We will not change our show

21.2.2019  Jihomoravský kraj  | 

Výstava We Will Not Change Our Show sdružuje umělce pocházející ze střední a východní Evropy, tvořící v různých médiích a zabývající se různorodými aspekty vyjádření vlastní queer identity. Kurátorská pozice vychází z ideje svobody slova a uměleckého vyjádření. Předpokladem je přesvědčení, že diskuze o citlivých otázkách spojených s queer tematikou může přispět k narušení patriarchálního statu quo, jenž často vylučuje a diskriminuje menšiny.

Více

Data vs. Girls

20.3.2019  Praha  | 

Jak holky mění svět IT a dat a jak tento svět mění je? Jaké jsou nové trendy a jak se v tomto světě udržet updated? Bojují holky v IT stále se stereotypy? Jak jsou ženy oceňovány - finančně, ale i symbolicky? Jaká je situace žen v IT v České republice a zahraničí? Další ze série debat Data vs. představí několik žen z různých částí světa, které kariéra v IT přivedla do Prahy

Více

Americans and Czechs Against Sexual Violence: A Symposium in Solidarity

21.3.2019  Praha  | 

On March 21st we invite you to a symposium on sexual, domestic, and other forms of gender-based violence in society, where we will discuss these contemporary gender-related issues. Alexandria Wilson, a Fulbright student in the Czech Republic, Katharine Park, an intern at proFem o.p.s., and Eva Michálková, a social worker with proFem o.p.s. will lead the discussion. Join us to hear speakers who have worked on these issues at the grassroots level, ask questions, and learn what you can do to help stop gender-based violence in your community.

Více
feminismus.czČlánky › ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI V PRAXI Profese versus? Soukromí

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI V PRAXI Profese versus? Soukromí

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI V PRAXI Profese versus? Soukromí
Pozornost obecně prospěšné společnosti Gender Studies je nyní více než kdy předtím upřena směrem ke slaďování osobního a pracovního života. Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies, toto téma otevřela již v mnoha rozhovorech a článcích, současně se také podílela na realizaci genderových auditů v desítkách českých firem. Z praxe tedy velmi dobře ví, jak čeští zaměstnavatelé téma slaďování vnímají.

Pozornost obecně prospěšné společnosti Gender Studies je nyní více než kdy předtím upřena směrem ke slaďování osobního a pracovního života. Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies, toto téma otevřela již v mnoha rozhovorech a článcích, současně se také podílela na realizaci genderových auditů v desítkách českých firem. Z praxe tedy velmi dobře ví, jak čeští zaměstnavatelé téma slaďování vnímají.

Mají dnes v době recese zaměstnavatelé prostor pro úvahy nad slaďováním osobního a pracovního života svých zaměstnanců a zaměstnankyň? Není to příliš velká nadstavba v době, kdy jde v některých případech o samotnou existenci firmy?

Firmy se nemohou pracovními podmínkami zaměstnanců a zaměstnankyň zabývat jen v období růstu. Je jejich povinností zajišťovat rovné a důstojné zacházení v jakékoli situaci. Když se firma chová slušně a odpovědně, pak si myslím, že zaměstnanci a zaměstnankyně jsou ochotni se v době krize více zapojit. Navíc i na nich záleží, jak si bude firma vést.

Takže to znamená, že na vytvoření možnosti slaďování pro zaměstnance a zaměstnankyně není nezbytně nutné vyčlenit z rozpočtu firmy příliš velké sumy?

Záleží, pro co se firma rozhodne. Ale flexibilní pracovní uspořádání opravdu nevyžadují velké finanční investice, to samé se týká i programů návratu po mateřské/rodičovské dovolené. Například ale firemní zařízení péče o děti vyžadují opravdu vysoké finanční prostředky.

Jedním ze sloganů kampaně na slaďování osobního a pracovního života, kterou Gender Studies realizuje, je „Zákon je na vaší straně: Na slaďování osobního a pracovního života máte právo.“ Co když však zaměstnavatel zákon překračuje? Je možné se bránit? Jak?

Ano, bránit se možné je. Důležité je, aby všichni znali alespoň svá základní práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích. Na seminářích se totiž mnohdy setkáváme s tím, že lidé nevědí, zda na nějakou zcela základní věc mají, nebo nemají nárok. Samozřejmě to není možné vždy, ale v tom případě doporučuji kontaktovat právní poradny neziskových a dalších relevantních organizací a institucí. Nejprve je dobré snažit se se zaměstnavatelem dohodnout – buď sami, nebo je možné využít profesionální mediace. To jde ale jen tehdy, mají-li obě strany zájem o vyřešení sporné situace. Pokud ve firmě fungují odbory, tak je možné využít i jejich pomoci. Když selže dohoda, je možné využít právní řešení a začít jednat se specializovanou advokátní kanceláří nebo neziskovou organizací, která poskytne základní poradenství, případně zprostředkuje advokátní pomoc. Nicméně určitě není vždy tím nejvhodnějším řešením mlčet a strpět všechno. Kde není žalobce, není ani soudce, a situace se tak určitě nezlepší – ani pro vás, ani pro nikoho dalšího.

