Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Proč muži kupují sex?

Proč muži kupují sex?

15. říjen 2003
V průběhu jara 2002 se téměř každý týden objevoval ve švédských médiích Sven-Axel Månsson, profesor v oboru sociální práce na univerzitě v Göteborgu, a trpělivě vysvětloval a obhajoval švédský zákon kriminalizující zákazníka v sexuálním obchodu. Sven-Axel Månsson prosazoval tento zákon celých dvacet let.
Před nedávnem se na zámku v Kolodějích pod hlavičkou spolupráce Ministerstva vnitra ČR a zástupců řady švédských institucí uskutečnil seminář věnovaný prevenci obchodování s lidmi. Za švédskou stranu na něm vystoupila místopředsedkyně vlády Margareta Winberg, poradkyně vlády Gunilla Ekberg, Ingella Klinteberg – vrchní státní zástupkyně, profesor Sven-Axel Månsson, a vrchní inspektor göteborské policie Thomas Ekman. Mezi českými zástupci byli 1.náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný, Jitka Gjuričová reprezentující odpor prevence kriminality MV, Jarmila Ošlejšková z Nejvyššího státního zastupitelství a Klára Skřivánková zastupující neziskovou organizaci La Strada.

Rozhovor se Svenem-Axelem Månssonem, který na konferenci představil typy mužů, kteří vyhledávají prostitutky, byl publikován v loňském roce v časopise NIKK magasin. Jak jeho konferenční příspěvek, tak i samotný rozhovor, mě velmi zaujaly, a proto jsem jej pro Feminismus.cz se souhlasem Anny Jacobsen přeložila.

V průběhu jara 2002 se téměř každý týden objevoval ve švédských médiích Sven-Axel Månsson, profesor v oboru sociální práce na univerzitě v Göteborgu, a trpělivě vysvětloval a obhajoval švédský zákon kriminalizující zákazníka v sexuálním obchodu. Sven-Axel Månsson prosazoval tento zákon celých dvacet let.

Zákon je v platnosti již čtyři roky. Byl kriticky rozebírán ve Švédsku i zahraničí před i po svém přijetí. V současnosti 80% Švédů prohlašuje, že jsou s ním spokojeni. Přesto však mnozí zpochybňují kroky, jimiž je zákon uváděn v platnost. Výzkumy právního systému totiž odhalily, že ochránci práva – policie – jsou mnohem více nakloněni tomu, aby chránili ty, kdo sex kupují, než aby je podle uvedeného zákona spravedlivě posuzovali.
Sven-Axel Månsson vysvětluje, že „nezpochybnitelnou roli zde hraje pocit mužské sounáležitosti. V řadách policejních sborů převažují muži, po kterých je požadováno, aby prosazovali zákon, který ohrožuje tradiční mužské hodnoty. Jejich kvalifikace naplňovat tuto povinnost je konfrontována s faktem, že policisté se spíše identifikují s tím, kdo sex kupuje, než s tím, kdo jej prodává.“
Månsson, známý švédský vědec v oblasti genderu, násilí, sexuality a prostituce hovoří o zamotání světa do spirály sexu: sexuální turistika, obchod se ženami, pornografie, prostituce, sex po internetu.

70. léta: Černý obchod

Sven-Axel Månsson se otázkou prostituce zabývá od poloviny 70.let. Se svým kolegou Stigem Larssonem začal sledovat kulturu nočních klubů v Malmö. Výsledkem byla zpráva Svarta affärer (Černý obchod), která označila sexuální průmysl za stále zásadnější společenský problém. Podnítila diskusi o zodpovědnosti Švédska jako sociálního státu, který do té doby pohlížel na prostituci jako na otázku, jíž se má zabývat policie, a na ženy prostitutky jako na deviantní osoby a společenské odpadlíky. Zpráva vedla k dalšímu čtyřletému projektu zabývajícímu se prostitucí v Malmö, jehož cílem bylo přesvědčit ženy živící se prostitucí, aby ji opustily. V souvislosti se svou dosavadní prací byl v roce 1977 Månsson osloven, aby se zapojil do práce na prvním výzkumu prostituce ve Švédsku.
Podle Månssona s sebou státní výzkum přinesl pozdvižení – analyzoval prostituci novým způsobem: na jednu stranu ji vnímal jako odraz normálních vztahů mezi muži a ženami ve společnosti jako celku, na druhou stranu zdůraznil roli a zodpovědnost muže v sexuálním průmyslu.

