Mezipatra Queer Film Festival

8.11.2018  

19. ročník filmového festivalu s queer tematikou Mezipatra proběhne 8.-15. listopadu v Praze a 16.-23. listopadu v Brně.

Více

Space for Women

15.11.2018  

Have you ever thought of working in the space area? Are you wondering about the secrets of the night sky but not sure how to approach it? Join us for an informal breakfast with the women who have found their way to the stars and let them inspire you by their stories from the field of science, psychology or law. This is Space for Women!

Více

Panelová diskuse "Gender pod palbou"

15.11.2018  Praha  | 

Jak vypadá aktuální česká diskuse o genderových tématech? Máme se bát "genderové ideologie"? Jak v České republice zarezonovala kampaň #MeToo? Proč je tak vyhrocená diskuse o tzv. Istanbulské úmluvě? I o těchto otázkách budeme diskutovat v rámci panelové diskuse.

Více
feminismus.czČlánky › Reflexe genderové problematiky v legislativě Evropské Unie

Reflexe genderové problematiky v legislativě Evropské Unie

15. listopad 2013
Evropská Unie (jako především právní struktura), přijala legislativní opatření, která zavazují členské státy a musí se vždy opírat o určitý článek ve smlouvách. V případě rodových politik má tento základ velmi specifický původ a vývoj.

Zásadní myšlenkou provázející vývoj evropské integrace a vznik Římské smlouvy bylo posílit ekonomickou integraci ve formě jednotného trhu, v rámci integračních snah, se ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského Společenství (EHS) pod článkem 119 aplikuje princip nediskriminace (jako jeden ze zásadních principů společného trhu ES / EU) na odměňování mužů a žen na pracovním trhu "Každý členský stát zajistí ... uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci bude ji nadále dodržovat."

Článek 119 Římské smlouvy byl v daném čase jediným formálním zakotvením principu rovného zacházení s muži a ženami. To znamená, že mandát jednání ohledně rovného zacházení s muži a ženami na úrovni EU byl omezen na jejich rovné odměňování na pracovním trhu. Politická a sociální integrace byly vnímány spíše jako vedlejší efekty a sociální politika nebyla tedy vnímána jako samostatná oblast - pravomoci zůstaly na úrovni členských států. Po uzavření Římské smlouvy ale článek 119 neměl žádný vliv a trvalo přibližně deset let, než opět vzbudil zájem.

Belgii byly iniciovány dva případy (Defrenne I a Defrenne II). V rozsudku Soudního dvora Evropské unie Defrenne II z 8. dubna 1976 (věc 43/75) soud uznal přímý účinek zásady a přímé aplikovatelnosti článku 119 (platný nejen pro vlády členských států, ale i přímo pro občany těchto států a dále konstatoval, že tento článek nemá jen ekonomický význam, ale stejně i sociální rozměr) spolu se směrnicí 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států v uplatňování zásady stejné odměny pro muže a ženy, která vznikla v 70. letech.

Koncem 60. a začátkem 70. let v západní Evropě zesílila druhá vlna ženského hnutí, které radikálně kritizovalo patriarchální struktury ve všech sférách společnosti. Na základě tohoto přístupu se v následujícím období rozvíjela formální legislativa (v legislativní oblasti začíná preferovat model rovného zacházení) a od poloviny sedmdesátých let přijalo Evropské společenství právní předpisy zaměřené na zajištění rovnosti mužů a žen na pracovišti.

Směrnice o rovném zacházení na pracovním trhu tj. směrnice 76/207/EHS o uplatňování rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání, postupu v zaměstnání a v rámci pracovních podmínek, směrnice 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, které následovaly, se opírali mj. o článek 235 a přinesly nové opatření.

Legitimizace oblasti rovnosti mužů a žen jako jeden z aspektů řešení nevýhodné demografické situace se dostává do popředí v průběhu 80. a 90. let. Dochází k poklesu porodnosti a stárnutí populace, kdy se zvyšuje podíl závislých osob a tato situace je prezentována jako nevýhodná zejména z ekonomických důvodů. Jako další zásadní problém se zde prezentuje přetížení důchodových systémů a systémů sociálního a zdravotního zabezpečení.

V průběhu 80. let proto byly zavedeny tzv. pozitivní / podpůrné akce či opatření. Převládající přístup byl kombinováním legislativy a podpůrných aktivit zaměřených na specifické potřeby žen.

Z legislativního aspektu dochází k přijetí směrnice 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení s muži a ženami vykonávajícími činnost jako osoby samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a ochraně samostatně výdělečně činných žen během těhotenství a mateřství.

V  evropském kontextu je patrný výrazný posun od chápání rovnosti přes formální pojetí v článku 119 Římské smlouvy jako ekonomického atributu ke Gender mainstreaming , který představuje poslední z přístupů překonávání rodových  nerovností a dosahování rovnosti skrz integrovaný, právně závazný přístup EU k rovnosti pohlaví.
Evropská unie má v současnosti tak definici problému, jakož i formalizovaný soubor strategií. Vedle tradičních genderově citlivých politik (zaměstnanost a trh práce, rozvojová spolupráce, vzdělávání, výzkum a věda, strukturální fondy, boj proti násilí a obchodování či humanitární pomoc) se k oblastem s rovnostní perspektivou po roce 2000 zařadili např. životní prostředí, světový obchod a globalizace, azylová a politika, politika podnikání, vnitřní obchod, regionální rozvoj či sociální inkluze a rovněž se prosazuje i při vytváření ročního rozpočtu EU.


"Rovnost pohlaví znamená stejnou přítomnost, stejné postavení ( empowerment ) a stejnou účast obou pohlaví ve všech oblastech veřejného a soukromého života. Rovnost pohlaví je opakem genderové nerovnosti, a nikoli genderové diference. Jejím cílem je podpořit plnou participaci žen a mužů ve společnosti." (Gender Mainstreaming: Conceptual framework , methodology and presentation of good practice. Council of Europe, (EG - S- MS), Strasbourg , May 1998).

Pro feminismus.cz napsala Lucia Homolová 

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.