Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života z pohledu odborů

Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života z pohledu odborů

Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života z pohledu odborů
Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života patří spolu s řešením rolí žen a mužů ve společnosti obecně, prosazováním žen do rozhodovacího procesu a řešením rozdílu v odměňování žen a mužů k prioritním oblastem, na které se Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zaměřuje. Tyto čtyři priority jsou zároveň také součástí intenzivní kampaně ČMKOS a jejích odborových svazů proti dopadům finanční, ekonomické a sociální krize na zaměstnance a zaměstnankyně; krize výrazně zasahuje mladé rodiny, matky na mateřské dovolené, samoživitelky a zranitelné skupiny na trhu práce, jako jsou např. zaměstnanci a zaměstnankyně v atypických formách práce, což jsou situace, které lze zneužít k nejrůznějším formám diskriminačních praktik.

Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života patří spolu s řešením rolí žen a mužů ve společnosti obecně, prosazováním žen do rozhodovacího procesu a řešením rozdílu v odměňování žen a mužů k prioritním oblastem, na které se Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zaměřuje. Tyto čtyři priority jsou zároveň také součástí intenzivní kampaně ČMKOS a jejích odborových svazů proti dopadům finanční, ekonomické a sociální krize na zaměstnance a zaměstnankyně; krize výrazně zasahuje mladé rodiny, matky na mateřské dovolené, samoživitelky a zranitelné skupiny na trhu práce, jako jsou např. zaměstnanci a zaměstnankyně v atypických formách práce, což jsou situace, které lze zneužít k nejrůznějším formám diskriminačních praktik.

V tomto směru ČMKOS rozhodně vystupuje proti všem asociálním opatřením, která byla přijata „ve stavu legislativní nouze“, s platností 1.1.2011, i proti dalším nespravedlivým reformám, které probíhají. Všechny mají zásadní genderový rozměr a zhoršují postavení žen a mladých rodičů na trhu práce a narušují mezigenerační solidaritu.

Kromě toho, v dlouhodobém hodnocení, k největším problémům při slaďování pracovního, soukromého a rodinného života bezesporu patří délka pracovní doby – v rámci EU jedna z nejdelších, flexibilizace práce pod záminkou slaďování soukromého, rodinného a pracovního života preferovaná před flexicuritou, nedostatek finančně dostupných jeslí a školek, ale i kvalitních a finančně dostupných domovů pro seniory, přetrvávající stereotypy v nahlížení na rozdělení rolí žen a mužů, systematické omezování a zdražování veřejné dopravy. Problémem je stále i neochota mnohých zaměstnavatelů (bez ohledu na to, zda se jedná o velké, střední nebo malé podniky), zejména ve směnných provozech v průmyslu a v obchodu a ve službách, upravovat pracovní dobu tak, aby vyhovovala oběma stranám. Ve filiálkách velkých nadnárodních společností v ČR, zejména v obchodních řetězcích, pracují zaměstnanci a zaměstnankyně často ve zcela odlišných podmínkách než v mateřské zemi. Např. Odborový svaz obchodu má zkušenosti se snahou zaměstnavatele dělit stanovenou osmihodinovou pracovní dobu na více částí podle toho, kdy je v super/hypermarketu nejvíce nakupujících. Zaměstnanec nebo zaměstnankyně by tak prací včetně cesty do a ze zaměstnání strávil 12 i více hodin. Další zkušeností Odborového svazu obchodu je snaha zaměstnavatele přinutit zaměstnance a zaměstnankyně pracovat podle pracovněprávních předpisů mateřské země. V tomto případě byla problémem kolize státních svátků v Německu a v ČR. Pokud byl Německu státní svátek a v ČR pracovní den, což se vzhledem k mnohem většímu počtu svátků v Německu stává často, nařizoval zaměstnavatel zaměstnancům na tyto dny v rozporu se zákoníkem práce ČR dovolenou. V důsledku toho jim pak nezbývalo dost dovolené na období letních, vánočních nebo jarních prázdnin, kdy ji potřebovali a chtěli ji trávit s dětmi a s rodinou.

Ke zlepšení v oblasti slaďování pracovního, soukromého a rodinného života rozhodně nepřispěje snížení základního přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) ze 2 % na 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy státním zaměstnancům a zaměstnankyním a zaměstnaným rozpočtové a příspěvkové sféry – jedno z vládních úsporných opatření platné od 1.1.2011. Z FKSP zaměstnavatel přispívá zaměstnancům a zaměstnankyním a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, na dětskou rekreaci, na využívání kulturních, tělovýchovných a sportovních zařízení, na vzdělávací kurzy. Formou sociálních výpomocí či bezúročných půjček na bytové účely může zaměstnavatel z fondu přispět zaměstnancům a zaměstnankyním při řešení následků povodní či jiných tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Může z něj přispívat např. i na péči o děti v předškolních zařízeních.

