Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření
Čím více se zaměřujeme na nutnost poskytování vysoce kvalitní péče, tím více se také i ve veřejném diskurzu musíme zaměřovat na ty, kteří a které tuto péči mají poskytovat. Obecně se zdůrazňují nejen kvality pečujících, ale také nároky, které by na ně měly být kladeny: vzdělání a odbornost, schopnost empatie, schopnost rychlého rozhodování, zodpovědnost, bezúhonnost, flexibilita a tak dále. Kvalitně a profesionálně poskytovat péči však není jen tak jednoduché.

Čím více se zaměřujeme na nutnost poskytování vysoce kvalitní péče, tím více se také i ve veřejném diskurzu musíme zaměřovat na ty, kteří a které tuto péči mají poskytovat. Obecně se zdůrazňují nejen kvality pečujících, ale také nároky, které by na ně měly být kladeny: vzdělání a odbornost, schopnost empatie, schopnost rychlého rozhodování, zodpovědnost, bezúhonnost, flexibilita a tak dále. Kvalitně a profesionálně poskytovat péči však není jen tak jednoduché.

Kvalita péče a syndrom vyhoření

Nároky na pomáhající profese, na ty, kteří pracují v přímém kontaktu s lidmi, na ty, o kterých se domníváme, že jejich práce má být posláním, jsou často velmi vysoké. Vysoko si stanovuje laťku jak poskytovatel takovýchto služeb, tak veřejnost, která z těchto služeb čerpá, ale často i sám pracovník či pracovnice, kteří chtějí svou práci dělat co možná nejlépe. O tom nejlépe svědčí i výroční konference Sociální platformy (Social Platform Annual Conference on Care), která se konala na téma péče v listopadu 2010 v Bruselu.

Pomáhající profese mohou a měly by energii dávat, částečně je jim ale i odebírána: pracovníci a pracovnice jsou přetíženi množstvím lidí, o něž pečují, jsou unaveni, nemají-li pro svou práci dobré podmínky, vyčerpává je soucit, mnohdy nejsou pro náročný kontakt s klienty dobře vycvičení. Je-li dlouhodobě energetická bilance záporná, dostane se tělo do stresu a toto vše může vést až k syndromu vyhoření (např. Kopřiva).

O syndromu vyhoření se začalo mluvit v 80. letech. Toto slovní spojení vychází z anglického originálu burn-out syndrome. Anglické sloveso „to burn“ znamená hořet, ve spojení „burn out“ pak dohořet, vyhořet, vyhasnout. Metaforicky se jedná o to, že původní silně hořící oheň, symbolizující vysokou motivaci, zájem, aktivitu a nasazení, přechází u člověka stiženého příznaky syndromu vyhoření do dohořívání a vyhaslosti: kde nic není, nemá již dál co hořet.

K jeho hlavním projevům patří deprese, lhostejnost, cynismus, stažení se z kontaktu, nižší sebedůvěra, somatizace problému: únik do nemocí, tělesné potíže; nechuť práce a její vykonávání ve snížené kvalitě apod. Vždy je ale přítomna otázka smyslu práce – nejde jen o pouhou únavu, stres, ale i o ztrátu ideálů.

Genderová dimenze syndromu vyhoření

Názory na rozdíl výskytu vyhoření u žen a u mužů nejsou jednotné: zvláště v publikacích z první vlny výzkumů se setkáváme s názorem, že výskyt syndromu vyhoření je častější u žen (někdy je udáván dokonce až dvojnásobně vyšší). V dalších studiích se však objevují i vyrovnanější výsledky. Jak uvádějí různí odborníci a odbornice (např. Kebza, Šolcová), je možné tyto nesrovnalosti alespoň částečně připisovat i demografickým parametrům populačních vzorků: převážná většina pečujících jsou ženy a to i vzhledem k horizontální segregaci práce. Řada výzkumů byla totiž prováděna na typicky feminizovaných profesních skupinách, jako jsou zdravotní sestry, učitelky, lékařky apod. a tudíž i výsledky syndromu vyhoření tuto skutečnost musí nutně odrážet.

Pravdou navíc je, že ženy čelí několikanásobnému zatíženi (double burden): je na nich starost o domácnost, výchovu dětí a zaměstnání. Jsou více ohroženy opomíjením vlastních duchovních, duševních a tělesných potřeb ve prospěch celku. „Podstatnou roli v tom hraje také tradiční rozdělení rolí – žena drží rodinu pohromadě. Někdy to dojde tak daleko, že si člověk připadá, jako by ani neexistoval, je vyhaslý, vyhořelý.“ (Kallwass 2007: 57).

Syndrom vyhoření mimo pečující profese

Ačkoliv mnozí autoři a autorky vztahují syndrom vyhoření pouze do sféry práce v pečujících zaměstnáních, případně v širším rozsahu práce s lidmi (např. Kebza, Šolcová, Kopřiva a další), Angelika Kallwass tímto uvádí syndrom vyhoření i do dalších sfér: práce a společnosti (ve spojitosti s mobbingem, stresem, nevytížeností, přetížeností a strachem o místo) a do oblasti rodiny a partnerských vztahů (včetně péče o závislého člena rodiny, ale i genderových rolí).

Navrhuje tedy, abychom si tohoto termínu a hlavně jeho obsahu byli vědomi a vědomé a účinně mu předcházeli. Prevence skrze zlepšování podmínek, ohodnocení a ocenění je v možnostech každého z nás.

Literatura:

Horská, Bohuslava (2010): Syndrom vyhoření. Kurz pro pracovníky sociálních služeb. http://www.dchbrno.charita.cz/f/File/Vzdelavani/syndromvyhoreni.pdf

Kallwass, Angelika (2007): Syndrom vyhoření v práci a osobním životě. Praha: Portál.

Kebza, Vladimír a Iva Šolcová (2003): Syndrom vyhoření. Státní zdravotní ústav, Praha.

Kopřiva Karel (1997): Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.