Porodní bolesti českého porodnictví

24.4.2018  Praha  | 

Další z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude věnován porodnictví. Jak vypadá současná realita českých porodnic? Které otázky a problémy jsou v současnosti nejpalčivější? Odpovídá situace a možnosti porodnic potřebám rodiček a jejich dětí? Co je standardní péče, které praktiky v porodnictví lze označit za problematické a kde jsou hranice porodního násilí? Jaké jsou etické a praktické stránky domácích porodů, zřizování porodních domů a jaká je pozice porodních asistentek? Co ovlivňuje výzkum v oblasti porodnictví, jaká jsou specifika výzkumné činnosti a možnosti uplatnění výsledků?

Více

Girls Day 2018

26.4.2018  Česká republika  |  Interaktivní den otevřených dveří určený pro všechny dívky ze středních škol, které chtějí nakouknout do firem a třeba i načerpat inspiraci pro svoji budoucí studijní či pracovní kariéru. Girls Day se koná po celém světě, v ČR se tentokrát uskuteční v Praze, Brně, Plzni a Mladé Boleslavi.
Více

Kdo se bojí Ester Krumbachové?

4.5.2018  Praha  | 

První ze série kurátorských bloků věnovaných tvorbě, osobnosti a odkazu Ester Krumbachové. Díky zahraničním kurátorům program nabídne širší perspektivu, v níž je možné uvažovat o upozaděné a zároveň mnohdy mytizované umělkyni, jež ovlivnila několik generací české filmové kultury.

Více
feminismus.czČlánky › Vzpomínka na významnou českou feministku Františku Plamínkovou

Vzpomínka na významnou českou feministku Františku Plamínkovou

29. červen 2012  | Eliška Janšová

Zítra uplyne 70let od smrti této významné ženské političky, která celý svůj život věnovala boji za emancipaci a ženská práva. Narodila se v Praze na Karlově náměstí v domě „U tří vlaštovek“ vedle pivovaru. Vystudovala Státní učitelský ústav a působila jako učitelka na odborných školách v Táboře a Soběslavi. Po návratu do Prahy učila na dívčí škole na Letné. Politicky se angažovala nejprve v Pražském spolku učitelek, kde bojovala za zrušení celibátu, který tehdejší zákony vyžadovaly u žen pro výkon tohoto povolání. Argumentovala tím, že by společnost neměla inteligentním ženám plození potomků zakazovat, ale naopak je od nich vyžadovat.

Zítra uplyne 70let od smrti této významné ženské političky, která celý svůj život věnovala boji za emancipaci a ženská práva. Narodila se v Praze na Karlově náměstí v domě „U tří vlaštovek“ vedle pivovaru. Vystudovala Státní učitelský ústav a působila jako učitelka na odborných školách v Táboře a Soběslavi. Po návratu do Prahy učila na dívčí škole na Letné. Politicky se angažovala nejprve v Pražském spolku učitelek, kde bojovala za zrušení celibátu, který tehdejší zákony vyžadovaly u žen pro výkon tohoto povolání. Argumentovala tím, že by společnost neměla inteligentním ženám plození potomků zakazovat, ale naopak je od nich vyžadovat.

V podobném duchu hájila ženy, které působily ve státní službě a byly po svatbě propouštěny podle hesla„vraťte ženy rodině“! (Vdané dělnice, tkadleny, šičky nikdo do domácnosti neposílal, týkalo se to jen těch ve vyšších pozicích.) Podařilo se to až v době vzniku republiky, kdy Plamínková využila revoluční nálady ve společnosti a intervencí u ministra školství dosáhla zrušení celibátu pro učitelky. Ženský klub český byl založen v r.1903. F. Plamínkové bylo 28 let, když zasedla do jejího vedení.

O dva roky později iniciovala založení Výboru pro volební právo žen, který organizoval přednášky, vydával brožury o ženské otázce, agitoval za zrovnoprávnění žen. Ke konci I. světové války vstoupila Plamínková do národně-socialistické strany, brzy se stala členkou jejího vedení a v.1925 byla zvolena za tuto stranu senátorkou a byla jí až do r.1939, kdy byl Senát zrušen. Byla také zvolena do pražského zastupitelstva, kde se věnovala sociálním a školským otázkám.

Přinášela ženská témata, podklady jí připravovala mladá právnička Milada Horáková. Jejím přičiněním vznikly Ženské domovy na Smíchově a nám dobře známý Ženský klub ve Smečkách. Za své životní dílo Plamínková považovala Ženskou národní radu, založenou r.1923, která si vytkla za úkol prosadit Ústavu z r. 1920 a její ustanovení o tom, že „výsady pohlaví, rodu a povolání se neuznávají“. Ženy,  mohly již studovat (vzpomeňme první univerzitní diplomy pro ženy od r. 1902), zaměstnavatelé je však odmítali - např. MUDr. Honzáková si musela zřídit vlastní ordinaci Na Morani 7. Ženská národní rada se začlenila do Mezinárodní ženské rady a Františka Plamínková se stala (1925) jednou z místopředsedkyň. V letech 1931-32 vystoupila jako první Češka v Ženevě na půdě Společnosti národů.

Po nástupu fašismu se veřejně angažovala ve prospěch německých antifašistů a pochopitelně se dostala do pozornosti nacistů. V pohnuté atmosféře září 1938 napsala otevřený dopis Hitlerovi, v němž mu vyčítala urážku prezidenta Beneše a upozornila ho na historické a zeměpisné chyby, kterých se dopouštěl 12. září ve své norimberské řeči. Odmítla uposlechnout doporučení protektorátních orgánů na zrušení Ženské národní rady. Když se v květnu 1939 zúčastnila feministického kongresu v Kodani přátelé jí doporučovali, aby se nevracela. Plamínková to odmítla. 1.září 1939 byla zatčena a šest týdnů vězněna, a po propuštění byla pod dozorem gestapa. Ženskou národní radu v ilegalitě řídila Milada Horáková. Dva týdny po atentátu na Hedydricha byla zatčena, převezena do Terezína a 30. června 1942 na Kobyliské střelnici zastřelena.

V jednom ze svých posledních dopisů, Milada Horáková před popravou (1950) napsala:“ Dne 30.června položte za mne kytičku k desce mé mateřské přítelkyně, popravené senátorky F.Plamínkové“.

Eliška Janšová

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.