Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Proč slýcháme o sexuálním "harašení"?

Proč slýcháme o sexuálním "harašení"?

22. červenec 2002  | Mirek Vodrážka
O manipulaci jazykem v masových médiích.

Misogynský jazyk politické magie

Každý politický zápas jehož cílem je snaha změnit nějaký neblahý stav věcí nebo aspoň na něj upozornit je vždy i zápasem o pojmenování problému a zbavení ho jeho neviditelnosti. Proto z ideologických důvodů například předlistopadový normalizátoři bránili mluvit o "okupaci Varšavskými vojsky" a hovořili o "bratrské internacionální pomoci". Strach nazvat věci pravým jménem má v sobě něco z politické magie, která je založena na atavistické představě, že když odepřeme problému jeho jméno, bude zbaven své síly a existence. Co to ale znamená, když dnes převážná část společnosti hovoří o "sexuálním harašení" namísto "sexuálního obtěžování"? Že je tato politická magie silně rozšířená to dokládají nejen muži, ale i ženy.

Milan Knížák namísto "sexuálního obtěžování" hovoří o "sexuálním harašení" a kromě svého strachu nazvat věci pravým jménem dokonce tvrdí, že neví co znamená slovo "emancipace". Přesto ale neváhá zvednout varovný patriarchální prstíček na adresu žen, kdyby se odvážely zvednout "vlající prapor" emancipace. (Reflex 8/2002)

Politickou magii potvrdila nedávno v pořadu Sedmička (TV NOVA) i poslankyně Miroslava Němcová, když o paragrafovaném zákazu "ponižování lidské důstojnosti" hovořila jako o tom, čemu se v "Americku říká harašení". Pomine-li se evidentnost nesmyslného tvrzení, že se ve Spojených státech hovoří o "sexual harassment" jako o "harašení", svým výrokem se tato politička pouze typologicky přidala ke svým bývalým stranickým kolegyním jako byla Anna Röschová vyjadřující veřejné pohrdání nad spolkovou činností evropských pravicových žen nebo k Haně Marvanové schvalující diskriminaci svobodných matek na trhu práce. M. Němcová tak opětovně upozornila na jeden zajímavý politicko-sociální jev: ženy v ODS jsou nejvíce loajální mužskému pojetí politiky a přežívají v ní díky proklamovanému politickému misogynství.

Strach nazvat věci pravým jménem mají i mnozí profesionální lékaři. Namísto termínu "nežádoucího chování sexuální povahy na pracovišti" užívá například olomoucký MUDr. Roček ve své internetové sexuologické poradně termín "sexuální harašení" a podobně hovoří i sexuolog Radim Uzel.

Politická magie však není jen problém političek/ků nebo sexuologů, ale především médií. Časopis Reflex (5/2002) upatlal v žurnalistickém sklepení text s názvem "Harašení, nebo hulvátství" v němž autorka Veronika Bednářová tvrdí, že "Američanky si zákony o harašení vymyslely jen proto, že jsou ošklivé". Zřejmě z nadbytku své sebevědomé krásy došla i k tomu, že jelikož "americké ženy nevěděly", jak své nerovnoprávné postavení změnit, rozhodly se "z pohlaví udělat instituci".

Prostoduchost článku se projeví okamžitě, když se problému dá skutečné jméno, a tím se demaskuje i nesmyslnost titulku: "Obtěžování, nebo hulvátství". Jedno totiž nevylučuje druhé. Navíc stačí si přečíst českou Ústavu, kde je zřejmé, že jestli něco má institucionální sílu a představuje nadvládu, pak je to mužský rod. Tím, že Ústava hovoří pouze o mužích - o presidentovi, senátorech a poslancích atd., nechtíc tak vyzrazuje jedno ze státních veřejných tajemství, které se týká institucionální mužské nadvlády.

Že to je velké tajemství dokládá i profesorka etiky Helena Haškovcová, která v Českém rozhlase nepřímo na adresu novelizovaného zákoníku práce prohlásila, že "naše republika má zvláštní dar přebírat z jiných zemí, kdejakou ptákovinu - sexuální harašení". Co to znamená, když nejen politikům, médiím, ale i profesorkám etiky je zcela cizí mravní dimenze užití jazyka? Není to dokladem do určité míry pokračování onoho neblahého stavu dřívější "doby nesvobody", pouze s rozdílem, že po více než deseti letech od polistopadových událostí je víc než zjevné, že společnost lze ovládat i bez tanků?

Mirek Vodrážka - člen Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.