Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více

Konference Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

11.12.2017  Praha  | 

Oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. zve na konferenci Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

Více
feminismus.czČlánky › Ženy, muži a důchody v ČR po předčasných volbách 2013

Ženy, muži a důchody v ČR po předčasných volbách 2013

23. říjen 2013  | Lada Wichterlová  |  Gender Studies, o.p.s.
Ženy, muži a důchody v ČR po předčasných volbách 2013
Gender Studies zhodnotila u jednotlivých politických stran strategie, deklarované postoje k důchodovému systému a snahy o změny do budoucna. Článek přináší analýzu volebních programů politických stran a odpovědi na související otázky k důchodům, které jsme jejich zástupcům a zástupkyním položili. Mezi stěžejní témata patřil druhý pilíř a sdílení pojistných práv mezi manželi nebo partnery.
Ptali jsme se těch politických stran, jejichž zástupci a zástupkyně budou podle předvolebních průzkumů nejspíše skládat Poslaneckou sněmovnu. Zajímalo nás také, jestli reflektují různé pracovní a kariérní dráhy žen a mužů v ČR, které se následně velmi markantně projevují ve výši penzí žen a mužů.

Zjišťovali jsme povědomí stran o měsíčních rozdílech v příjmech žen a mužů v rámci důchodových systémů, jestli s nimi plánují něco dělat a jaké jsou jejich kořeny a příčiny. Z oslovených stran jsme získali odpovědi od osmi politických stran: ODS, TOP 09, ČSSD, KSČM, KDU ČSL, ANO, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, SPOZ.

Druhý pilíř ano či ne?

Pro zachování a podporu větší flexibility druhého pilíře jsou ODS, TOP 09, ANO a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Zachovat a zatraktivnit druhý pilíř chce ODS, s možností z něj dobrovolně vystoupit v určitých časových limitech. TOP 09 bude navrhovat úpravy penzijního spoření ve druhém pilíři tak, aby bylo možné vstoupit do něj až do 40 let věku, aby bylo možné po určité době ze spoření vystoupit a aby se rozšířila možnost čerpání naspořených prostředků. Automatické členství ve druhém pilíři bude prosazovat ANO. Pro stabilizaci stávající důchodové reformy je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Druhý pilíř plánuje zrušit ČSSD, KDU ČSL, o jeho „umrtvení“ bude usilovat KSČM. Tyto strany zdůrazňují princip solidarity v důchodovém systému a nutnost zabezpečení na stáří všech skupin obyvatelstva. KSČM toho chce dosáhnout především podporou prvního pilíře. ČSSD a KDU ČSL mluví o zastavení vyvádění peněz z průběžného pilíře do soukromých fondů, tedy o stabilizaci prvního pilíře a převedení peněz z druhého pilíře do pilíře třetího, a o podpoře a rozvoji třetího pilíře. Toto je jistá kombinace principu solidarity a zásluhovosti. V porovnání s návrhem ODS a TOP 09 jde o nižší podporu zásluhovosti a větší míru solidarity, což by mělo přispět k vyrovnání příjmů žen a mužů v důchodu.

Komentář Gender Studies ke druhému pilíři:

Pokud dojde k podpoře druhého pilíře, nůžky v důchodových příjmech žen a mužů se budou rozevírat. Podle studie CERGE EI se vstup do druhého pilíře vyplatí 50% mužů a 30% žen. Podpora druhého pilíře je podpora zásluhového systému, prostřednictvím nějž jsou z logiky věci podporováni ti, kteří více vydělávají, mají nepřerušované pracovní a kariérní dráhy. A to jsou v ČR muži. České ženy mají výrazně nižší platy, čelí propadu na trhu práce po mateřské dovolené a v období, kdy pečují o děti (na rodičovskou dovolenou nastupují v ČR téměř výhradně ženy, zhruba 98%), tráví dvakrát více času péčí o domácnost než muži. Tento čas pak zákonitě postrádají na trhu práce. Podle průměru v Evropské unii lze dovozovat, že se ženy věnují ve větší míře i péči o stárnoucí osoby. Odvádějí zcela zásadní práci pro společnost, kterou však společnost není schopna ocenit finančně ani v danou chvíli ani v budoucnosti. Automatický vstup do druhého pilíře, který prosazuje ANO, bude pro ženy nejméně výhodný. Ke zlepšení postavení žen v důchodu budou přispívat systémy, které prosazuje ČSSD, KDU ČSL a KSČM. Bude ale nesmírně důležité, jak dále nastaví parametry v ostatních oblastech, protože pro efektivní reformu důchodových systémů je zásadní nastavení rodinné politiky a politiky zaměstnanosti.

