Vyučená švadlena národního podniku Šumavan

27.11.2017  Praha  | 

Galerie hlavního města Prahy představuje práce české umělkyně užívající provokativní pseudonym Sráč Sam. Její tvorba je založena na aktivní kritice nefunkčních/neproduktivních institucionálních rámců a nabývá rozmanitých podob od architektonických realizací přes objektovou, textilní, malířskou či filmovou tvorbu po sociálně angažované performativní projekty.
 

Více

Venušiny dny 2018 - Festival umění o ženách, od žen a pro ženy

7.3.2018  Praha  | 

Třetí ročník festivalu věnovaného umění o ženách, od žen, s ženami i proti nim. Venuše opět otvírá své lůno. A protože jde o třetí ročník, můžete se těšit na tři premiéry a tři zahraniční hosty.

 

Více

Ženy na Hrad! / Prague Women’s March

8.3.2018  Praha  | 

Loni v lednu se Pochodu žen na Washington účastnilo více než milion lidí. Protestovali proti nastupujícímu režimu Donalda Trumpa, a slibovali hájit práva žen, migrantů, dělníků, nemocných, LGBTQ lidí i menšin, chránit zdraví planety, ohrožené změnami klimatu a vymíráním druhů a bránit základní lidská práva. Také my se letos chceme připojit k hlasům milionů lidí, kteří se po celém světě staví proti vzestupu bezohledné politiky nenávisti.

 

Více
feminismus.czČlánky › Žena v čele parlamentu Černé Hory

Žena v čele parlamentu Černé Hory

24. červen 2001  | Pavla Frýdlová
Vesna Perović - "dvakrát vdaná, nemá vlastní dítě, ale vychovává dítě svého druhého muže, není ani rozená Černohorka, narodila se v Bělehradě, do Černé Hory se provdala, mluví ekavsky" - hesla nacionalistické a sexistické, ale neúspěšné antikampaně

Patovou situaci v parlamentu Černé Hory, kdy se po květnových volbách dvě hlavní parlamentní strany nedokázaly dohodnout na obsazení funkce v čele parlamentu, využila opoziční liberální strana a nominovala do této funkce svoji poslankyni, 47letou právničku Vesnu Perović z Kotoru.

V malé zemi (650 000 obyvatel), kde téměř každý zná každého, se rozpoutala temperamentní mediální kampaň, často nepokrytě nacionalistická a sexistická. Střely kalibru "dvakrát vdaná, nemá vlastní dítě, ale vychovává dítě svého druhého muže, není ani rozená Černohorka, narodila se v Bělehradě, do Černé Hory se provdala, mluví ekavsky" (srbská varianta výslovnosti) byly z těch mírnějších, někteří běsnící zastánci tradičního patriarchátu dokonce ve svých výpadech neváhali použít i dvojsmyslný výraz "veřejná žena". Podobně bouřlivá byla i diskuze v samotném parlamentu, trvající plné čtyři dny.

Vesna Perović ve svém inauguračním projevu zdůraznila, že "základním úkolem nově zvoleného parlamentu je začít ihned řešit status Černé Hory. Její občané od nás očekávají buď obnovu černohorské státní suverenity nebo novou podobu svazku se Srbskem. Totéž od nás očekává i Srbsko i mezinárodní společenství." Že to vzdělaná politička (mluví hned třemi západními jazyky, což se o mnoha členech černohorského parlamentu nedá říct) nebude mít vůbec lehké ukázala okamžitá bouřlivá reakce některých poslanců, zejména z národní strany.

Téměř bezvýhradně Vesnu Perović podporují ženy. A především ony mají problémy, které upekly muži: násilí, následky desetileté války, zcela zničené hospodářství, kde kromě obchodu, často nelegálního, do nějž jsou nebo byly zapojeny i špičky vládnoucí této země, nefunguje téměř nic. V zemi, kde je dosud často uplatňováno staré patriarchální rodové právo Černohorců, podle nějž ženy nemají právo na dědictví, veškerý majetek po rodičích dědí jen mužští potomci, se ženy začaly domáhat svých práv, diskriminační útoky zmobilizovaly řadu ženských organizací i jednotlivkyň. Když o několik dní později byla konečně sestavena nová vláda a ženy nezískaly nejen slíbené ministerstvo pro ženské otázky, ani žádný jiný orgán, který by hájil práva žen, ale ve vládě není zastoupena ani jedna žena, objevily se četné protesty ve smyslu "snad si vláda nemyslí, že jediným místem předsedkyně parlamentu dostála všem evropským standartům, to je rovnoprávné účasti žen ve státních funkcích a orgánech, ke kterým se zavázala."

Skutečnost, že poprvé v historii Černé Hory stanula v čele parlamentu žena, je na první pohled velkým vykročením na cestě k demokratizaci této balkánské země. Teprve budoucnost ukáže, zda 7. červen 2001 byl z tohoto hlediska historickým datem.

Pavla Frýdlová, Gender Studies, o.p.s
přeložila román černohorské autorky Ljliljany Habjanović-Djurović Ženský rodopis (nakl. Votobia 1998)

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.