Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Odejít, nebo zůstat? Večer sdílení na téma de/institucionalizace

22.10.2018  Praha  | 

Institut úzkosti / Institute of Anxiety vyzývá a vítá všechny, kdo chtějí kriticky promýšlet a diskutovat svoje zkušenosti s de/institucionalizací! Večer sdílení je komorním formátem pro cca 20 lidí, z nichž každý se přímo účastní a večer tak spoluutváří, nikdo se neocitá v roli publika. Jednotlivé příspěvky jsou omezeny časem 5 minut a umožňují představit vlastní zkušenost či situaci jako politikum různého druhu. Zůstává čas na moderovanou diskuzi a závěrečnou debatu o tom, co nám sdílení dalo. Večer sdílení není prostorem pro terapii, ale živou kritickou diskuzi.

Více

Jazyk – nástroj (feministické) ne_svobody?

24.10.2018  Praha  | 

Na dalším z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude představena nejnovější kniha Jany Valdrové (Univerzita Innsbruck), jazykovědkyně a specialistky na genderovou lingvistiku „Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit” Autorka představí svoji analýzu označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru. Diskutovat bude také Ondřej Beran, z Centra pro etiku na Univerzitě Pardubice, zástupce editorského týmu, který připravil knihu Deborah Cameron „Mýtus o Marsu a Venuši. Mluví muži a ženy opravdu různými jazyky?“ k vydání v českém překladu. O souvislostech genderu, queer a jazyka bude pak hovořit také Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá genderem v jazyce a generickým maskulinem v němčině a v češtině.

 

Více
feminismus.czČlánky › Rovné příležitosti a EU: Je třeba umět bránit svá práva – a naučit by se to měli i čeští muži

Rovné příležitosti a EU: Je třeba umět bránit svá práva – a naučit by se to měli i čeští muži

18. červen 2003  | Jana Sobotková  |  Econnect
Jednou z otázek, kterou si nad výsledkem referenda možná leckdo položí, je i ta následující – prospěje vstup do Evropské unie českým ženám? „Ačkoli z průzkumů o souhlasu se vstupem do EU vyplývá, že ženy chtějí do Unie méně než muži, jsem přesvědčena, že právě jim vstup ČR do Evropské unie jednoznačně prospěje, respektive již dnes prospěl,“ říká Michaela Marksová-Tominová z Centra pro Gender Studies.

Jednou z otázek, kterou si nad výsledkem referenda možná leckdo položí, je i ta následující – prospěje vstup do Evropské unie českým ženám? „Ačkoli z průzkumů o souhlasu se vstupem do EU vyplývá, že ženy chtějí do Unie méně než muži, jsem přesvědčena, že právě jim vstup ČR do Evropské unie jednoznačně prospěje, respektive již dnes prospěl,“ říká Michaela Marksová-Tominová z Centra pro Gender Studies.

Upozorňuje, že díky harmonizaci české a unijní legislativy došlo k zásadním změnám v zákoníku práce. S blížícím se datem případného připojení ČR k Unii se objevily například paragrafy se zákazem diskriminaci na základě pohlaví – předtím byla rovnost zaručena pouze v Ústavě, což však pro její faktické prosazování nestačilo. Byla také zavedena rodičovská dovolená, a tak po šestinedělí může na „mateřskou“ i otec; došlo i na zákaz nežádoucího chování sexuální povahy. „I přes odpor řady poslanců, že sexuální obtěžování se českých žen netýká,“ podotýká Marksová-Tominová.

Podobné šance vidí ve vstupu do EU i Johana Jonáková, taktéž ze společnosti Centrum pro Gender Studies. „Se vstupem do Evropské unie se v oblasti rovných příležitostí zvýší důraz na již přijaté, změněné a novelizované zákony – Zákoník práce, zákony o zaměstnanosti, o mzdě a platu – a jejich platnost de facto, v každodenním životě,“ předpokládá Jonáková. „Například postih diskriminačních pracovních inzerátů přinese užitek jak ženám, tak i mužům. Diskriminační pracovní výběrová řízení a diskriminující přístup některých zaměstnavatelů k ženám – a i mužům – se tak stanou minulostí,“ dodává. Protože ve státech EU je v oblasti rozhodovacích a mocenských procesů na všech úrovních větší zastoupení žen než u nás, je Johana Jonáková přesvědčena, ze se vstupem lze očekávat pozitivní dopad i u nás. „Ve sféře řešení násilí na ženách a domácího násilí je též EU o krok napřed,“ zní další argument.

Klady by mělo přinést rozšíření pracovního trhu: pro ženy na mateřské a ženy i muže na rodičovské dovolené může být příležitostí pro skloubení rodinného a pracovního života větší nabídka pracovních možností, ale i fakt, že zahraniční zaměstnavatelé poskytují ve větší míře možnost práce na různé flexibilnější druhy úvazků – částečné, poloviční či sdílení pracovního místa. „Na druhé straně nevýhodou bude, že ve státech Evropské unie nejsou ženám poskytovány zaměstnavateli takové výhody v době mateřské a rodičovské dovolené, jejíž délka je většinou kratší – například držení pracovního místa nebo placené volno v době nemoci dítěte. Ženy a muži jsou sice bráni jako rovnocenní zaměstnanci, ale péče o děti nezasahuje do pracovních povinností a není výmluvou,“ připomíná Jonáková.

„Jsem pevně přesvědčena, že z Evropské unie budeme mít jako ženy prospěch i po vstupu, i když se už zákony měnit nebudou. Existuje totiž také řada oblastí, které nepodléhají žádným centrálním direktivám, ale přesto ve většině členských zemí fungují – a my bychom si je mohli vzít za vzor,“ doplňuje Michaela Marksová-Tominová. Konkrétně vyjmenovává například podmínky vytvářené rodičům s dětmi, a to nejen v rámci propopulační politiky státu, ale i v rámci každodenního života, dále se jedná o aktivní politiku rovných příležitostí v rámci politických stran, o skutečné odstraňování diskriminace v zaměstnání a dále. Na druhou stranu je ovšem třeba umět bránit svá práva, pokud jsou porušována, a ne propadat pasivitě a skepsi a raději tiše nadávat. „Ostatně toto by se měli naučit i čeští muži,“ uzavírá.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.