Ženy migrantky promlouvají o diskriminaci na trhu práce
Migranti a migrantky patří v České republice mezi nejvíce znevýhodněné skupiny na trhu práce. Evropská kontaktní skupina se dlouhodobě soustředí na postavení žen migrantek v Česku. Zajímá nás, zda se setkávají s diskriminací při integraci na trh práce a jak diskriminační a nerovné zacházení samy vnímají. (1)
Výpovědi žen, které jsme zachytili v rámci našich výzkumů, reflektují jejich vlastní zkušenosti a odkazují na problematiku vícečetné diskriminace a znevýhodněného postavení žen migrantek. Při snaze najít práci v českém prostředí působí více sociálních a kulturních kategorií, které ovlivňují jejich pracovní příležitosti a pozici na trhu práce. Diskriminačními důvody obvykle jsou gender, rodičovství, věk, etnicita, rasa či národnost nebo vzdělání.
Vysokoškolské vzdělání je pro migrantky překážkou
Paradoxně jednou z obtíží, na kterou cizinky při hledání práce v Česku naráží, je jejich vzdělání. „Myslela jsem si, že najít práci v Čechách pro mě nebude problém. To jsem se ale velice mýlila. Práci najít jde, ale najít dobrou práci, jde jenom přes dobrou známost. Navíc jsem cizinka s vysokoškolským vzděláním! Mám dojem, že se v Čechách bojí lidí s vysokoškolským vzděláním, a ne pouze cizinců,“ vypráví ve svém deníku (2) Anna, azylantka z Běloruska. Za poslední dva roky absolvovala několik pohovorů, ale vždy ji „z neznámých důvodů“ odmítli. V deníku popisuje jednu ze svých zkušeností u přijímacího pohovoru: „Pracovníka firmy zarazilo, že jsem s vysokoškolským diplomem poslala svůj životopis právě jim. Potřebovali někoho se středoškolským, specializovaným vzděláním. Bylo mi řečeno, že mám velké šance. Když jsem přišla domů, ještě jednou jsem si prohlédla jméno a příjmení zaměstnance, který se mnou vedl pohovor. Ukázalo se, že tento ekonom neměl vysokoškolské vzdělání, a tím bylo všechno řečeno. Nikdo nechce mít jako podřízeného cizince, který ještě k tomu studoval na univerzitě.“
Podobnou zkušenost zmínila v rozhovoru (3) paní Venera, také azylantka z Běloruska: „V mém případě je na překážku spíše vysokoškolské vzdělání, protože na manuální práci mě nikdo nevezme a na práci nižší úrovně taky ne, protože si může sehnat zaměstnance, kterému zaplatí mnohem méně než mně.“
Pracovní příležitosti „cizinky z východu“
Ženy nejčastěji zmiňují jako důvod diskriminace při vstupu na trh práce národnost, etnicitu či rasu. Diskriminační a nerovné zacházení zaměstnavatelů vychází z předsudků a stereotypů vůči cizincům a cizinkám, které v české společnosti stále přetrvávají. (4)
Paní Aminat z Čečenska se nepodařilo uplatnit se ve svém oboru, přestože je vystudovanou lékárnicí s praxí. „… prostě i vzhled, vypadám spíše jako Romka, takže na mne koukají podezřívavě. Nikdo vám to nahlas neřekne, ale já vidím, že mne ihned s takovou barvou pleti považují buď za zlodějku nebo za nějakou lenošku nebo co já vím, s mým vzhledem se práce prostě nedá najít.“
K tomu se přidává neinformovanost českých zaměstnavatelů, kteří často nevědí, jaká práva a povinnosti se vztahují k jednotlivým pobytovým statusům cizinců a cizinek.