Vedoucí pracovní skupiny, pravicový politik, však s experty v jejich analytickém přístupu nesouhlasil. Všichni členové výboru, vyjma jediného, byli propuštěni. Za podpory feministek a ženských organizací vydal Sven-Axel Månsson společně s kolegy alternativní zprávu, která obsahovala řadu návrhů a vyšla zároveň s oficiální zprávou z výzkumu v roce 1981. V tomtéž roce publikoval svou doktorandskou práci na téma „Vztah mezi pasákem a prostitutkou“.

Od roku 1984: zaměření na muže

Månsson se zatím soustředil na ‚prodejce‘ sexu. Jeho následující kniha – publikovaná ve švédštině v roce 1984 – se zaměřila na muže jako kupce sexu. Od té doby se tímto tématem zabýval v řadě knih a projektů; v roce 2001 mu v angličtině vyšla kniha nazvaná Mužské praktiky v prostituci: případe Švédska (Men’s Practices in Prostitution: the Case of Sweden). I nadále se však Sven-Axel Månsson vrací k pozici prostitutek a k projektu v Malmö. Dalšími z oblastí, jimiž se zabývá jsou obchod se ženami, násilí na ženách, a HIV a homosexualita.
V době, kdy druhý švédský výzkum navrhl, aby byli kriminalizováni zákazníci i prostitutky, Sven-Axel Månsson na protest rezignoval ze své pozice. Dodává k tomu: „Muži, kteří mají problémy ve vztazích k ženám, je řeší tím, že si sex kupují. Prostituce je tedy mužským problémem. Bylo by úplně chybné trestat ženy.“ V roce 1999 nakonec vešel v platnost zákon kriminalizující ty, kdo kupují sex.

Pro-feministický zákon proti násilí

Jde o pro-feministickou legislativu proti násilí, která chrání ženy, jež jsou mu vystaveny. Månsson tvrdí, že „prostituce je specifickým vztahem, v němž rezonují obecné vztahy mezi pohlavími. Nehledě na proměny ve vyjadřování dominance a subordinace v čase a napříč kulturami, společnost tradičně sdílí souhlas s právem mužů na vlastnictví ženského těla. V naší společnosti se - vedle dalších oblastí - tento pohled projevuje v různých formách násilí, znásilnění, pornografii a kupování sexu.“
Švédský zákon se může zdát provokativní, zejména proto, že na jedné straně nutí muže k přijetí zodpovědnosti, a zároveň problematizuje maskulinitu. Přesto, že přinesl mnoho diskusí před i po svém přijetí, průzkum veřejného mínění na začátku roku 2001 prokázal, že 80% Švédů bylo se zákonem spokojeno.

V průběhu roku 1999 sice podíl pouliční prostituce snížil na polovinu, samotný obchod však příliš omezen nebyl. Místo toho se přesunul do bytů, veřejných domů, hotelů a masážních salónů. Takový výsledek může být použit jako argument, že zákon ve své podstatě propadl. Vzhledem k tomu, že novináři a veřejnost se častěji ptají, jak je zákon prosazován, než aby jej zpochybňovali jako takový, neměl by odsun sexuálního průmyslu z ulic být interpretován jako selhání zákona, ale spíše jako selhání právního řádu.

Identifikace s osobami kupujícími sex

„Policie se snaží pouliční prostituci zastavit. Je však otázkou, zda je její počínání správné. Zákon zabývající se kupováním sexu je součástí větší skupiny zákonů týkajících se násilí na ženách. Právní systém by měl koordinovat aktivity namířené na boj se všemi formami násilí páchaného na ženách. Navíc je potřeba dospět k proměně postojů v mužském prostředí,“ tvrdí Månsson.
Druhý největší švédský deník Göteborgs-Posten publikoval sérii článků dokazujících, že policie a státní zastupitelstva navrhují osobám kupujícím sex nižší sazby než pachatelům jiných trestních činů. Za období, kdy zákon platil 33 měsíců, bylo z kupování sexu obviněno 249 mužů, většina z nich z kupování sexu na ulici. 26 z nich se přiznalo a bylo pokutováno bez soudu. 33 mužů přimělo k zaplacení pokuty rozhodnutí soudu.

