČR to bylo za stejné období pouze 9,7 % (4,4 % HDP). Na jeden milion obyvatel měly v letech 1996-2000 tři země s nejvyšším HDI 4000-6000 vědců a výzkumníků; Česká republika pouze 1349. Problémem ČR je také vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a kriminalita. "Mezi jinými velkoměsty uvedenými ve zprávě vykazuje Praha poměrně vysoký počet majetkových trestných činů," upozorňuje Broža. Předpokládaná délka života jako další faktor HDI se v uvedených tří zemích pohybuje v rozmezí 78-80 let: v České republice, kde je navíc podstatně nižší předpokládané délka života u mužů, tento ukazatel dosahuje hodnoty 75,4 roku.

V některých oblastech je však Česká republika hodnocena velmi vysoko: dětská úmrtnost je společně se Skandinávií nejnižší na světě, na téměř stejné úrovni jsou v ČR a ve skandinávských zemích výdaje na veřejné zdravotnictví. Také nerovnosti v příjmech a spotřebě u nejchudších a nejbohatších lidí se příliš neliší. V případě nových technologií si vedeme velmi dobře – v počtu telefonních linek a zejména v počtu uživatelů mobilních telefonů. "Česká republika však stále zaostává ve využívání internetu – v roce 2001 u nás připadalo na tisíc obyvatel 146,7 uživatele internetu, zatímco v Norsku, Švédsku a na Islandu to za stejné období bylo pět až šest set uživatelů internetu na 1000 obyvatel," vyjmenovává Broža. Česká republika má oproti skandinávským zemím také nízký počet poslankyň v parlamentu, avšak nevybočuje z evropského průměru v počtu vysoce postavených žen ve státní správě a managementu.

Rozvojové cíle milénia

Zpráva o lidském rozvoji se každoročně zaměřuje na jedno hlavní téma – letos byly zvoleny rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals), k jejichž plnění se zavázaly členské země OSN na Miléniovém zasedání Valného shromáždění OSN. Jedná se o soubor rozvojových cílů přijatých během devadesátých let – na konci této dekády světoví lídři vybrali ty nejzásadnější z cílů a zahrnuli je do Miléniové deklarace, přijaté v září 2000. Soubor známý jako "Miléniové rozvojové cíle" byl schválen 189 zeměmi; zahrnuje osm cílů, osmnáct dílčích cílů a více než čtyři desítky ukazatelů. V letech 1990 až 2015 by tak mělo být dosaženo následujícího – snížení extrémní chudoby a hladu o polovinu; dosažení základního vzdělání pro všechny; prosazování rovnosti pohlaví; snížení úmrtnosti dětí do pěti let o dvě třetiny; snížení mateřské úmrtnosti o tři čtvrtiny; zamezení šíření HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy; zajištění trvalé udržitelnosti pro životní prostředí; posilování světového partnerství pro rozvoj s důrazem na pomoc, obchod a odpuštění dluhů.

Letošní Zpráva o lidském rozvoji uvádí, že jeden z hlavních cílů – osvobození milionu lidí z pout extrémní chudoby – může být naplněn, avšak pouze za předpokladu, že chudé země přijmou rozsáhlé reformy a bohaté státy na ně odpoví stanovením lepších obchodních podmínek a vyšší rozvojovou pomocí. Již před rokem však generální tajemník OSN Kofi Annan varoval, že dosavadní vývoj k naplňování miléniových cílů nesměřuje.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.