We will not change our show

21.2.2019  Jihomoravský kraj  | 

Výstava We Will Not Change Our Show sdružuje umělce pocházející ze střední a východní Evropy, tvořící v různých médiích a zabývající se různorodými aspekty vyjádření vlastní queer identity. Kurátorská pozice vychází z ideje svobody slova a uměleckého vyjádření. Předpokladem je přesvědčení, že diskuze o citlivých otázkách spojených s queer tematikou může přispět k narušení patriarchálního statu quo, jenž často vylučuje a diskriminuje menšiny.

Více

Žižkovská noc 2019 - Ženy v kultuře

23.3.2019  Praha  | 

Stále lze v některých galeriích a uměleckých sbírkách najít ženy pouze jako múzy, milenky a děvy umělců. Na ženu jako umělkyni narazíme jenom zřídka. Čím to je? V průběhu historie umění jsou umělkyně pevnou a silnou součástí umělecké scény, ale proč nejsou vidět? Téma genderového diskurzu je na větším počátku v České republice než jinde. Až od 80. a 90. let se na české scéně toto téma začalo řešit. Ženy nebyly přijímány na umělecké akademie, které udávaly směr. Nejsou brány vážně. Patriarchát ve společnosti. 4. vlna feminismu, která řeší sexismus. Tohle mohla udělat jenom ženská. Pojem „Ženské umění”. Šovinismus. Obtěžování. Bytí děva v kultuře.
 

Více

Josef Petr: Krize mužské identity

25.3.2019  Praha  | 

Dneska je to všude: "chlapi už nejsou, co to bejvalo". Ptáte se, co to s námi ty ženský provedly? Nebo si za to můžeme sami? Vyměkli jsme? Stal se z nás beztvarý genderový rosol? Válcuje nás krize mužské identity? Nebo je to celý jenom fáma? A zachrání nás Donald Trump, reklama na Gillette nebo skautský šátek? Přijďte na besedu s Josefem Petrem, sociologem a ředitelem Ligy otevřených mužů, která se už 12 let věnuje zvyšování kvality života mužů v ČR.

Více
feminismus.czČlánky › Společenská zodpovědnost jako zdroj zisku?

Společenská zodpovědnost jako zdroj zisku?

Společenská zodpovědnost jako zdroj zisku?
Je to přibližně rok, co jsem se zúčastnila semináře organizovaného Norskou ambasádou a Norskou obchodní komorou v ČR na téma společenské zodpovědnosti firem (CSR). Akce poskytla solidní teoretický úvod do problematiky CSR, ale pro autorku textu přinesla i pár překvapení. Článek níže je jejich stručným shrnutím. Víceré příspěvky ukázaly, že téma společenské zodpovědnosti firem je v Norsku již dlouhodobě „zabydlené“ a že norské podniky považují za samozřejmost fakt, že kromě transparentního podnikání by měly udělat něco navíc pro své zaměstnance a zaměstnankyně, pro životní prostředí a pro společnost obecně.

Je to přibližně rok, co jsem se zúčastnila semináře organizovaného Norskou ambasádou a Norskou obchodní komorou v ČR na téma společenské zodpovědnosti firem (CSR). Akce poskytla solidní teoretický úvod do problematiky CSR, ale pro autorku textu přinesla i pár překvapení. Článek níže je jejich stručným shrnutím. Víceré příspěvky ukázaly, že téma společenské zodpovědnosti firem je v Norsku již dlouhodobě „zabydlené“ a že norské podniky považují za samozřejmost fakt, že kromě transparentního podnikání by měly udělat něco navíc pro své zaměstnance a zaměstnankyně, pro životní prostředí a pro společnost obecně.

Naopak, mnozí čeští účastníci a účastnice semináře v rámci diskuse přiznali, že jsou pro ně termín i problematika CSR zatím dost neznámé. Potvrdili tím dlouhodobé pozorování organizace Gender Studies, že komerční sektor v České republice má zatím spíše krátkodobější horizont uvažování a zcela jednoznačně stanovené priority, které spočívají především v co nejrychlejším vytváření zisku.

I proto možná některé z přednesených příspěvků se stůj co stůj snažily českému publiku semináře ukázat, že i aktivity původně zamýšlené jako společensky zodpovědné se vlastně mohou pro firmu v delším časovém období stát zdrojem profitu. Jedním z uvedených příkladů bylo postavení ekologického patra budovy v New Yorku, které vedlo pro daného dodavatele k zakázce přestavět do „zelené“ podoby celý mrakodrap. V této souvislosti byl jako jeden z možných záměrů CSR prezentována „transformace zelené (eko problematiky) na zelenou (barva amerických dolarů)“ (v angličtině „to turn green into green“). I když zisk vytvořený prostřednictvím aktivit primárně nahlížených jako společensky zodpovědné může být jakýmsi zdrojem motivace pro podnik, proč vůbec o problematice CSR začít uvažovat, neměl by se rozhodně stát motivací určující. Není totiž, dle mého názoru, úplně zdravé nikde, natož v byznysu, úplně zaměňovat rovinu pragmatickou, kam patří zisk, s rovinou morální, kam patří CSR. Již samotný název termínu – společenská zodpovědnost firem – naznačuje, že komerce má jisté závazky vůči společnosti, že by férově smýšlející a podnikající firma měla část vydělaného zisku vrátit do společnosti. Doba globalizace a v rámci ní právě doznívající finanční krize jasně poukázaly na význam etického rozměru byznysu.

Všichni přednášející se shodli, že do společenské zodpovědnosti firem patří čtyři oblasti, a sice sféra etiky v podnikání (například absence korupce v byznysu), podmínky zaměstnávání pracovní síly (například podpora diverzity na pracovišti, nediskriminační proces náboru a kariérního růstu, atd.), společnost (například bezpečnost výrobků a služeb, podpora komunit, atp.) a nakonec životní prostředí. Až příliš často však v českém firemním prostředí dochází k zužování chápaní CSR jako firemní filantropie nebo pouze angažovanosti v ekologických projektech. Jak ukazuje rozdělení výše, jde o velmi komplexní pojem a jev, u kterého by neměla být opomíjená, jak se bohužel frekventovaně děje, podpora rovných příležitostí (nejen) žen a mužů, a to nejen směrem dovnitř firmy k vlastním zaměstnancům a zaměstnankyním, ale také navenek (v marketingových a PR strategiích firmy) směrem k zákaznické bázi.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.