Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Odejít, nebo zůstat? Večer sdílení na téma de/institucionalizace

22.10.2018  Praha  | 

Institut úzkosti / Institute of Anxiety vyzývá a vítá všechny, kdo chtějí kriticky promýšlet a diskutovat svoje zkušenosti s de/institucionalizací! Večer sdílení je komorním formátem pro cca 20 lidí, z nichž každý se přímo účastní a večer tak spoluutváří, nikdo se neocitá v roli publika. Jednotlivé příspěvky jsou omezeny časem 5 minut a umožňují představit vlastní zkušenost či situaci jako politikum různého druhu. Zůstává čas na moderovanou diskuzi a závěrečnou debatu o tom, co nám sdílení dalo. Večer sdílení není prostorem pro terapii, ale živou kritickou diskuzi.

Více

Jazyk – nástroj (feministické) ne_svobody?

24.10.2018  Praha  | 

Na dalším z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude představena nejnovější kniha Jany Valdrové (Univerzita Innsbruck), jazykovědkyně a specialistky na genderovou lingvistiku „Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit” Autorka představí svoji analýzu označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru. Diskutovat bude také Ondřej Beran, z Centra pro etiku na Univerzitě Pardubice, zástupce editorského týmu, který připravil knihu Deborah Cameron „Mýtus o Marsu a Venuši. Mluví muži a ženy opravdu různými jazyky?“ k vydání v českém překladu. O souvislostech genderu, queer a jazyka bude pak hovořit také Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá genderem v jazyce a generickým maskulinem v němčině a v češtině.

 

Více
feminismus.czČlánky › Ženy a viera - III. časť

Ženy a viera - III. časť

27. leden 2003
Spoločenské postavenie rímskej ženy ovplyvňovali predovšetkým rímske reálie a právny systém Ríma, naboženská ideológia bola podružná...
Spoločenské postavenie rímskej ženy ovplyvňovali predovšetkým rímske reálie a právny systém Ríma, naboženská ideológia bola podružná...

Myslenie Rimanov ovplyvnili hlavne Etruskovia, Egypťania a Gréci. Rímske náboženstvo charakterizoval polyteizmus a paralelná existencia viacerých vierovyznaní. Žiadna z náboženských ideológií však nezasahovala dramatickym spôsobom do života rímskej ženy; túto funkciu mal patriarchálny právny systém rímskej spoločnosti. Keď Rimania vďaka dobyvačnej politike a rozvoju otrokárstva zbohatli, uvoľnilo sa i spoločenské postavenie ženy...

Patriarchálna rímska spoločnosť sústreďovala všetku moc do rúk otca rodiny, robiac z neho neobmedzeného vládcu. Žena ani deti nemohli počas života "hlavy rodiny" vlastniť žiadny majetok a dedičmi sa stávali výlučne synovia. Dcéry sa vydajom dostali do područia svojho svokra a strácali nárok na dedičstvo po vlastnom otcovi (a jeho neženatých bratoch).

Rímska žena (hoci mala právo "občianske") nemala žiadne politické práva a spoločensky bola menejcenná ako muž. Tieto skutočnosti sa, samozrejme, odrazili aj na vývine manželského práva. Rímske manželstvo sa definovalo ako "trvalé a úplné spoločenstvo života muža a ženy, ktorého účelom je splodenie legitímnych detí"; pričom platné manželstvo (confarreatio) mohli uzavrieť len slobodní občania.
Prevod moci z otca na manžela sa uskutočňoval sobášom, ktorý spočíval v ceremónii náboženského charakteru a predpokladal účasť aspoň desiatich svedkov a kňaza. Neskôr, v časoch republiky a cisárstva sa stal sobáš civilnejšou záležitosťou a napokon zvíťazila forma sobáša "per sum", v ktorej žena prechádzala do mužovej moci bez formalít; vyžadoval sa však rok nepretržitého spolužitia na základe obojstranného dobrovoľného súhlasu.

V Ríme však poznali aj manželstvo "sine manu", ktoré vzniklo na základe dohody medzi partnermi a neviazalo sa na nijaké formality. Žena mala v tomto manželstve väčšiu slobodu a samostatnosť: mohla nadobudnúť vzdelanie, zúčastňovať sa spolu s mužmi na hostinách a pod. Ďalšie výhody boli spojené s majetkovým právom: majetok ženy zostával v jej vlastníctve; no napriek tomu nebola žena celkom nezávislá, pretože formálne zostávala v moci svojho otca a nemohla dediť po svojom manželovi. Relatívne slobodnými sa stali tie manželky (sine manu), ktorým zomrel otec. Zostali však pod dozorom zvláštneho poručníka ("ochrancu žien"), ktorý pochádzal z radov mužského príbuzenstva otca.


In: www.femme.sk

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.