Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Noc myšlenek – Být či nebýt dnes feminist(k)ou?

31.1.2019  Praha  | 

Co to znamená, když o sobě dnes někdo řekne, že je feminist(k)a? Jakou roli v renesanci feminismu sehrávají sociální sítě? Představuje třeba #MeToo virální fenomén nebo se jedná o společensko-feministické hnutí 21. století? Přijďte na naši akci NOC MYŠLENEK Tváří v tvář přítomnosti: Být či nebýt dnes feminist(k)ou? Se známými osobnostmi jakými jsou Kamil Fila, Pavel Houdek, Abnousse Shalmani se zaměříme na téma feminismu v současnosti prostřednictvím debat a projekce filmu „Kluci a Guillaume, ke stolu!“ 31. ledna u nás ve Francouzském institutu od 17.30 do půlnoci a v CEFRES od 14 do 16 h! Vstup zdarma.

Více

Uvedení tématu sexuálního násilí do českého výzkumu dějin druhé světové války a jejích následků – Workshop

1.2.2019  Praha  | 

Ačkoliv se v uplynulých čtyřiceti letech intenzivně rozvíjel historický výzkum sexuálního násilí, v českém prostředí toto téma stále představuje pověstné bílé místo. A to chceme změnit. V souladu s tezí Susan Brownmiller v níž je znásilnění výrazem moci, nikoli chtíče, nabízí náš workshop uvedení do tohoto tématu. Usilujeme zejména o propojení badatelů, kteří se daným tématem zabývají nebo by o něm chtěli v budoucnu psát. Jednodenní workshop, s účastí Reginy Mühlhäuser a Anny Hájkové, propojí ve třech blocích úvodní metodologickou přednášku s představením případových studií a reflektovanou prací s prameny.

Více
feminismus.czČlánky › Vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele jako překážka umožnění flexibilních úprav pracovní doby - shrnutí

Vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele jako překážka umožnění flexibilních úprav pracovní doby - shrnutí

Vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele jako překážka umožnění flexibilních úprav pracovní doby - shrnutí
Jednou z možností, které český právní řád nabízí ke slaďování pracovního a rodinného života, jsou flexibilní úpravy pracovní doby – kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby. Podle zákoníku práce mají na tyto úpravy nárok zaměstnanci pečující o dítě mladší patnácti let, zaměstnankyně, které jsou těhotné a zaměstnanci pečující o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Musí však o změnu pracovní doby zaměstnavatele požádat.

Jednou z možností, které český právní řád nabízí ke slaďování pracovního a rodinného života, jsou flexibilní úpravy pracovní doby – kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby. Podle zákoníku práce mají na tyto úpravy nárok zaměstnanci pečující o dítě mladší patnácti let, zaměstnankyně, které jsou těhotné a zaměstnanci pečující o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Musí však o změnu pracovní doby zaměstnavatele požádat.

Zaměstnavatel je v zásadě povinen takové žádosti vyhovět, pakliže mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Analýza se věnuje rozboru pojmu „vážných provozních důvodů“ v judikatuře českých soudů a přináší pro srovnání některé příklady ze zahraničí.

Analýza ukazuje na příkladu dvou rozsudků Nejvyššího soudu – případu zdravotní sestry a případu soudkyně – jednotlivé pojmové znaky termínu „vážné provozní důvody“. Je však nutné předeslat, že vzhledem k různorodosti činností, které mohou být v pracovním vztahu vykonávány, nelze některé zaměstnavateli uváděné důvody předem vyloučit či odmítnout – každý případ je individuální a v případě sporu může s konečnou platností rozhodnout pouze soud. Vážným provozním důvodem tak je například personální situace na straně zaměstnavatele – tedy situace, kdy by zaměstnavatel musel práci, kterou nevykoná zaměstnanec či zaměstnankyně s kratším pracovním úvazkem, přidělit ostatním zaměstnaným. Zaměstnavatelé nejsou povinni vyhovět žádostem také tehdy, jestliže by to pro ně znamenalo nutnost přijmout dalšího zaměstnance či zaměstnankyni – zároveň po nich nelze požadovat, aby měli takový počet zaměstnaných, aby některý z nich byl okamžitě schopen za zaměstnance či zaměstnankyni s kratší pracovní dobou „zaskočit“. Možnosti, jak vyhovět žádostem o úpravu pracovní doby, jsou tedy logicky větší u zaměstnavatelů s větším počtem zaměstnaných, kteří jsou navíc vzájemně alespoň částečně zastupitelní. U některých specifických povolání, jako je například povolání soudce, resp. soudkyně, je flexibilní úprava pracovní doby obtížná až nemožná. Zaměstnavatelé na druhou stranu nemohou argumentovat tím, že pokud by vyhověli jednomu zaměstnanci či zaměstnankyni, dojde k vytvoření precedentu a vzroste poptávka po takové úpravě mezi ostatními zaměstnanými.

Z rozsudků je patrné, že některé spory mezi zaměstnanými a zaměstnavateli by bylo možné vyřešit i mimosoudně, pokud by obě strany spolu více komunikovaly. Povinnost ústně projednat žádost zaměstnance či zaměstnankyně o úpravu pracovní doby je zákonem stanovena ve Velké Británii, jejíž právní úprava je popsána pro srovnání s tou českou. Za zamyšlení tedy stojí, zda by obdobné ustanovení neslušelo i českému zákoníku práce.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.