Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

Média z pohledu novinářek - diskusní večer

19.9.2018  Praha  | 

Další z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude tentokrát věnován tématu žen v médiích a zpravodajství. Diskutovat budeme o situaci novinářek v českém mediálním prostředí a jejich postavení v redakcích nebo o vlivu genderu na mediální obsah.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více
feminismus.czČlánky › Zpráva o 9. ročníku festivalu ženské a lesbické kultury Apriles

Zpráva o 9. ročníku festivalu ženské a lesbické kultury Apriles

7. duben 2003  | Marta Ljubková  |  Econnect
Organizátorky letošního ročníku si jako téma festivalu zvolily motto Moje tělo je ona. Toto téma se letos povedlo naplnit prakticky bezezbytku. Festival začal v pátek ve velkém sále Goethe Institutu a od prvních okamžiků bylo jasné, že letošní relativně mohutná reklamní kampaň se vydařila – počet účastnic vysoce převyšoval kapacitní možnosti sálu. Festival zahájil jednoduchý, ale zároveň působivý a velmi soustředěný dokument o vztahu českých lesbických žen k jejich tělům.
Organizátorky letošního ročníku si jako téma festivalu zvolily motto Moje tělo je ona. Toto téma se letos - alespoň co jsem mohla posoudit - povedlo naplnit prakticky bezezbytku.

Festival začal v pátek ve velkém sále Goethe Institutu a od prvních okamžiků bylo jasné, že letošní relativně mohutná reklamní kampaň se vydařila - počet účastnic vysoce převyšoval kapacitní možnosti sálu. Festival zahájil jednoduchý, ale zároveň působivý a velmi soustředěný dokument o vztahu českých lesbických žen k jejich tělům. Těla se týkala i následující módní přehlídka, která neusilovala o poodhalení letošních trendů; šlo spíš o to, s jakou módou se lze v rámci lesbické komunity setkat a co člověk vyjadřuje svým stylem oblékání. Přehlídka měla ohromný ohlas, a tak se původní obavy organizátorek, že lesbické ženy mohou takovou akci odmítnout, v žádném smyslu nenaplnila.

Sobotní den nabízel celodenní program několikerého druhu, rozdělený do bloků po 90 minutách. Účastnice se mohly zúčastnit dílen (pohybové, poetické, výtvarné), přednášek, diskusních klubů anebo filmových projekcí. V ideálním případě bylo možno navštívit každý z těchto bloků alespoň jednou, skladba programu tomu totiž byla přizpůsobena. Problém nastal ve chvíli, kdy se dvě zajímavé akce časově překrývaly - to je ovšem nevýhoda všech festivalů, které se potřebují vtěsnat do omezeného časového limitu.

Apriles celkově nabídl dvacet bodů programu. Krátké a dokumentární filmy se zabývaly problematikou ženského děla, rozporem mezi duší a tělem i tematikou lesbických vztahů obecně. Divačky mohly shlédnout například snímek o třináctiletém chlapci, který se od jedenácti let profiluje jako drag-queen, o třech finských dívkách, které se cítí uvězněny ve svém ženském těle, či stylizovanou parodii na sladkobolné americké filmy o lásce, v níž se v dokonale homosexuálním americkém předměstí náhodou vyskytne jedna dívka, která je heterosexuální, čímž zcela rozvrátí svoji šťastnou lesbickou rodinu.

Přednášky a diskusní kluby se například zabývaly tématikou ženské maskulinity a femininity. Ve společných (řízených) debatách šlo o to poodhalit či pojmenovat genderové stereotypy vážící se společensky k biologickému pohlaví. Přednášející poukázaly na omezenost bipolárního pohlavního rozdělení světa, které je nejenom zjednodušující, ale pro mnoho lidí především nevyhovující, svazující a frustrující. Takové rozdělení je pochopitelně praktické a velmi pohodlné pro současnou organizaci společnosti, která ženy silně znevýhodňuje.

Že kategorie genderu nejsou a nemohou být dostatečně široké, se ukázalo například v semináři zaměřeném na problematiku transgender žen, kterého se zúčastnili "skuteční" transsexuálové i ženy v mužském těle či muži v ženském těle.

V úvodu festivalu řekla Jiřina Šiklová, že společnost pomalu přestává být xenofobní a majoritat začíná brát na vědomí i menšiny. Festival Apriles byl zaměřen především na samotnou komunitu, na možnost setkávání i profilaci. V jednotlivých blocích nešlo o "osvětu", ale o sebepotvrzení, o vyjádření společných starostí a zážitků. Apriles však zároveň není akcí, z níž by heterosexuální ženy (a muži) měly být apriori vyloučeny - poznáte-li životní styl, který je pro vás zcela neznámý, nejenže si rozšíříte obzory, ale dozvíte se i něco samy(i) o sobě. Bude-li festival Apriles nadále takto vzkvétat a doufejme i expandovat, stane se jistě mimo jiné i událostí, kam bude heterosexuální menšina směřovat, aby se o homosexuální většině něco dozvěděla. A aby jí dala najevo svou podporu.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.