Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Gender a sebevědomí v uměleckém provozu

21.10.2018  

Diskuze na téma souvislosti sebevědomí a genderu v uměleckém provozu. Jaký vliv na sebevědomí umělkyň a umělců může mít genderová rovnost? V čem je rozdílné postavení umělkyně či umělce vůči institucím? Jak se na uměleckém provozu projevuje mizení umělkyň v důsledku jejich mateřství? Jak vyřešit rozpor uměleckého společenského života a rodičovství zejména v pečující roli? Jaký vliv mají na umělce a umělkyně ekonomické souvislosti, v nichž jejich tvorba vzniká?

Více

Pohlaví a gender. 8. lacanovský workshop v Praze

21.10.2018  Praha  | 

Příspěvky přednesou Deborah Gutermann-Jacquet, Magdalena Kohout-Diaz, Josef Fulka. Workshop pořádá Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR a Nouvelle École Lacanienne.

Více
feminismus.czČlánky › Slovinské literátky chtějí být slyšet

Slovinské literátky chtějí být slyšet

5. listopad 2013
Slovinsko se vždy mohlo chlubit svojí kulturou, ale na stránkách kulturních dějin této malé země nenajdete téměř žádná jména žen – stejně jako jinde. Ale Slovinky si to nenechaly líbit a vytvořily encyklopedii Zapomenutá polovina, jejíž vznik podpořila dokonce Slovinská akademie věd a umění. Nedávno vyšlo (už bez finanční podpory) druhé vydání těchto 130 portrétů žen z 19. a 20. století. Aby i současná generace slovinských poetek, prozaiček, dramatiček a literárních vědkyň nemusela být jednou „vykopávána z hrobu“, založily na jaře ženskou sekci slovinského PEN klubu s názvem MIRA.

Při krystalizaci myšlenky na vznik organizaci, která chce usilovat o zviditelnění a větší přítomnost žen literátek ve veřejném prostoru, sehrála podstatnou roli literární revue Apokalipsa, a její genderová čísla. Připravuje je Stanislava Chrobáková Repar – slovenská a dnes i slovinská spisovatelka, literární vědkyně, publicistka, překladatelka a feministka. Právě díky ní jsem měla koncem září čest být první pozvanou zahraniční hostkou nově vzniklé organizace a po veřejné diskuzi o projektu Paměť žen a promítnutí filmu Válka v paměti žen (ČT a Gender Studies, 2005) jsem se Stanky zeptala, jak došlo ke vzniku MIRy.

„Iniciativ bylo víc, první seskupení vznikla kolem genderových čísel časopisu Apokalipsa, která vycházejí už od roku 2003. Vícekrát jsme se setkaly i při autorském čtení v rámci festivalu Město žen, který je ale multimediální, zaměřený spíše na hudbu, performance, instalace apod. Důležitý byl i projekt Poetky o poetkách – setkávání básnířek nad novými sbírkami. Právě na jednom z těchto setkání, kterých se vždy účastnilo 10 až 20 literátek, se vynořila otázka, jak by měl vypadat institucionální rámec, který by nám umožňoval udílet cenu ženským tvůrkyním. Nutno říct, že státní Prešernovou cenu v oblasti literatury za 50 let její existence získala jedna jediná žena (a i ta ji odmítla převzít). Prostudovaly jsme stránky ženské sekce mezinárodního PENu (IPWWC) a řekly jsme si, že se pokusíme o založení takové sekce na domácí půdě. A ačkoliv ve výboru slovinského PENu byla jediná žena, musím říct, že se naše iniciativa setkala s pochopením a do PENu bylo naráz přijato 6 žen z 10 kandidátek, což bylo do té doby nevídané, ročně přijímali maximálně jednu z nás. (Slovinský PEN má dnes asi 100 členů, z toho ženy tvoří asi pětinu.) MIRu jsme založily symbolicky 8.3. a ještě jsme stihly ucházet se o grant, který usnadní naši činnost směrem na veřejnost – jsme otevřenou organizací, na naše setkání zveme samozřejmě i nečlenky PENu – a umožní už letos udělit cenu literární tvůrkyni. Není to cena za jedno konkrétní dílo, ale za celostní opus a za principiální osobní přístup a angažmá, které otevírá prostor i dalším pokračovatelkám.“

Z charty MIRy, která chce usilovat o:

- intenzivnější přítomnost literárních tvůrkyň ve slovinském veřejném prostoru a jejich větší vážnost, zastoupení ve veřejných institucích a v rozhodujících pozicích, rovnoměrné zastoupení ve slovinském centru PEN a jeho orgánech, na konferencích a dalších setkáních,

- pravidelné představování myšlenkových a tvůrčích potenciálů a výsledků slovinských a zahraničních tvůrkyň a literárních vědkyň,

- změnu společenského paradigmatu (nejen) v literární oblasti z konkurenční na spolupracující

- MIRA se ve své práci řídí zásadami rovnosti a nehierarchičnosti, vzájemného respektu lidí s různými názory, v souladu se zásadami PEN, nikdy ale ne v souladu s patriarchálním potvrzováním rolí.

- MIRA odmítá všechny akty násilí a prosazování převahy, moci a diskriminaci žen na základě rozdílného myšlení, náboženství, národnosti, rasy, věku, materiálního postavení…

Pro feminismus.cz napsala Pavla Frýdlová.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.