Kompenzace druhého pilíře – sdílení pojistných práv mezi partnery

K jisté kompenzaci v rámci zásluhového systému ve prospěch žen může docházet sdílením pojistných práv mezi manželi, případně partnery. Sdílení příjmů a odvodů v době soužití manželského či partnerského (například osob ve společné domácnosti) může do jisté míry vyvažovat horší postavení žen v rámci systému sociálního zabezpečení, případně příjmů v důchodu. Ze studie, kterou pro Gender Studies, o.p.s. vypracoval Jiří Šatava z CERGE-EI vyplývá, že „rozvod má nezanedbatelný dopad na výši příjmů rozvedených mužů a žen v důchodu. Ženy v případě potenciálního rozvodu přijdou v průměru o měsíční příjem odpovídající 7,1% jejich starobního důchodu. Muži ze stejného důvodu naopak v průměru získají měsíční příjem ve výši 2,9% svého měsíčního starobního důchodu. Je to zejména tím, že ženy rozvodem ztrácejí svůj podíl na části odměn za práci manžela vykonávanou během manželství – na jeho starobních důchodech. Ženy však vykonáváním tzv. netržních forem práce (péče o domácnost, děti, stárnoucí rodiče apod.) během manželství vytvářely manželovi podmínky pro jeho aktivitu na trhu práce, a tak by se měly podílet na všech jeho odměnách za tuto práci, tedy i na jeho starobních důchodech.“

Sdílení pojistných práv mezi manželi, případně partnery, je součástí koncepce KDU ČSL, TOP 09 a KSČM. Zajímavé je, že sdílení pojistných práv mezi manželi je podporováno i stranami, které podporují zrušení druhého pilíře. U KDU ČSL hraje asi roli, že to je hodně prorodinné opatření, které přispívá k podpoře tradičního rozdělení rolí mužů a žen. U KSČM pak podpora solidarity a snaha o vyrovnání příjmu v důchodu nízkopříjmových s vysokopříjmovými, přičemž nízkopříjmovými jsou většinou ženy. TOP 09 bude podporovat existenci a flexibilizaci druhého pilíře, ale zároveň bude prosazovat zavedení sdílení pojistných práv mezi manželi, takže bude docházet ke kompenzaci nižších důchodů žen – manželek. ČSSD vidí negativa i pozitiva navrhnutého opatření, ale je připravena o tématu vést seriózní diskuzi. Zástupci ANO a Zemanovců zdůrazňují důležitost podpory úplné tradiční rodiny, tedy pakliže sdílení pojistných práv, tak mezi manželi. O sdílení pojistných práv mezi manželi či partnery neuvažuje ODS, ale jak už jsme zmínili, bude nadále podporovat existenci druhého pilíře, takže při jejím vládnutí či při jejím silném vlivu na další reformy důchodového systému by došlo k tomu, že ženy a muži budou čelit větším rozdílům v důchodových příjmech. ANO bude podporovat automatický vstup do druhého pilíře (přičemž vstup do něj je pro většinu žen nevýhodný a je nevýhodný pro více žen než mužů), a pakliže nebude podporovat sdílení pojistných práv partnerů, dojde asi k nejvyšším rozdílům měsíčních dávek v důchodu mezi ženami a muži.