ČMKOS ve svém stanovisku k tomuto opatření vyjádřila obavy, že tento krok vlády v kombinaci s ostatními restriktivními opatřeními v sociální oblasti a zvýšením cen energií a dalších produktů omezí tisícům občanů žijících v nízkopříjmových rodinách přístup ke kulturním a tělovýchovných zařízením. Rodinná rekreace nebo rekreace dětí se pro ně od roku 2011 stane prakticky nedostupnou. Krok vlády je signálem i pro podnikatelský sektor, a tak se snížením přídělu do FKSP lze očekávat omezování nákupu těchto služeb i ze sociálního fondu zaměstnavateli v podnikatelském sektoru (sociální fond = obdoba FKSP v podnikatelské sféře).

Podle názoru odborů do slaďování pracovního, soukromého a rodinného života negativně zasáhne i změna v přiznávání porodného od 1. ledna 2011, kdy nově na ně má žena nárok pouze při narození prvního dítěte a za podmínky, že příjem rodiny nepřesáhne 2,4 násobek životního minima i zredukování a zkomplikování poskytování rodičovského příspěvku.

Jedním z nejdůležitějších nástrojů odborů k prosazování tématu rovných příležitostí žen a mužů, tedy i slaďování pracovního, soukromého a rodinného života v praxi je kolektivní vyjednávání a jeho výsledný produkt kolektivní smlouvy. ČMKOS a odborové svazy v ní sdružené prosazují, aby kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy obsahovaly opatření, která povedou k rychlejšímu zlepšování situace v oblasti rovných příležitostí žen a mužů celkově, k odbourávání stereotypních postojů k postavení žen na trhu práce, na pracovištích i v samotných odborech, ke zlepšování podmínek při slaďování profesního, soukromého a rodinného života a vytváření prorodinného prostředí u zaměstnavatelů. Usilují o prohlubování ochrany zaměstnaných před propouštěním, o vhodnou úpravu pracovní doby, o poskytování volna podle jejich potřeb a o zlepšení dostupnosti dopravy do a ze zaměstnání. Ve vztahu ke slaďování profesního a rodinného života a vytváření prorodinného prostředí u zaměstnavatelů se kolektivní smlouvy zaměřují především na:

Prodloužení nároku na dovolenou – počet zaměstnavatelů, u kterých je v kolektivní smlouvě prodloužen nárok zaměstnaných na dovolenou, se dlouhodobě pohybuje kolem 80% podnikových kolektivních smluv (PKS). Většina PKS využívá možnosti prodloužit dovolenou o 1 týden. Možnost prodloužit dovolenou o více než 1 týden je v kolektivních smlouvách využívána minimálně. S účinností od 1. ledna 2007 lze nárok na dovolenou prodlužit také o dny. Tuto možnost využívá kolem 4,5 % PKS a prodloužení činí v průměru 3,9 dne.

Podmínky zaměstnávání na kratší pracovní dobu - počet PKS, které tuto oblast upravují, mírně roste. V roce 2007 se touto otázkou zabývalo 4,7 % PKS, v roce 2008 6,0 % PKS a v roce 2009 to bylo již 9,1 % PKS.

Prodloužení volna s náhradou mzdy nad rámec zákoníku práce při překážkách v práci na straně zaměstnaných – patří k významným nástrojům umožňujícím zaměstnaným lépe sladit pracovní povinnosti s povinnostmi k rodině. Pokud jde o počty PKS a počty dnů, za které se poskytuje náhrada mzdy při osobních překážkách na straně zaměstnaných nad rámec zákoníku práce, v období 2006 až 2009 nastal nárůst ve dvou případech, a to při poskytování volna při hledání nového zaměstnání (nárůst počtu PKS o 4 %, průměrný rozsah volna se pohyboval od 2,9 do 4 dnů) a při příležitosti vlastní svatby – nárůst počtu PKS o 5,1 %. Rozsah volna se neměnil a činil 1,4 dne. U ostatních titulů mírně (cca o 6 %) klesl počet PKS upravujících volno při narození dítěte manželce zaměstnance a při stěhování, počet dnů volna se neměnil a činil 1,2 dne.

Pozitivní zjištění je, že roste počet PKS, jejichž součástí jsou opatření, která blíže konkretizují rovné zacházení a zákaz diskriminace. V roce 2009 byla obsažena v téměř 25 % PKS, v roce 2008 v 24 % PKS, zatímco v roce 2007 to bylo pouze v 16 % PKS.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.