Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více

Konference Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

11.12.2017  Praha  | 

Oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. zve na konferenci Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

Více
feminismus.czČlánky › Slečny ze šovinistovy hlavy

Slečny ze šovinistovy hlavy

3. duben 2003
Milan Knížák, ředitel Národní galerie, vystavuje do 12. dubna v síni Mánes pod názvem Slečny z mé hlavy.
Milan Knížák, ředitel Národní galerie, vystavuje do 12. dubna v síni Mánes pod názvem Slečny z mé hlavy.

Záměrně nechávám stranou reflexi Knížákova uměleckého výrazu, neboť bych opakovala známé skutečnosti. O kvalitách uměleckých dovedností ředitele Národní galerie již zřejmě pochybuje málokdo. Dokládá to naprostý nezájem publika i odborné veřejnosti o právě probíhající výstavu.

Už z letmého pohledu vyplývá, že Knížák musí být v jádru nešťastný člověk, protože nedokáže ženu vnímat jako osobnost. Jeho život je nepochybně touto skutečností velmi ochuzený. Knížákovy slečny jsou si totiž nápadně podobné. Chybí jim tvář. Podobný princip známe z řady reklam. Zobrazování pouze částí ženského těla, často bez hlavy, se nazývá „photographic cropping“. Gendrově založení teoretici se domnívají, že takové zobrazování vytváří z žen pouze fetiš, sexuální objekt a zbavuje jich jejich individuality.

Západní umění je na rozdíl od jiných kultur orientováno výrazně portrétně. Studium portrétů i postav je tradičně vnímáno jako snaha o zobrazení lidské osobnosti. Absenci tváří proto lze vysvětlit nezájmem o proniknutí k jádru, jehož důsledkem je skličující uvíznutí na povrchu. Je jasné, že umělec není v tomto případě schopen jakékoliv reflexe svých slečen.

Knížákovy slečny skutečně individualitou neoplývají, dokonce je zřejmé, že autora osobnosti modelek (pokud vůbec nějaké existovaly jinde než „v hlavě“) vůbec nezajímají. Na plátnech sledujeme dívky bez obličejů, s rozmazaným prostorem místo tváře či s helmou, naopak pohlaví je zvýrazněno a celé postavě dominuje. Knížák tím jasně definuje jedinou stránku ženství, kterou je s to vnímat. Nezbývá, než našeho „předního umělce“ upřímně politovat.

Štěpánka Hlupá, autorka pracuje v Gender Studies, o.p.s.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.