Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více
feminismus.czČlánky › Slovinské literátky chtějí být slyšet

Slovinské literátky chtějí být slyšet

5. listopad 2013
Slovinsko se vždy mohlo chlubit svojí kulturou, ale na stránkách kulturních dějin této malé země nenajdete téměř žádná jména žen – stejně jako jinde. Ale Slovinky si to nenechaly líbit a vytvořily encyklopedii Zapomenutá polovina, jejíž vznik podpořila dokonce Slovinská akademie věd a umění. Nedávno vyšlo (už bez finanční podpory) druhé vydání těchto 130 portrétů žen z 19. a 20. století. Aby i současná generace slovinských poetek, prozaiček, dramatiček a literárních vědkyň nemusela být jednou „vykopávána z hrobu“, založily na jaře ženskou sekci slovinského PEN klubu s názvem MIRA.

Při krystalizaci myšlenky na vznik organizaci, která chce usilovat o zviditelnění a větší přítomnost žen literátek ve veřejném prostoru, sehrála podstatnou roli literární revue Apokalipsa, a její genderová čísla. Připravuje je Stanislava Chrobáková Repar – slovenská a dnes i slovinská spisovatelka, literární vědkyně, publicistka, překladatelka a feministka. Právě díky ní jsem měla koncem září čest být první pozvanou zahraniční hostkou nově vzniklé organizace a po veřejné diskuzi o projektu Paměť žen a promítnutí filmu Válka v paměti žen (ČT a Gender Studies, 2005) jsem se Stanky zeptala, jak došlo ke vzniku MIRy.

„Iniciativ bylo víc, první seskupení vznikla kolem genderových čísel časopisu Apokalipsa, která vycházejí už od roku 2003. Vícekrát jsme se setkaly i při autorském čtení v rámci festivalu Město žen, který je ale multimediální, zaměřený spíše na hudbu, performance, instalace apod. Důležitý byl i projekt Poetky o poetkách – setkávání básnířek nad novými sbírkami. Právě na jednom z těchto setkání, kterých se vždy účastnilo 10 až 20 literátek, se vynořila otázka, jak by měl vypadat institucionální rámec, který by nám umožňoval udílet cenu ženským tvůrkyním. Nutno říct, že státní Prešernovou cenu v oblasti literatury za 50 let její existence získala jedna jediná žena (a i ta ji odmítla převzít). Prostudovaly jsme stránky ženské sekce mezinárodního PENu (IPWWC) a řekly jsme si, že se pokusíme o založení takové sekce na domácí půdě. A ačkoliv ve výboru slovinského PENu byla jediná žena, musím říct, že se naše iniciativa setkala s pochopením a do PENu bylo naráz přijato 6 žen z 10 kandidátek, což bylo do té doby nevídané, ročně přijímali maximálně jednu z nás. (Slovinský PEN má dnes asi 100 členů, z toho ženy tvoří asi pětinu.) MIRu jsme založily symbolicky 8.3. a ještě jsme stihly ucházet se o grant, který usnadní naši činnost směrem na veřejnost – jsme otevřenou organizací, na naše setkání zveme samozřejmě i nečlenky PENu – a umožní už letos udělit cenu literární tvůrkyni. Není to cena za jedno konkrétní dílo, ale za celostní opus a za principiální osobní přístup a angažmá, které otevírá prostor i dalším pokračovatelkám.“

Z charty MIRy, která chce usilovat o:

- intenzivnější přítomnost literárních tvůrkyň ve slovinském veřejném prostoru a jejich větší vážnost, zastoupení ve veřejných institucích a v rozhodujících pozicích, rovnoměrné zastoupení ve slovinském centru PEN a jeho orgánech, na konferencích a dalších setkáních,

- pravidelné představování myšlenkových a tvůrčích potenciálů a výsledků slovinských a zahraničních tvůrkyň a literárních vědkyň,

- změnu společenského paradigmatu (nejen) v literární oblasti z konkurenční na spolupracující

- MIRA se ve své práci řídí zásadami rovnosti a nehierarchičnosti, vzájemného respektu lidí s různými názory, v souladu se zásadami PEN, nikdy ale ne v souladu s patriarchálním potvrzováním rolí.

- MIRA odmítá všechny akty násilí a prosazování převahy, moci a diskriminaci žen na základě rozdílného myšlení, náboženství, národnosti, rasy, věku, materiálního postavení…

Pro feminismus.cz napsala Pavla Frýdlová.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.