Girls Day 2018

26.4.2018  Česká republika  |  Interaktivní den otevřených dveří určený pro všechny dívky ze středních škol, které chtějí nakouknout do firem a třeba i načerpat inspiraci pro svoji budoucí studijní či pracovní kariéru. Girls Day se koná po celém světě, v ČR se tentokrát uskuteční v Praze, Brně, Plzni a Mladé Boleslavi.
Více

Kdo se bojí Ester Krumbachové?

4.5.2018  Praha  | 

První ze série kurátorských bloků věnovaných tvorbě, osobnosti a odkazu Ester Krumbachové. Díky zahraničním kurátorům program nabídne širší perspektivu, v níž je možné uvažovat o upozaděné a zároveň mnohdy mytizované umělkyni, jež ovlivnila několik generací české filmové kultury.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Ženská prváva jsou lidská práva: Proč ženy žehlí a muži spravují auta?

Ženská prváva jsou lidská práva: Proč ženy žehlí a muži spravují auta?

13. únor 2003  |  Econnect
Na dalším semináři z cyklu Ženská práva jsou lidská práva se hovořilo o tradičních rolích mužů a žen. Přednášející se snažily osvětlit, kdo a jakým způsobem se podílí na utváření ženských a mužských vzorů, a zaměřily se na tři konkrétní situace, v nichž otázka takzvaných tradičních rolí vystupuje do popředí: prezentace mužských a ženských rolí v učebnicích pro základní školy a v reklamách zaměřených na děti; zobrazování aktu znásilnění v umělecké literatuře a vytváření mýtu krásy v ženských časopisech.
Na dalším semináři z cyklu Ženská práva jsou lidská práva se hovořilo o tradičních rolích mužů a žen. Přednášející se snažily osvětlit, kdo a jakým způsobem se podílí na utváření ženských a mužských vzorů, a zaměřily se na tři konkrétní situace, v nichž otázka takzvaných tradičních rolí vystupuje do popředí: prezentace mužských a ženských rolí v učebnicích pro základní školy a v reklamách zaměřených na děti; zobrazování aktu znásilnění v umělecké literatuře a vytváření mýtu krásy v ženských časopisech.

Přednášku nazvanou Ženami se nerodíme, stáváme se jimi přednesla Jana Cviková z bratislavského Aspektu „Žádoucí“ genderové chování podporuje i reklama na dětské hračky (a pochopitelně hračky samotné) – holčičky si mají hrát na maminky, pročež mají k dispozici miniaturní žehlicí prkna, pračky atp., případně pečovat o svůj zevnějšek (toaletní stolky, krášlicí přípravky atp.). Od dětství se v nich vzbuzuje pocit, že se mají starat o ostatní (a tím se učit budovat vztahy) a o to, jak vypadají. Chlapcům – „malým dobrodruhům“ – se od začátku nabízí rozvíjení zručnosti a konfrontace se světem; reklama jim přisuzuje stavebnice, modely, glóby. Rozvíjí se v nich touha po dobývání vnějšího světa.

Podobné příklady našla Jana Cviková i ve slabikářích – pro maminku je charakteristickým atributem kočárek, pro holčičku panenka; otec je naproti tomu zobrazen s motorkou a chlapec s kolem (bez vztahu k ostatním lidem, s možností rozšířit svůj životní prostor). V učebnici pro první stupeň základní školy se zase objevila maminka s pračkou („svým dobrým pomocníkem“). Když obrázek z nemocničního prostředí, pak je lékařem zásadně muž, ženy jsou pouze zdravotní sestry. Jana Cviková upozornila, že přesah do mužského světa je dívkám povolen tak do dvanácti let věku (typ „divoška“ identifikující se v literatuře s mužským hrdinou – Vinnetou atp.). Přestoupit genderovou hranici bývá obecně těžší pro chlapce, kteří jsou za případná přestoupení (chlapec se např. chce aktivně zapojit do vaření) okolím tvrdě sankcionováni („nebuď baba“). Jana Cviková zároveň uvedla, že pro chlapce může být mnohem těžší najít vzor, s nímž by se mohl identifikovat – zatímco dívkám se nabízí jako nejbližší vzor matka, chlapec se má identifikovat s s bojovníkem navzdory tomu, že otec bývá nezřídka zobrazován jako muž s novinami na gauči, často neschopen postarat se o rodinu.

Svět učebnic a reklamy orientující se na dětské konzumenty zachycuje utváření řádu světa kolem nás – zatímco muž má být schopen zabezpečit rodinu, musí být podnikavý a rozhodný, u žen se upřednostňuje schopnost pečovat o domácnost, krása, jemnost, citlivost. Podle Jany Cvikové jsou individuální rozdíly mezi jednotlivci výraznější než typické rysy. Navíc se představy o rodových rolích neustále mění a vyvíjejí. V tomto smyslu je tedy nutno odmítnout teorie o „přirozenosti“ a vykonstruované rodové role vnímat kriticky.


Přednáška Jany Cvikové se uskutečnila v rámci půlročního cyklu seminářů Ženská práva jsou lidská práva, kterou již druhým rokem pořádá občanské sdružení Nesehnutí . Z cyklu konaného v minulém roce byl publikován sborník textů lektorek a lektorů (např. Lada Dvořáková, Hana Havelková, Petr Pavlík), kteří na seminářích přednášeli. Články se zabývají vývojem feminismu, alternativními podobami mužských a ženských rolí, násilí na ženách a způsobu obrany proti němu, rovnými příležitostmi v zaměstnání, mateřstvím a rodičovstvím i problematikou registrovaného partnerství osob stejného pohlaví.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.