Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Noc myšlenek – Být či nebýt dnes feminist(k)ou?

31.1.2019  Praha  | 

Co to znamená, když o sobě dnes někdo řekne, že je feminist(k)a? Jakou roli v renesanci feminismu sehrávají sociální sítě? Představuje třeba #MeToo virální fenomén nebo se jedná o společensko-feministické hnutí 21. století? Přijďte na naši akci NOC MYŠLENEK Tváří v tvář přítomnosti: Být či nebýt dnes feminist(k)ou? Se známými osobnostmi jakými jsou Kamil Fila, Pavel Houdek, Abnousse Shalmani se zaměříme na téma feminismu v současnosti prostřednictvím debat a projekce filmu „Kluci a Guillaume, ke stolu!“ 31. ledna u nás ve Francouzském institutu od 17.30 do půlnoci a v CEFRES od 14 do 16 h! Vstup zdarma.

Více

Uvedení tématu sexuálního násilí do českého výzkumu dějin druhé světové války a jejích následků – Workshop

1.2.2019  Praha  | 

Ačkoliv se v uplynulých čtyřiceti letech intenzivně rozvíjel historický výzkum sexuálního násilí, v českém prostředí toto téma stále představuje pověstné bílé místo. A to chceme změnit. V souladu s tezí Susan Brownmiller v níž je znásilnění výrazem moci, nikoli chtíče, nabízí náš workshop uvedení do tohoto tématu. Usilujeme zejména o propojení badatelů, kteří se daným tématem zabývají nebo by o něm chtěli v budoucnu psát. Jednodenní workshop, s účastí Reginy Mühlhäuser a Anny Hájkové, propojí ve třech blocích úvodní metodologickou přednášku s představením případových studií a reflektovanou prací s prameny.

Více
feminismus.czČlánky › Ženy a viera - III. časť

Ženy a viera - III. časť

27. leden 2003
Spoločenské postavenie rímskej ženy ovplyvňovali predovšetkým rímske reálie a právny systém Ríma, naboženská ideológia bola podružná...
Spoločenské postavenie rímskej ženy ovplyvňovali predovšetkým rímske reálie a právny systém Ríma, naboženská ideológia bola podružná...

Myslenie Rimanov ovplyvnili hlavne Etruskovia, Egypťania a Gréci. Rímske náboženstvo charakterizoval polyteizmus a paralelná existencia viacerých vierovyznaní. Žiadna z náboženských ideológií však nezasahovala dramatickym spôsobom do života rímskej ženy; túto funkciu mal patriarchálny právny systém rímskej spoločnosti. Keď Rimania vďaka dobyvačnej politike a rozvoju otrokárstva zbohatli, uvoľnilo sa i spoločenské postavenie ženy...

Patriarchálna rímska spoločnosť sústreďovala všetku moc do rúk otca rodiny, robiac z neho neobmedzeného vládcu. Žena ani deti nemohli počas života "hlavy rodiny" vlastniť žiadny majetok a dedičmi sa stávali výlučne synovia. Dcéry sa vydajom dostali do područia svojho svokra a strácali nárok na dedičstvo po vlastnom otcovi (a jeho neženatých bratoch).

Rímska žena (hoci mala právo "občianske") nemala žiadne politické práva a spoločensky bola menejcenná ako muž. Tieto skutočnosti sa, samozrejme, odrazili aj na vývine manželského práva. Rímske manželstvo sa definovalo ako "trvalé a úplné spoločenstvo života muža a ženy, ktorého účelom je splodenie legitímnych detí"; pričom platné manželstvo (confarreatio) mohli uzavrieť len slobodní občania.
Prevod moci z otca na manžela sa uskutočňoval sobášom, ktorý spočíval v ceremónii náboženského charakteru a predpokladal účasť aspoň desiatich svedkov a kňaza. Neskôr, v časoch republiky a cisárstva sa stal sobáš civilnejšou záležitosťou a napokon zvíťazila forma sobáša "per sum", v ktorej žena prechádzala do mužovej moci bez formalít; vyžadoval sa však rok nepretržitého spolužitia na základe obojstranného dobrovoľného súhlasu.

V Ríme však poznali aj manželstvo "sine manu", ktoré vzniklo na základe dohody medzi partnermi a neviazalo sa na nijaké formality. Žena mala v tomto manželstve väčšiu slobodu a samostatnosť: mohla nadobudnúť vzdelanie, zúčastňovať sa spolu s mužmi na hostinách a pod. Ďalšie výhody boli spojené s majetkovým právom: majetok ženy zostával v jej vlastníctve; no napriek tomu nebola žena celkom nezávislá, pretože formálne zostávala v moci svojho otca a nemohla dediť po svojom manželovi. Relatívne slobodnými sa stali tie manželky (sine manu), ktorým zomrel otec. Zostali však pod dozorom zvláštneho poručníka ("ochrancu žien"), ktorý pochádzal z radov mužského príbuzenstva otca.


In: www.femme.sk

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.