Komentář Gender Studies ke sdílení pojistných práv:

Kdyby se ke sdílení pojistných práv mezi partnery přistupovalo, nejspíše budeme čelit právě diskusi, zda by se mělo vztahovat pouze na manžele, registrované partnery či i osoby ve společné domácnosti, které jsou relevantní zvláště v době, kdy se v ČR rodí více dětí mimo manželství než v manželstvích. Zahraniční úpravy v této oblasti nabízejí řadu příkladů dobré praxe a systémy jsou většinou velmi flexibilní a otevřené, neomezené potřebou podporovat „úplnou“ tradiční rodinu, protože to nejspíše jako stimul větší sňatečnosti nefunguje. V Německu například se mohou partneři svobodně rozhodnout, jestli budou svá pojistná práva sdílet či nikoli. Ve Švýcarsku se pojistná práva partnerů sdílejí, a to i osob, které žijí ve společné domácnosti.

Velmi důležitou otázkou zůstává, jestli je podpora sdílení pojistného manželů či partnerů relevantním krokem patřícím do politiky rovných příležitostí, protože to není tak jednoznačné. Tento model může sice řešit výši příjmů žen v důchodu, ale také pomáhá udržovat a podporovat nerovnosti na trhu práce a obecně tradiční rozdělení rolí žen a mužů. Také to není řešení pro osoby, které žijí osaměle s dítětem, nebo jsou sami (což explicitně zmiňuje jediná ze stran, KSČM).

Závěr

Mnoho zástupců a zástupkyň politických stran si uvědomuje složitost řešení problému. Řeší, zda má k vyrovnání postavení žen v důchodu docházet v rámci důchodových systémů či v rámci postavení žen a mužů na trhu práce a ve společnosti. Jako nejčastější bariéru přiblížení důchodů mužů a žen vidí téměř všichni budoucí politici v nerovnosti platů žen a mužů, která je v ČR vysoká, zejména u žen v období okolo rodičovské dovolené. ODS a TOP 09 se vymezuje, že bude dohlížet na rovnost platů ve veřejném sektoru, ale do soukromého zasahovat nebude, ČSSD chce vytvářet tlak i na podnikatelský sektor, ale v podstatě jen tlakem na veřejnou správu. I ostatní strany problematiku zmiňují. Na druhou stranu pouze dorovnání platů by situaci nevyřešilo (navíc je to velmi složitý problém, se kterým bojuje téměř celá Evropa a jehož změny jsou složité a dlouhodobě a obtížně realizovatelné). Nelze jednoduše říct, jaká strana přináší nejlepší řešení důchodů, vidíme pouze určité trendy. V článku nezkoumáme roli důchodových systémů v rámci hospodaření státu, která je velmi důležitá, právě protože peníze pro důchodce ubývají a budou ubývat, takže nehodnotíme ani realizovatelnost jednotlivých systémů, která je však zásadní. Velmi důležité je, jak budou ve finále provázána opatření důchodového systému s dalšími oblastmi. Důchodový systém je blízce navázán na trh práce, na němž jsou ženy systematicky znevýhodňovány. Velkou roli hraje nastavení rodinné politiky (délka mateřské a rodičovské dovolené, dostupnost a kvalita zařízení péče o děti). Je velmi důležité vyhledávat konsenzus politických stran ve všech těchto oblastech, dbát na provázanost jednotlivých opatření a vždy při vytváření nových systémů a reforem brát v úvahu životní a pracovní dráhy žen a mužů.

Pozn.

Zdůrazňujeme měsíční příjmy v důchodu, a to proto, že ženy v ČR z celkové části důchodových peněz čerpají více než muži, a to díky tomu, že žijí déle a že důchodový systém v ČR je stále poměrně solidární nejen mezi muži a ženami, ale i mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými skupinami. Probíhajícími reformami a změnami systému se však začíná situace měnit. V současné době ženy čerpají průměrně cca o 2 000 Kč nižší měsíční důchod než muži a podstatně více žen se se svým příjmem v důchodu pohybuje těsně nad hranicí chudoby.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.