PRODLOUŽENO: Výstava | PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie

8.3.2024  Praha  |  Měsíc březen je věnován feministické historii. V předvečer MDŽ, 7. 3. bude v 18:00 slavnostně zahájena výstava PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie. Přijďte se podívat na místa spojená s historií ženského hnutí očima fiktivní postavy Anny Kovářové, která vás provede vším, co zažila na vlastní kůži. A zanechte vlastní stopu ve feministické historii. Více

Posil svůj hlas ve veřejném prostoru

23.3.2024  Praha  |  Je ti 15–29 let a žiješ v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji? Není ti lhostejné, co se kolem tebe děje? Chceš si zlepšit své argumentační a prezentační dovednosti a obranu před manipulací? Přihlas se na workshop a posil svůj hlas ve veřejném prostoru! Více

Týden pro reprodukční spravedlnost

2.4.2024  Praha  | 

Nechceš pochodovat s extrémisty, co chtějí lidem odepírat právo na interrupci? Aliance pražských feministických kolektivů pro začátek jara připravila příjemnější alternativu. Přidej se k prvnímu pražskému Týdnu reprodukční spravedlnosti a seznam se s aktivistickou scénou, které bojuje za reprodukční práva nejen v České republice.

Více
feminismus.czČlánky › Slečny ze šovinistovy hlavy

Slečny ze šovinistovy hlavy

3. duben 2003
Milan Knížák, ředitel Národní galerie, vystavuje do 12. dubna v síni Mánes pod názvem Slečny z mé hlavy.
Milan Knížák, ředitel Národní galerie, vystavuje do 12. dubna v síni Mánes pod názvem Slečny z mé hlavy.

Záměrně nechávám stranou reflexi Knížákova uměleckého výrazu, neboť bych opakovala známé skutečnosti. O kvalitách uměleckých dovedností ředitele Národní galerie již zřejmě pochybuje málokdo. Dokládá to naprostý nezájem publika i odborné veřejnosti o právě probíhající výstavu.

Už z letmého pohledu vyplývá, že Knížák musí být v jádru nešťastný člověk, protože nedokáže ženu vnímat jako osobnost. Jeho život je nepochybně touto skutečností velmi ochuzený. Knížákovy slečny jsou si totiž nápadně podobné. Chybí jim tvář. Podobný princip známe z řady reklam. Zobrazování pouze částí ženského těla, často bez hlavy, se nazývá „photographic cropping“. Gendrově založení teoretici se domnívají, že takové zobrazování vytváří z žen pouze fetiš, sexuální objekt a zbavuje jich jejich individuality.

Západní umění je na rozdíl od jiných kultur orientováno výrazně portrétně. Studium portrétů i postav je tradičně vnímáno jako snaha o zobrazení lidské osobnosti. Absenci tváří proto lze vysvětlit nezájmem o proniknutí k jádru, jehož důsledkem je skličující uvíznutí na povrchu. Je jasné, že umělec není v tomto případě schopen jakékoliv reflexe svých slečen.

Knížákovy slečny skutečně individualitou neoplývají, dokonce je zřejmé, že autora osobnosti modelek (pokud vůbec nějaké existovaly jinde než „v hlavě“) vůbec nezajímají. Na plátnech sledujeme dívky bez obličejů, s rozmazaným prostorem místo tváře či s helmou, naopak pohlaví je zvýrazněno a celé postavě dominuje. Knížák tím jasně definuje jedinou stránku ženství, kterou je s to vnímat. Nezbývá, než našeho „předního umělce“ upřímně politovat.

Štěpánka Hlupá, autorka pracuje v Gender Studies, o.p.s.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.