Gender a rodičovství jsou důvodem k diskriminaci migrantek
Rodinné a rodičovské závazky, stejně jako kategorie genderu, ovlivňují také šance migrantek integrovat se na trh práce. Diskriminaci z důvodu genderu některé z oslovených žen považují za zásadní problém v souvislosti s postavením migrantek na českém trhu práce. Jiné naopak zdůrazňují etnicitu a rasu jako největší bariéru. Ama, azylantka ze Sierra Leone: „Není to problém pro ženy, to je pro všechny. Ne jenom proto, že jsi žena. Je to kvůli tomu, že jsi černá a že jsi cizinka.“ Venera, azylantka z Běloruska: „… myslím, že stoprocentně to (gender, pozn. aut.) se odráží na finančním ohodnocení, ale je to až druhotná otázka. Základní otázka bude znít, zda tě vezmou. A když vezmou, tak ti už od začátku nabídnou jiný plat, než by nabídli muži. V tomto není žádný rozdíl mezi cizinci a Čechy. Je to otázka genderu a je to otázka docela tradiční.“
Péče o děti omezuje pracovní příležitosti, profesní rozvoj, možnost uplatnit se ve svém oboru a je také důvodem diskriminačního jednání při přijímání do zaměstnání, jak o tom vyprávěla paní Tatiana z Kazachstánu: „V centru pro děti potřebovali pedagoga. Když se dozvěděli, že mám čtyři děti a malé, řekli, že mne prostě nechtějí. … Je to diskriminace, takový evropský styl.“
Jak zkombinovat pracovní povinnosti s rodinou je obtížnou otázkou pro většinu oslovených žen migrantek. Nejvíce se tato situace stává problematickou pro ženy samoživitelky. Ekonomický tlak a nedostatek podpory při péči o děti omezuje jejich možnosti vzdělávání (rekvalifikaci, která je pro migranty a migrantky v hostitelské zemi často nezbytná) a jejich profesní růst. Ženy z této skupiny migrantek zůstávají v marginalizovaném a nejvíce znevýhodněném postavení.
Literatura a doporučené zdroje informací:
Grygar, J., Čaněk, M., Černík, J. 2006. Vliv kvalifikace na uplatnění a mobilitu na českém trhu práce u migrantů ze třetích zemí. Praha: Mulitkulturní centrum Praha.
Krchová, A. Kutálková, P., Víznerová, H. 2008. Ženy migrantky v České republice. Uvedení do problematiky. Praha. Friedrich Ebert Stiftung.
Krchová, A., Víznerová, H. 2008. Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy. Praha: Evropská kontaktní skupina v České republice.
Krchová, A., Víznerová, H. 2009. Deník migranta, deník migrantky. Praha: Evropská kontaktní skupina v České republice.
Víznerová, H. 2008. „Rodičovství a práce v životě migrujících žen.“ In Dudová, R. (ed.). Nové šance a rizika: flexibilita práce, marginalizace a soukromý život u vybraných povolání a sociálních skupin. Praha: SOÚ AV ČR.
(1) Vycházím z řady realizovaných výzkumů týkajících se integrace cizinců a cizinek v ČR a z kvalitativních šetření EKS, která se přímo zaměřovala na postavení žen migrantek v České republice a na genderové aspekty migrace a integrace.
(2) Příběh Anny a dalších sedm deníků migrantů a migrantek, kteří vypráví o svém životě v ČR, si můžete přečíst v publikaci „Deník migranta, deník migrantky“ (http://www.ekscr.cz/content/files/Denik_migranta_migrantky_email.pdf).
(3) Citace použité v článku pochází z rozhovorů realizovaných v rámci výzkumů EKS v projektech „Na rovinu“ (hloubkové rozhovory vedené s 17 ženami migrantkami v období od června do září 2007) a „Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy“ (30 hloubkových rozhovorů s azylanty a azylantkami v období od září 2007 do března 2008 v rámci celé ČR).
(4) Ve výzkumné studii (Grygar, Čaněk, Černík 2006) autoři upozorňují na skutečnost, že se v ČR vytvořily určité kategorie migrantů a migrantek, které je kvalifikují pro určité pracovní pozice. Pro migranta či migrantku je pak obtížné se z příslušné kategorie vymanit. Příslušnost ke kategorii „cizinci/ky z Východu“ omezuje jejich pracovní uplatnění na nízce kvalifikované a nedostatečně finančně ohodnocené pracovní pozice na sekundárním trhu práce nebo v nelegální ekonomice. Migranti a migrantky jsou v ČR využívání jako levná a flexibilní pracovní síla.