Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Svobodné matky jsou na rozdíl od vdaných mladší a méně vzdělané

Svobodné matky jsou na rozdíl od vdaných mladší a méně vzdělané

Ženy, které přivedou na svět nemanželské dítě, mají ve srovnání s vdanými matkami nižší vzdělání a jsou většinou mladší. Od 90. let navíc matek bez oddacího listu přibývá a tento trend bude pravděpodobně pokračovat. Lze tak usuzovat z vývoje v jiných evropských zemích, řekla socioložka Petra Šalamounová. "Z deseti žen, které mají ukončené jen základní vzdělání, jich šest není v době porodu provdáno," poznamenala. Mezi vysokoškolačkami je naopak svobodných matek výrazně méně, manžela nemá jen každá osmá ze sta. To je velký rozdíl, modely, které by ho vysvětlovaly, jsou však nejméně dva.

Ženy, které přivedou na svět nemanželské dítě, mají ve srovnání s vdanými matkami nižší vzdělání a jsou většinou mladší. Od 90. let navíc matek bez oddacího listu přibývá a tento trend bude pravděpodobně pokračovat. Lze tak usuzovat z vývoje v jiných evropských zemích, řekla socioložka Petra Šalamounová. "Z deseti žen, které mají ukončené jen základní vzdělání, jich šest není v době porodu provdáno," poznamenala. Mezi vysokoškolačkami je naopak svobodných matek výrazně méně, manžela nemá jen každá osmá ze sta. To je velký rozdíl, modely, které by ho vysvětlovaly, jsou však nejméně dva.

Jedním z příkladů je Švédsko, kde se svobodným matkám rodí až polovina dětí. Obliba porodů "bez prstýnku" se tam také začala rozmáhat nejdříve, už od 60. let. "Tam to bylo mezi nižší vrstvou. Ti lidé neměli majetek, takže neměli takový důvod vstupovat do manželství," vysvětlila socioložka. Opakem je Francie, kde se nejvíce nemanželských dětí rodí naopak vysokoškolačkám. To podle Šalamounové souvisí se změnou hodnot, kdy je život mimo manželství chápán jako možnost udržet si rovnoprávnost jak v zaměstnání, tak v osobním životě.

Socioložka soudí, že společnost začíná být tolerantnější, a to i k neprovdaným matkám. Zvláště mladí lidé již berou právo ženy na dítě jako normu. "A to i tehdy, když si tak sami svůj život nepředstavují," podotýká. Některých, zvláště křesťanských zemí jakoby se však společenské změny nedotkly. Například v Itálii nebo Španělsku je svobodných matek stále poměrně málo.

To se o České republice říci nedá. Podíl matek, které se nikdy nevdaly, se od roku 1989 více než ztrojnásobil. V současnosti se každé čtvrté dítě rodí svobodné ženě. Neznamená to ale, že by tyto matky byly bez partnera, to však statistika zjistit nemůže, upozorňuje Šalamounová.

Počet neprovdaných rodiček podle ní přitom bude stále vyšší. "Roste to rychlým tempem," řekla. Ovlivnit stoupající tendenci by mohla sociální politika, která by zvýhodnila manželství. Takové změny však jsou zatím v nedohlednu.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.