Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Ženská témata bez “ženských” časopisů aneb, proč se o nás nepíše

Ženská témata bez “ženských” časopisů aneb, proč se o nás nepíše

15. srpen 2003  | Lucie Kolářová  |  Econnect
“Jedna spolehlivá cesta, jak dnes v médiích prosadit svoje téma, je založit si vlastní noviny,” radil s lehkou nadsázkou bývalý šéfredaktor Respektu a současný spolupracovník Hospodářských novin, Petr Holub, na semináři Ženy v médiích, který pořádala společnost Člověk v tísni.

“Jedna spolehlivá cesta, jak dnes v médiích prosadit svoje téma, je založit si vlastní noviny,” radil s lehkou nadsázkou bývalý šéfredaktor Respektu a současný spolupracovník Hospodářských novin, Petr Holub, na semináři Ženy v médiích.

Seminář, pořádaný poslední červencovou středu organizací Člověk v tísni, je součástí projektu, jehož ambicí je více medializovat problematiku postavení žen ve společnsoti, tedy zvýšit počet tematických článků a posílit veřejné povědomí obecně.

U kulatého stolu se sešli zástupkyně ženských a feministických neziskových organizací (např. La Strada, Gender Centrum), spolu s představiteli “druhé” strany tedy mediální sféry (reklamní agentura Mc Cann Erickson, časopis Strategie, Lidové noviny), aby společně odhalily, jak na to.

Dlužno dodat, že na semináři nepadaly jen žertovné poznámky, jako ta úvodní od publicisty Holuba, ale také obecně platné věcné a praktické rady. Diskuse se pak věnovala zejména míře serióznosti, s jakou je problematika postavení žen v médiích prezentována, důsledkům maskulinně vystavěných novinářských redakcí, záplavě “ženských” časopisů a také faktu, že ve světě médií není nic zadarmo.

Inspirace pro neziskové organizace

Zatímco komerční subjekty mají při své prezentaci jasný záměr – prodat zboží nebo službu – neziskové organizace se na první pohled na mediálním trhu ocitly ve zcela jiné pozici. “Prodáváte dobrou věc, obecně potřebnou, jaksi nadčasovou,” shrnul svůj dojem z neziskového světa Vladimír Bystrov, šéfredaktor magazínu Strategie. Nezapomněl zároveň dodat, že redakce Strategie je jako jedna z mála v Čechách zastoupena převážně ženami, a to i na manažerské úrovni. Místo výrobku nabízejí neziskové organizace určité téma – v případě ženské problematiky je to např. diskriminace na pracovním trhu, domácí násilí, prostituce - i přesto by však měly přijmout podobná pravidla hry jako platí pro ostatní:

  • přesvědčování je účinnější s pomocí známé osobnosti
  • vhodná je metoda nenásilného poučování, nezatěžovat nesrozumitelnými pojmy
  • lákavě působí příběhovost a konkrétní osudy
  • důležitá je pravidelná komunikace s novináři

Doporučením navíc je vybavit se velkou míru trpělivosti.

V posledních třech letech se ukazuje, že ženská témata mají šanci. V záplavě palcových titulků, zaměňujících šmahem diskriminaci za sexuální harašení a naopak, se pomalu objevuje i více seriózních příspěvků. Z pojmu domácí násilí se stala poměrně zažitá značka, o jejímž obsahu má průměrný čtenář největšího českého deníku alespoň rámcové informace.

Kampaň proti domácímu násilí

Zajímavou cestu k poukázání na problém pak na semináři představila Markéta Hlavicová, mediální konzultantka projektu Domácí násilí. Ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí a s finační podporou koncernu Philip Morris se před dvěma lety podařilo odstartovat dosud největší kampaň v oblasti ženské problematiky - propagaci linky na pomoc obětem domácího násilí Dona. Jakkoliv rozporuplně je kampaň z genderových kruhů hodnocena, některé její rysy jsou inspirativní - spojení silného tématu, profesionálního týmu a investora se ukázalo jako model vhodný i pro neziskové organizace.

Sexismy v reklamě

Média, to jsou ale i reklamní agentury se svými produkty - s řadou reklam vycházejících z tradičních stereotypů, často bohatě živených sexismy. V Etickém kodexu Rady pro reklamu přitom pojem diskriminace neobjevíte. “Jediným východiskem pro možnou stížnost je v kodexu větička konstatující, že reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy,” vzpomíná na způsob, jakým se Radu pokoušela upozornit již na řadu problematických reklam, Jana Valdrová, genderová lingvistka z Jihočeské University.

Právě ve spolupráci s Janou Valdrou připravuje Econnect zajímavou studii týkající se rovných příležitostí v reklamě. Text bude v nejbližší době zveřejněn na serveru Občanská společnost.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.