Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

Média z pohledu novinářek - diskusní večer

19.9.2018  Praha  | 

Další z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude tentokrát věnován tématu žen v médiích a zpravodajství. Diskutovat budeme o situaci novinářek v českém mediálním prostředí a jejich postavení v redakcích nebo o vlivu genderu na mediální obsah.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více
feminismus.czČlánky › Zastoupení žen ve vysoké politice ČR je nepřiměřeně nízké

Zastoupení žen ve vysoké politice ČR je nepřiměřeně nízké

7. červenec 2003  | Alena Králíková  |  Literární noviny
Zastoupení žen ve vysoké politice ČR je nepřiměřeně nízké
archiv GS
Od jednotlivých vlád pravidelně slýcháme, co všechno se jim podařilo změnit, kde uspěly a kde přispěly k pozitivnímu vývoji společnosti. Podíváme-li se na politickou situaci ČR z perspektivy zastoupení žen ve vládě a Parlamentu, zjistíme, že se v tomto směru podařilo změnit jen velmi málo.
Od jednotlivých vlád pravidelně slýcháme, co všechno se jim podařilo změnit, kde uspěly a kde přispěly k pozitivnímu vývoji společnosti. Podíváme-li se na politickou situaci ČR z perspektivy zastoupení žen ve vládě a Parlamentu, zjistíme, že se v tomto směru podařilo změnit jen velmi málo.

K předním nedostatkům patří to, že neexistuje intenzivní spolupráce napříč společností, to znamená mezi politickými stranami a jejich reprezentanty na jedné straně a neziskovými organizacemi, jež se zabývají postavením, rolemi a právy žen a mužů, na straně druhé. Tento stav samozřejmě nepřináší žádné pozitivní výsledky či dokonce společenskou změnu.

Inspiraci, jak na to, lze hledat mimo jiné ve Finsku, jedné z oněch až magických severských zemí – alespoň co se týká rovných příležitostí žen a mužů a zejména hlasu žen v politice. Funguje zde koalice NYTKIS, propojení ženských seskupení v rámci devíti hlavních politických stran a tří nepolitických ženských asociací, která vytváří platformu pro společenskou diskusi o aktuálních tématech bez ohledu na politickou příslušnost. Podobná spolupráce a sdílení zkušeností se začíná rozvíjet i v Estonsku, které je příkladem toho, že nejen západoevropské země podporují zvyšování participace žen v politice a politických procesech. Bohužel, společné postupy a vzájemné konzultace politických stran a ženských neziskových organizací v České republice jednoznačně chybí.

Další z oblastí, kterou se snad vůbec nepodařilo změnit a ani žádná politická strana se cíleně nesnažila o nápravu, jsou volební programy spolu se zařazením žen na volitelná místa kandidátek. Rétorika politických stran a především nedostatek pozitivních činů směrem k ženám, mateřství, k zastoupení žen nejen v politice, postavení na trhu práce, ale i situace žen v rodině, stále vyjadřují přetrvávající nezájem. Jistě, programy různých stran se v souladu s dlouhodobou politikou státu zaměřují na snížení nezaměstnanosti a udržitelnost rozvoje. Nijak podstatně ale neakcentují zamýšlené postupy v otázkách sociální a regionální nerovnosti, natož pak diskriminaci na základě pohlaví či věku.

Součástí programů by vedle aktivního přijímání opatření proti nerovnosti platů na základě pohlaví za práci stejné hodnoty, jednoznačně měla být i podpora slaďování rodinného a pracovního života, a to jak z pohledu společenské odpovědnosti (podílu obou partnerů na péči o děti a domácnost), tak i vzhledem k fenoménu snižující se míry porodnosti. Na stejné úrovni by pak v programech měl stát gender mainstreaming, jež je definován jako „systematická integrace pozic, priorit a potřeb žen a mužů ve všech politikách, s cílem propagovat rovnost mezi muži a ženami, a mobilizace veškerých všeobecných politik a opatření tak, aby bylo dosaženo rovnosti tím, že vlivy takových politik a opatření na situaci žen a mužů při zavádění, monitorování a hodnocení budou brány v úvahu již ve stadiu jejich plánování.“
Nelze se v důsledku příliš podivovat nad tím, že se podíl žen v Parlamentu ČR od roku 1989 nijak dramaticky nezvyšuje, spíše stagnuje. V Poslanecké sněmovně je zastoupení žen 17% – a to jen díky KSČM a jejímu důslednému zařazování kandidátek na volitelná místa. V Senátu je pak toto číslo ještě nižší, pouze 12,4%. Najdou-li se na české politické scéně snahy o podporu vstupu žen do politiky, jsou převážně nekoordinované a formální, než aby vyjadřovaly vůli ke konkrétním postupům a jejich reálnému dodržení. Poslouží-li nedávno zveřejněná „Zpráva o plnění Priorit a postupů vlády“ k přijetí jasných a kontrolovatelných metod prosazování rovnosti na všech úrovních společnosti, bude to dobrým znamením.

Alena Králíková, autorka pracuje v Gender Studies, o.p.s.

Literární noviny, příloha Občanských novin, 9.6. 2003
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.