Rozdíly ve mzdách žen a mužů stoupají spolu se vzděláním a pozicí

Nižší mzdy žen ve srovnání s muži za stejnou práci či práci stejné hodnoty jsou jevem, který je nejspíš starý jako lidstvo samo. Důvod se nabízí stále tentýž: hlavní role žen je v péči o domácnost a hlavním živitelem je muž; pokud žena vydělává, je její příjem jen příjmem doplňkovým. Ačkoli dnes již tento model neplatí, a stoprocentně neplatil ani před sto a více lety, představa o rozdělení rolí je v myslích celé řady lidí obojího pohlaví - a to i v tak zvaných vyspělých zemích - stále pevně zakořeněná. Přitom většina českých rodin je dnes stále závislá na příjmech obou, muže i ženy, nemluvě o obrovském počtu domácností s dětmi závislými na jediné ženě-samoživitelce...

Kromě toho se věří, že žena je biologicky předurčena k tomu, aby rodila a vychovávala děti, a že je to její hlavní zájem. Z toho logicky vyplývá, že ačkoli chodí do zaměstnání, nemůže ho vykonávat s tak plným nasazením jako muž, a její biologické vlastnosti ji předurčují pouze k vykonávání méně důležitých a tudíž hůře placených zaměstnání. V České republice se rozdíl v platech mužů a žen během celých 90. let postupně prohluboval. Jeho další zvětšování se sice zastavilo v roce 2000, ale od té doby se situace výrazně nezlepšila.

Ženy vydělávají méně než muži bez ohledu na to, že mají stejné vzdělání. V roce 2002 tvořil průměrný plat žen 74% platu mužů. Nejmenší rozdíly jsou mezi zaměstnankyněmi a zaměstnanci se středoškolským vzděláním s maturitou (76%), největší mezi ženami a muži se středoškolským vzděláním bez maturity a s vysokoškolským vzděláním (v obou případech 71%).

Průměrné platy žen v porovnání s platy mužů (v %), ve vztahu k dosaženému vzdělání
	1996	1998	1999	2000	2001
Vzdělání
Základní	76,3	74,6	74,7	74,3	74,9
Střední bez maturity	69,9	71.6	68,4	70,1	70,8
Střední s maturitou	78,1	72,9	72,7	72,7	74,5
Vysokoškolské	74,6	65,2	62,5	63,4	65,4

Zdroj: Český statistický úřad, údaje z internetové stránky, VII/2003.

Mnohem větší rozdíly můžeme nalézt tehdy, když budeme sledovat platy v závislosti na pohlaví a věku. Nejmenší rozdíly mezi pohlavími jsou do 30 let. V další životní etapě vydělávají ženy pouze 69% platu mužů. Po dosažení věku 40 let se rozdíl trochu zmenšuje a ženy dosahují 76% mužů, ovšem po šedesátce je rozdíl největší - ženy vydělávají jen 66% platu mužů. Hlavní příčinou tohoto jevu je, že ženy mezi 60-64 lety již většinou odcházejí do důchodu a pokud pokračují v práci, obvykle mají pouze doplňkový příjem ke své penzi na částečný úvazek. Muži v této věkové skupině, pokud pracují po dosažení důchodového věku, jsou zaměstnáni na plný úvazek.

Obecně lze říci, co se týká kategorií zaměstnání podle vzdělání a profese: čím vyšší vzdělání a pozice, tím větší je rozdíl ve mzdě mezi mužem a ženou. V kategorii zaměstnanců a zaměstnankyň s nejvyššími příjmy, kterou Český statistický úřad označuje "zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci", braly ženy v roce 2001 pouze 55% (!) platu mužů. (Všechny údaje jsou převzaté z Českého statistického úřadu.)

Platy v České republice

V poslední zprávě CEDAW (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, OSN) je uvedeno, že nerovnost mezi muži a ženami přetrvává, protože jsou ženy častěji zaměstnávány na hůře placených pozicích a pozicích, které nevyžadují přílišnou kvalifikaci. Nižší platy jsou také typické pro zaměstnání, kterým dominují ženy (např. učitelství).

Průměrný plat žen je o 26% (2002, celý úvazek) nižší než průměrný plat mužů. Tento fakt přetrvává, i když ženy mají stejné nebo lepší vzdělání a kvalifikaci. Zdroj: Gender assessment of the impact of EU accession on the status of women in the labour market in CEE, Gender Studies: 2003.

	Ženy	Muži
Míra ekonomické aktivity 15+ v %	51	69
Počet ekonomicky aktivních v tis.	2 283	2 890
Nezaměstnanost v %	9	6
Částečné úvazky v %	9	3
Průměrné měsíční výdělky v tis.	16	21

Zdroj: Ženy a muži v datech, MPSV, ČSÚ: 2003.

	Hrubá průměrná mzda 1995			Hrubá průměrná mzda 2001
KZAM (ISCO - 88)	Muži	Ženy	Ženské platy v % mužského platu	Muži	Ženy	Ženské platy v % mužského platu
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci	25 043	15 888	63,2	39 720	21 855	54,9
Vědečtí a odborní duševní pracovníci	17 404	13 828	79,3	25 722	18 247	70,8
Nižší administrativní pracovníci	11 297	9 253	82,5	16 661	13 139	78,9
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři	10 408	7 144	68,6	15 096	10 313	68,6
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví	8 568	7 385	86,2	11 658	9 985	86

Zdroj: Rovné příležitosti při slaďování práce a rodiny?, SOÚ: 2003.