Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Staří členové rodiny - péče žen o ně je přece samozřejmostí!!!

Staří členové rodiny - péče žen o ně je přece samozřejmostí!!!

Staří členové rodiny - péče žen o ně je přece samozřejmostí!!!
To, že dodnes za produktivní práci označujeme pouze činnost, při které vzniká nadhodnota, kterou je možné změnit v kapitál, případně zcizit, pochází od Karla Marxe. Lépe řečeno z jím převzatého a zpopularizovaného a do ideologie převedeného učení o nadhodnotě, kterou si přivlastňuje majitel polí, továren, strojů - majitel výrobních prostředků. Může jím být soukromník, nenáviděný kapitalista, nebo i stát.

To, že dodnes za produktivní práci označujeme pouze činnost, při které vzniká nadhodnota, kterou je možné změnit v kapitál, případně zcizit, pochází od Karla Marxe. Lépe řečeno z jím převzatého a zpopularizovaného a do ideologie převedeného učení o nadhodnotě, kterou si přivlastňuje majitel polí, továren, strojů - majitel výrobních prostředků. Může jím být soukromník, nenáviděný kapitalista, nebo i stát.

Přestože většina z nás asi již Marxe nečetla, dokonce se jen výjimečně o jeho učení přednáší na vysokých školách, nadále setrváváme v tomto přesvědčení a činnost toho, kdo „pouze“ udržuje výrobce, udržuje život lidí, kteří pracují, podceňujeme. Prý to není produkční práce, a proto byla vždy podceňována a často není nijak placena. Tuto práci - kterou nazýváme často pečovatelstvím, provádějí u nás i ve světě, především ženy. Skoro všichni jsou s tím srozuměni.

Napřed ženy-matky přivedou děti na svět, pak o děti pečují, vychovávají je, současně a zcela samozřejmě pečují o členy domácnosti a rodiny, a když jsou samy staré a samy již odejdou do penze, tak se automaticky předpokládá, že nebudou pracovat, ale „jen“ pečovat o staré příbuzné. Za tuto činnost, pohrdavě nazývanou péčí, nedostávají nic. Nebo jen nepatrnou část mzdy, kterou před tím dostávaly za to, že kontrolovaly kvalitu hrnečků vyjíždějících z keramické pece, nebo složenky na poště či doplňovaly regály zbožím v obchodních domech. Nejhorší snad je, že se tato péče-práce, považuje za samozřejmou povinnost žen. Tak to často hodnotí i samotné ženy, kterých se to týká. „Já teď pracovat nemohu, mám doma naši maminku, je jí přes osmdesát, tak se nikam jinam ani nehnu a i proto mám teď málo peněz,“ říkávají a ostatní jen přikyvují a „chápou, že tyto ženy nepracují.“ Nepracují?

Přitom vztah matky a dcery, či dcery a matky je vždy složitý. I v případech, že ty dvě spolu krásně vycházejí. Napřed matka - to byl vzor, měly jsme k ní obdiv, později vystupovala jako naše karatelka a sokyně, konkurence, kritička a současně opětně jako vzor pro vztah k manželovi a dětem a ještě později, když matka zestárla, tak se tento vztah převrátil, změnil. Jak? Stáří matky pak v nás vzbuzuje soucit, odpuštění toho, co kdy jsme si s ní provedly a současně je to i převrácení původních rolí matky a dcery. Z mocné matky se stává bezmocná chudinka, a to zase v nás vzbuzuje hrůzu z obrazu vlastní budoucnosti. Jsme si přece podobné, jsme si i geneticky nejbližší. A za tuto velice náročnou práci, která je označována „jenom“ jako péče (nevytváří se tím přece nadhodnota, kterou je možné přivlastnit si či zdanit), není žena opětně finančně oceněna. A co finančně! Ani uznání od ostatních příbuzných, včetně sourozenců, se jí nedostane. Je to dle většiny lidí přece samozřejmé, že žena pečuje zadarmo o další lidi ve svém okolí. Když to nedělá, tak ji odsuzujeme, jako špatnou dceru, špatnou snachu, špatnou ženu. Ženy s tím souhlasí, mnohdy, nejsou-li v této péči perfektní, tak to sobě samým vyčítají.

Všichni tuto práci-péči považuji za samozřejmost. A za samozřejmost se přece neděkuje!

Nepřímo o knížce Jiřiny Šiklové Matky po e-mailu, Praha: Kalich, 2009.
Více o knize a objednávky zde

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.