Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více
feminismus.czČlánky › Ženská otázka trochu jinak

Ženská otázka trochu jinak

23. březen 2001  | Jana Valdrová
Jazyk je nejen prostředek k dorozumívání, ale i mocný nástroj - lze jím ovlivňovat veřejné mínění...

Jazyk je nejen prostředek k dorozumívání, ale i mocný nástroj - lze jím ovlivňovat veřejné mínění. Úsilí o demokratizaci jazyka bylo součástí hnutí za svobodu osobnosti, jež v 60.letech otřáslo celou západní Evropou. Rovnocenné postavení ženy a muže se v angličtině, němčině, francouzštině, švédštině a jiných jazycích posuzuje mimo jiné podle toho, jak se o ženách a s ženami mluví. Obstála by i čeština v podobné zkoušce?

Otevřte inzertní stránku kteréhokoli deníku. Nabídka míst se uvádí v mužských tvarech, ačkoliv český jazyk umí tvořit i ženské názvy. Podniky a instituce tedy hledají především muže: ekonoma, stavebního inženýra, vedoucího lékaře, podnikového právníka, učitele, manažera. Zavřete prosím oči a v duchu si představte třeba onoho podnikového právníka. Vsadím se, že to bude muž v obleku - tady totiž funguje jazyk jako "reklama na muže".

Ve vyspělých demokratických zemích se inzerce pracovních příležitostí řídí protidiskriminačními jazykovými zákony. Povinné přechylování (uvádění mužských a ženských tvarů) nečekaně pomohlo například v němčině snížit množství anglických názvů povolání, protože domácí ženská přípona se k cizímu tvaru mnohem hůře připojuje.

V inzerci úřadů práce se často vyskytují požadavky na bezdětnou dělnici, ženu s dětmi nad 10 let, ženu s odrostlými dětmi, vyrozené (!) ženy na místa učitelek. Z evropské justice jsou známy případy, kdy žena žalovala podnik pro diskriminující formulaci inzerátu a byla náležitě odškodněna. Stejně tak ale vyhrál soudní při muž, který žaloval organizaci pro nepřijetí na místo vedoucího oddělení pro ženské otázky.

Také česká praxe oslovování a titulování někdy výrazně zaostává za vyspělou Evropou. české ženy jsou zvyklé na ústní a písemná oslovení typu Vážení diváci, Milí občané, přátelé, zákazníci, posluchači, čtenáři, klienti, zatímco v sousedních zemích slyšíme a čteme nejen při oslovování, nýbrž i v průběhu rozhovoru dvojí tvary: občané a občanky, politikové a političky, pacientky a pacienti aj. V dámské kabelce jsem našla lístek "Vážený zákazníku, těší nás, že jste si zakoupil náš výrobek a přejeme Vám, abyste s ním byl spokojen". Tuší dotyčná česká firma, že adresnost oslovení je jedním z předpokladů úspěšného prodeje?

Náš úřední a právnický jazyk užívá v drtivé většině mužských tvarů. To může působit potíže při přizpůsobování naší legislativy zvyklostem Evropské unie. V zemích západní Evropy byly v 70. letech sestavovány vládní komise a vynakládány vysoké částky na přeformulování zákonů, předpisů a vyhlášek do "politicky správného" jazyka, který zohledňuje ženy. Nepřítomnost žen v českém jazyce může ilustrovat příklad studijního řádu jedné české fakulty:

Na deseti stránkách paragrafů, upravujících vztah mezi fakultou a studujícími, čteme 25 druhů mužských názvů osob: student, posluchač, učitel, asistent, docent, profesor, děkan atd. Ty se zde citují celkem 205 krát, z toho samotné slovo student 91 krát. V celém textu je pak jedno jediné femininum, a sice ve větě "V případě těhotenství přeruší budoucí matka (...) studium".

Mužské tvary natolik zahltily český jazyk, že nám nepřipadá divné, zaslechneme-li z rozhlasu vyprávění starého námořníka o tom, že "to všechno bych nebyl nikdy zvládl, kdybych neměl spolehlivého životního partnera, a toho jsem našel". Při testech dámského prádla radila česká inspekce, aby "si zákazníci kalhotky dobře prohlédli".

Maskulinum vládne titulkům denního a periodického tisku, jako by pouze muži psali dějiny tohoto světa: Lidovci odhlasovali, Senátoři podpořili, Američané objevili, Lyžaři se těší, Naši atleti získali... Podle mého názoru je to jeden z důvodů, proč ženy si kupují noviny mnohem méně než muži - ve svém jazykovém podvědomí se necítí osloveny, noviny nejsou psány o nich a pro ně. (Nalezla jsem devět způsobů, jak se vyhnout přemíře mužských forem, a jistě jich existuje více.)

Sdělovací prostředky šíří a podporují vžité představy o společenských rolích ženy a muže. Podle jisté reklamy je typickým ženským údělem "nakoupit, uklidit, uvařit, napsat s dětmi úkoly a udělat tisíc jiných drobností, které stejně nikdo neocení" - případné depresi snadno zabráníme koupí držáků do svého zahraničního auta, kterým denně jezdíme do supermarketu.

Pořady, kde populární bavič vypráví vtipy o rozdílech mezi chytrou ženou a Yettim, vydatně přiživují předsudky o nízké úrovni ženské inteligence. Zatímco v sousedních zemích by takový pořad vůbec nevznikl, u nás bez problémů přežije premiéru, reprízu, ba dokonce pokračování. Měřítkem úspěchu je potlesk a smích publika; ty opravňují k zařazení vtipů na "slepičí téma" do příštích pořadů. (Můj protest odbyl ředitel soukromé televize nehorázně hloupým protiargumentem "Bohdalová na čT 1 taky dělá vtipy na muže".)

Současné pojetí ženy v jazyce, v médiích a ve společnosti sotva odpovídá úloze žen jako důstojných a rovnocenných partnerek mužů pro spoluvytváření fungujících demokratických vztahů. A zvolí jako životní náplň vědeckou kariéru nebo péči o početnou rodinu, nelze je přehlížet a zesměšňovat. Projevovaná nebo naopak chybějící úcta k ženám je výmluvným indikátorem kvality vztahů v rodině a tím i v celé společnosti.

Uveřejněno ve Slově, 11.1.1999

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.