Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Rovnost v odměňování z Evropské perspektivy

Rovnost v odměňování z Evropské perspektivy

Rovnost v odměňování z Evropské perspektivy
Průměrný rozdíl v hrubé mzdě za hodinu práce u mužů a u žen činí v České republice podle posledních údajů Evropské unie 25,9%. Průměr v Evropské unii je 17,5%. Rozdíl v odměňování mužů a žen představuje celosvětově přetrvávající problém. Rovné postavení a platy zaměstnanců a zaměstnankyň jsou přitom zásadní pro tvorbu kvalitních pracovních příležitostí a potažmo prosperitu podnikání.

Průměrný rozdíl v hrubé mzdě za hodinu práce u mužů a u žen činí v České republice podle posledních údajů Evropské unie 25,9%. Průměr v Evropské unii je 17,5%. Rozdíl v odměňování mužů a žen představuje celosvětově přetrvávající problém. Rovné postavení a platy zaměstnanců a zaměstnankyň jsou přitom zásadní pro tvorbu kvalitních pracovních příležitostí a potažmo prosperitu podnikání.

Jen některé ženy dostávají na stejné pozici a se stejnými kvalitami a zodpovědností méně peněz než muži, tzn., že jsou diskriminovány přímo. Zaměstnavatelům v tom brání legislativa na národní i evropské úrovni. Mnohem větším problémem je nepřímá diskriminace. Znamená to, že kvalifikace a uplatnění žen je ve srovnání s muži podhodnocováno, a zodpovědnosti, kterou nesou ve své práci ženy, je přikládána menší důležitost, než zodpovědnosti u mužů.

Co je příčinou

Situace je zapříčiněna několika faktory. Zaprvé je většina z nás ovlivněna stereotypy v rodině již při výběru studia a povolání, která se stále z části dělí na „typicky ženská a mužská“ v segregovaných sektorech. Přičemž „mužská“ povolání jsou často techničtějšího a vědeckého rázu, jsou společensky více ceněna a odměňována. Ženám je také stále primárně přisuzována zodpovědnost za výchovu dětí a za péči o rodinu a mnoho z nich si tuto roli také dobrovolně volí. V zájmu sladit rodinu s kariérou a kvůli nedostatku zařízení péče o děti a seniory pak v důsledku pracují například na zkrácené úvazky, kvůli rodičovské dovolené mají delší kariérní přestávky, což má vše dopad na jejich postavení, potažmo ohodnocení na trhu práce.

Jak se rozdíl počítá

V rámci celé EU se rozdíly v odměňování počítají jako relativní diference průměrné hrubé hodinové odměny mezi muži a ženami v rámci celé ekonomiky. Ovšem tato čísla zahrnují pouze osoby výdělečně činné, takže nelze na postavení žen na trhu práce usuzovat pouze z těchto procentuálních údajů. Například v zemích, kde je celkově nízká zaměstnanost žen (např. Malta, Itálie, Řecko, Polsko), je nízký také rozdíl v odměňování, což může být důsledkem nízkého zastoupení méně kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných pracovnic. Naopak velký rozdíl pozorujeme na trzích práce, kde je vysoká segregace (např. Slovensko, Finsko) nebo kde pracuje mnoho žen na částečný úvazek (např. Německo, Spojené království, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko). Také systémy výpočtu mezd se mohou v různých zemích lišit, a tím pádem i získané údaje nemusí být kompatibilní. Celkové postavení žen na trhu práce, vč. jejich odměňování, je tedy nutné posuzovat v kombinaci s dalšími faktory, například pracovními vzorci žen v dané zemi.

Korporátní sektor a sledování rozdílů

Podle zprávy Světového ekonomického fóra za rok 2010 o rozdílech v postavení mužů a žen v korporátním sektoru, uvedlo 58% oslovených firem v České republice na otázku, zda monitorují rozdíly v odměňování zaměstnanců a zaměstnankyň na stejných pozicích, že u nich žádné nerovnosti v platech nejsou. V 17% případů firmy sledovaly platové rozdíly a zaváděly opatření pro jejich vyrovnání a stejné procento firem odpovědělo, že monitorování platových nerovností není momentálně součástí firemní strategie. Tato čísla jsou srovnatelná s celosvětovými výsledky od stovky největších zaměstnavatelů v každé z třiceti členských zemí OECD a dále Brazílie, Ruska, Indie a Číny (celkem přes 3 400 firem), kde výzkum probíhal. Nejaktivnější zaměstnavatelé v této oblasti jsou ve Francii, Spojených státech a Finsku. Naopak nejlaxnější firemní politiku, pokud jde o rovné odměňování, nalezneme v Japonsku, Indii a Řecku. Pokud jde o odvětví, celosvětově nejprogresívnější, co se týká tématu rovného odměňování, je automobilový a stavební průmysl, následuje finančnictví a pojišťovnictví. Naopak na druhém konci spektra se nachází například oblast obchodu s realitami.

Proč je rovné odměňování zaměstnanců a zaměstnankyň důležité

Odbourávání rozdílů v odměňování žen a mužů je pozitivní pro zaměstnavatele i zaměstnané. Firma si lépe získá a udrží nejkvalitnější pracovní potenciál. Spravedlnost v ohodnocení vytváří atmosféru důvěry a pozitivní pracovní prostředí. S tím souvisí zvýšená produktivita a konkurenceschopnost. V neposlední řadě přispívá politika rovného odměňování k dobrému jménu a image firmy v očích veřejnosti a médií, potažmo akcionářů a akcionářek a dalších klíčových osob a institucí.

Odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů přispívá k utváření rovnější a soudržnější společnosti. Ohodnocení práce a dovedností žen je motivuje k výkonnosti a zvýšení jejich ekonomické nezávislosti, navíc celoživotní rovné odměňování snižuje riziko jejich úpadku do chudoby.

Zdroje:

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=681&langId=cs

http://epp.eurostat.ec.europa.eu

http://www3.weforum.org/docs/WEF_GenderGap_Report_2010.pdf

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.