Poskytuje Gender Studies takové mediační služby? Pokud ne, můžeš doporučit nějakou společnost, která v takových situacích dokáže pomoci?

Neposkytujeme mediaci v tom pravém slova smyslu. Můžeme samozřejmě poskytnout pomoc a zastupování při vyjednávání se zaměstnavatelem, ale tu pravou mediaci poskytuje například Asociace mediátorů ČR.

Můžeš uvést příklady dobré praxe, které považuješ za zvlášť inspirativní a zajímavé, a to jak z neziskové sféry, tak komerčního sektoru nebo úřadů?

Líbí se mi programy návratu zaměstnankyň a případně zaměstnanců po mateřské a rodičovské dovolené, které celou situaci řeší od A do Z. Když management se zaměstnanými řeší věc před odchodem a v průběhu mateřské a rodičovské je k ničemu nenutí, ale podává pomocnou ruku a nabízí potencionální možnosti.

Oceňuji, když organizace a firmy neřeší důvod, proč chtějí lidé slaďovat, ale zaměřují se na to, jestli to umožňuje pracovní pozice. Důvody jsou různé a všechny mají cenu.

Také je velmi inspirativní, když se programy slaďování nezaměřují jenom na rodiče malých dětí, ale i na další skupiny, které potřebují a chtějí slaďovat svůj osobní a pracovní život.

Vedeš společnost s desítkou zaměstnankyň. Uvažuješ jako zaměstnavatelka nad tím, jak umožnit lidem, které řídíš, udržení profesního růstu a současně i prostor pro rodinu a osobní zájmy?

Vždycky je nutné nepodléhat pouze svým dojmům a pocitu, že všichni musejí pro Gender Studies dýchat a cedit krev. Gender Studies umožňuje flexibilní práci – a ne tu, která znamená víc než stoprocentní využití zaměstnankyň, ale tu, která umožňuje slaďování rodinného a pracovního života. Jednou ročně také probíhá velké hodnocení pracovního týmu Gender Studies, na které navazuje spousta dalších profesních sezení. Součástí jsou i vzdělávací a rozvojové požadavky zaměstnankyň. Výhodou práce v neziskovém sektoru je také možnost navštěvovat řadu vzdělávacích a informačních seminářů a konferencí v ČR i zahraničí, což do velké míry přispívá k profesnímu rozvoji.

Narazila jsi v tomto směru na překážky? Musí se zaměstnavatel, který se chce vydat touto cestou, vyrovnat s nějakými obtížemi?

Je zde spousta „překážek“ a „problémů“, většinou spočívají ve volbě špatného personálního nástroje – ne pro každého je vhodná práce z domova, ne každý chce a může pracovat na částečný úvazek a podobně. Také je důležité volit kritéria pro hodnocení práce a dostat se ze stereotypu kultury přesčasů – dobrá a kvalitní práce není jen o počtu hodin, které strávíme v práci. Musím ale říci z vlastní zkušenosti, že zbavit se tohoto přístupu je náročné. Také je složité sladit zájmy zaměstnavatele a pracujících tak, aby byly spokojené obě strany a nevznikaly zbytečné konflikty.

A co důvěra? Důvěra v to, že pracovník či pracovnice v době, na niž má nahlášenou práci z domova, doma opravdu pracuje?

To jsi uhodila hřebíček na hlavičku. Důvěra je to zásadní. Bez ní práce z domova nefunguje. A nejde jen o vztah „nadřízeného“ a toho, kdo pracuje z domova, ale i o vztahy a důvěru v pracovním kolektivu.

Existuje nějaká univerzální rada, čím začít, když se zaměstnavatel rozhodne umožnit svým zaměstnancům a zaměstnankyním slaďování osobního a profesního života?

Snad jediná: je nutné klást důraz na management slaďování a neexistují pouze úspěšné příklady slaďování, ale i neúspěchy. Rozhodně to ale neznamená, že nefunguje celý koncept slaďování a rovných příležitostí.

Ke slaďování nás nikdo nemůže donutit, zaměstnavatel nám sice může vytvořit podmínky, ale aktivní musíme být my. Před nedávnem se ti narodil syn a ty stále pracuješ. Do spektra tvých aktivit se tedy přidaly další. Cítíš nějaký posun, musíš být aktivnější ve slaďování práce a soukromí?

Určitě už chápu, proč mnozí hovoří o slaďování pracovního, rodinného a osobního života. Sladit všechny tyto tři složky je opravdu hodně náročné a dá hodně práce nezapomínat i na osobní a partnerský život.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.