„Chápu to jako typický projev mužské sounáležitosti: policejní síly jsou mužským a konzervativním prostředím. Policie samozřejmě nemůže nahlas vyslovit názor, že nepovažuje kupování sexu za zločin – ale různými způsoby muže, kteří sex kupují, chrání. Domnívám se, že jde o případ identifikace s těmito muži.“

Legislativa posiluje stigmatizaci

V mezinárodním kontextu vyvolal nový zákon skepticismus i zvědavost. Lobby za legalizaci prostituce je totiž v rámci EU velmi vlivná. Nizozemí a Německo staví prostituci na roveň s jakýmkoli jiným podnikáním. Absurdním následkem tohoto pojetí například je, že nezaměstnaným může být tato „profese“ doporučována podobným způsobem jako jiná zaměstnání.
„Jedním z argumentů pro legalizaci prostituce je ten, že společenské uznání osvobodí ženy prostitutky od stigmatu a hanby, která jsou jejich práci připisována. Ti, kdo používají tento argument, neberou v úvahu, co může znamenat být pravidelně využívána pro uspokojení chtíče někoho jiného a být vnímána jako odosobněné pohlaví. Stigmatizace navíc není jediným problémem spojovaným s prostitucí“, dodává Månsson.

Proč muži kupují sex?

Ženy jsou na trhu se sexem profilovány stereotypně, často s rasistickým podtónem, Afričanky jsou „divoké“, zatímco Asiatky „pokorné“. Profily mužů jsou mnohem anonymnější. Sven-Axel Månsson s mnoha muži hovořil a rozdělil je do následujících kategorií:

- Muži, kteří žijí ve vztahu a hledají něco jiného.
Tito muži cítí, že jejich vztah nefunguje a jejich sexuální život není uspokojující. Patří mezi ně i muži se sexuálními fantaziemi, které nechtějí, nebo by je to ani nenapadlo, sdílet se svou partnerkou. Jejich představy o „děvce“ jsou podobně důležité jako samotné setkání s prostitutkou. Děvka je atraktivní i odpudivá, což v mužích vyvolává vzrušení i zvědavost.

- Muži, kteří v kontaktu se ženami zažívají problémy – „nemohou ženy dostat jinak“.
Hlavním důvodem pro neúspěch těchto mužů ve vztahu může být ostych, strach, vyšší věk, fyzická nebo mentální dysfunkce. Hovoří obecně o své touze po ženě, ne přímo prostitutce. Prostitutka je pro ně komfortem a koupě sexu je spíše výrazem osamění než chtíče. Každopádně je kupování sexu výrazem bezmocnosti, strachu a pravděpodobně i zmatku, nikoli však touhy. Uvedená skupina mužů se kvůli svému upínání se k tradičním mužským ideám často domnívá, že moderní ženy mají nerealisticky vysoké nároky na rychlost a rozsah změn v jejich postojích.

- Muži, kteří zneužívají sex – pocity a jisté způsoby chování ventilují skrze sexualitu.

Další kategorie byly například formulovány norskými sociology Prieurem a Taksdalem:

- „Poražení“ – „tradiční“ muži, kteří jsou frustrovaní tím, že konvenční vztahy mezi muži a ženami se mění, a hledají dobře známý model dominance a subordinace.

- „Šumaři“ – obvykle mladí muži, kteří nejsou schopni udržet opravdový vztah a vnímají sex jako jiný podobný druh spotřeby, jakýsi McSex bez dalšího kontextu. Jejich pohled na sexualitu je definován pornografií a násilím.

Sex na internetu – proč a jak?

Sven-Axel Månsson tvrdí, že „pro poslední uvedenou skupinu mužů internet znamená mnohem snazší přístupnost sexu.“
Podle průzkumu provedeného v průběhu jednoho měsíce v roce 2001, navštívil každý pátý Švéd mladší 35 let webovou stránku přímo se týkající sexu. Společně s výzkumným týmem na katedře sociální práce Univerzity v Göteborgu zahájil letos Sven-Axel Månsson projekt zabývající se sexem na internetu: proč a jak se tento fenomén rozvíjí. Jeho součástí je i výzkum vztahu mezi nabídkou a poptávkou.
Podle Månssona není tvrzení, že poptávka je hnací silou trhu, úplně správné. „Zneužívání chudých žen k prostituci vede k obrovské nabídce a soutěži. Riziko nabídky „extrémnějších“ služeb na internetu, ale i jinde, je pak mnohem větší. Hnací silou je tedy trh samotný. Poptávka je definována vytvářenými službami a ne naopak, což protiřečí tradičním teoriím trhu.“

Upraveno na základě rozhovoru švédské novinářky Marie Jacobsen s profesorem Svenem-Axelem Månssonem zveřejněném v časopise NIKK magasin 1/2002 (NIKK – Nordic Institute for Women’s Studies and Gender Research se sídlem v norském Oslo)
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.