Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Konference "Break The Silence"

22.2.2019  Praha  | 

Spolek Common Law Society ve spolupráci s proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s., Vás srdečně zve na konferenci a následný mini moot court k tématu sexuálního násilí, s názvem BREAK THE SILENCE, konanou 22. února 2019.

Více

Nemlčíme - Rozhodli jsme se promluvit o sexuálním násilí.

25.2.2019  Praha  | 

Srdečně Vás zveme na druhé promítání rozhovorů projektu Nemlčíme. Sexuální násilí je větší problém, než si myslíme. Proto jsme se rozhodli nemlčet. V sympatickém Prostoru39 Vám představíme celý projekt, jeho vznik a pustíme vám další rozhovory s lidmi, kteří se svěřili se svým příběhem. Je to surové a drsné, nahání to husí kůži a je nám nepříjemně, ale je potřeba vyvracet mýty, které ve společnosti stále jsou. Forma videí, kde vidíme tvář lidí, kteří sexuální násilí zažili, je silná a emotivní, ale věříme, že to bude přínosem. Nebojte se na místo donést své vlastní názory a obavy. Rádi povedeme večer ve volné diskuzi.

Více
feminismus.czČlánky › Všechno bylo v pohodě, až na starý roky se to změnilo

Všechno bylo v pohodě, až na starý roky se to změnilo

22. květen 2014  | Kristýna Ciprová, Jako doma, o.s.  |  Rovné příležitosti
Všechno bylo v pohodě, až na starý roky se to změnilo
I když jsou pro většinu z nás neviditelné, existují a jejich počet neustále narůstá. Řeč je o ženách bez domova. Na rozdíl od mužů bez domova je tolik nevidíme ve veřejném prostoru, i když některé z nich na ulici žijí. Nebo v azylovém domě, na ubytovně, noclehárně. Tráví noci v dopravních prostředcích, přespávají u známých nebo udržují účelové vztahy, které jim zaručí buď přespání v teple či alespoň pofidérní ochranku venku...

Když překročíte hranici neviditelnosti, tak bez domova uvidíte ženy mladé, staré, středního věku. Mají za sebou různé životní příběhy, zkušenosti a peripetie. I přes velkou diverzitu, která se v ženském bezdomovectví vyskytuje, je možné vysledovat několik momentů, které pravděpodobnost ztráty domova výrazně zvyšují. Z výzkumu Jako doma vyplývá, že mezi cesty k bezdomovectví nejčastěji patří rozpad rodinných a partnerských vztahů, domácí násilí, chudoba a absence dostupného a bezpečného bydlení. Ztráta domova je pak obvykle vyvrcholením složité životní situace, v níž se výše zmíněné faktory často kombinují.

Navzdory rozšířenému názoru, že bezdomovectví je důsledkem osobního selhání, se ukazuje, že mnoho žen je ohroženo ztrátou domova především v důsledku špatně nastaveného systému a (sociálních) politik. Nízké výdělky, diskriminace na pracovním trhu, péče o rodinu – to vše jsou důvody, kvůli kterým ženy mnohem častěji než muže postihuje chudoba. A pokud je nedohoní v produktivním věku, tak je téměř jistě zastihne v okamžiku, kdy začnou pobírat důchod. Starší ženy, a to i v případech, že celý život pracovaly, staraly se o rodinu, žily tzv. „normální“ život a nijak nevybočovaly z průměru, jsou extrémně zranitelnou skupinou, kterou od bezdomovectví často dělí jenom pomoc blízkých a dobré sociální sítě. Pokud ovšem nefungují nebo z nějakého důvodu selžou, tak se situace může rapidně změnit. To potvrzuje i šedesátiletá Jiřina, momentálně obyvatelka azylového domu: „Jsem tu asi měsíc. Krátce. Čekatelka na byt. Je to hrůza s těmi byty. Bylo to hrozné dostat se do takové situace. Všechno bylo v pohodě, až na starý roky se všechno změnilo. Přeju si dostat ten byt a tam si užívat až do konce.“ Co se stalo Jiřině? Je rozvedená, v důchodu a její poslední partner ji po sedmi letech vztahu vyhodil z bytu. Momentálně čeká na přidělení obecního bytu, neboť na komerční bydlení nedosáhne. Problémem není jenom výše nájmu, ale v případě hledání nového bydlení také povinná kauce ve výši jednoho až tří měsíčních nájmů. Podobné příběhy vypráví i další ženy – ovdověly, rozvedly se, přišly o práci, nebyly schopné splácet nájem, majitel nebo partner je vyhodil a tak dále. Rychlost, kterou přišly o bydlení, je pro většinu z nich i po několika letech nepochopitelná. Pro většinu žen je možnost ztráty bydlení natolik citlivá záležitost, že ji nepřizná ani svým nejbližším, natož aby vyhledaly podpůrné služby. Jak říkají později – nechtěly být na obtíž. Pokud se snaží situaci řešit, tak většinou cestou nebankovních půjček. Toto „řešení“ však nejčastěji vede k předlužení, neschopnosti splácet a následným exekucím, které se vztahují i na důchod. Podobný případ se stal bývalé učitelce jazyků Evě: „Brala jsem si půjčky, abych mohla žít jako před důchodem. Teď mám exekuce na důchod, pracuju na osobním bankrotu - to je 5 let, a pak snad bude všechno jako dřív.“

Všechny ženy bez domova, ať už mladé nebo staré, doufají v lepší zítřky, v to, že se jejich situace zlepší. U starších žen jsou ale vyhlídky na změnu mizivé. Přejí si dožít v klidu, ale dožívají nešťastné, ve službách nebo v nemocnicích, někdy i s nadějí na rychlou smrt. Přitom situace je samozřejmě řešitelná a rozhodně nemusí být spojená se závislostí na druhých. Jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí, relativně rychlým řešením současné situace, které by poskytlo seniorkám bez domova šancí na důstojné stáří, by mohlo být přijetí a především realizace koncepce cenově dostupného (sociálního) bydlení. Z dlouhodobého hlediska je účinná zejména prevence a obecně řešení problému diskriminace žen. Jedině to může počet seniorek bez domova výrazně snížit.

Zdroj fotografie: http://jakodoma.org/
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.