Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Případové studie výsledků programů na podporu rovnosti

Případové studie výsledků programů na podporu rovnosti

Případové studie výsledků programů na podporu rovnosti
Eurofound (2002) publikoval podnětnou studii zabývající se efektem firemních programů na podporu rovnosti. Je zřejmé, že v některých případech se vyskytly problémy s měřením (nedostatečně dlouhá doba fungování programu, chybějící nástroje měření) či nedostatečná objektivita výpovědí (subjektivní hodnocení manažerů a manažerek a zaměstnanců a zaměstnankyň). Přesto studie zajímavě ukazuje, na jaké oblasti je možné se zaměřit, chceme-li se zabývat přínosem programů na podporu rovných šancí.

Eurofound (2002) publikoval podnětnou studii zabývající se efektem firemních programů na podporu rovnosti.(1) Je zřejmé, že v některých případech se vyskytly problémy s měřením (nedostatečně dlouhá doba fungování programu, chybějící nástroje měření) či nedostatečná objektivita výpovědí (subjektivní hodnocení manažerů a manažerek a zaměstnanců a zaměstnankyň). Přesto studie zajímavě ukazuje, na jaké oblasti je možné se zaměřit, chceme-li se zabývat přínosem programů na podporu rovných šancí.

Dopady na zaměstnané (vybrané příklady)

o Zvýšení počtu rekrutovaných žen: např. analyzovaná francouzská firma působící v oblasti IT zvýšila počet přijatých žen z 23 % (1996) na 50 % (1999), což vedlo k celkovému navýšení zastoupení žen mezi zaměstnanými na 38 %.

o Italská firma působící v oblasti IT zavedla programy již před deseti lety a usilovala nejen o specifické akce zaměřené na zvýšení počtu žen v seniorských pozicích, ale i o komplexní integraci rovnosti do firemní kultury a personálních politik. Počet žen na manažerských pozicích i pozicích specialistů a specialistek se oproti výchozí situaci zvýšil dvakrát na 10 %, resp. 15 %.

o Ve finské firmě se zaměřili na rekrutování žen do pozic zastávaných téměř výhradně muži. Podařilo se zvýšit počet žádostí o místo a zastoupení žen mezi uchazeči a uchazečkami z 28,3 % na 36,1 %, zároveň se zvýšil počet žen na pozicích stážistek, a to z 13,5 % na 33,3 % ročně.

o V britském call centru se zaměřili na dostupnost vzdělávání a jiných nástrojů osobního rozvoje pro všechny své zaměstnané, včetně těch, kdo působí na zkrácené úvazky a zároveň tvoří většinu zaměstnaných. Ženy se tak mohly posunout do supervizních a manažerských pozic.

o V holandské firmě umožnili většině žen, které o to požádaly, úpravy pracovní doby.

o 80% osob se v německé bance vrátilo z rodičovské dovolené do zaměstnání po kratší době.

o Ve francouzské firmě působící v oblasti zpracování a balení potravin byla vytvořena tzv. „kvalifikační mřížka“ pro osoby pracující v pozicích „modrých límečků“. Jasná identifikace vlastních dovedností a jejich úrovně vedla ženy k proaktivnějšímu přístupu v jejich profesním rozvoji.

o V několika firmách došlo na základě mentoringových aktivit k rozvoji aktivní činnosti networkingových sítí žen. Dopady na organizaci (vybrané příklady)

o Proměna kultury „mužských“ a „ženských“ pracovních pozic: Např. ve firmě působící v oblasti zpracování a balení potravin, kde aktivity na podporu rovnosti vedly k odpoutání se od předešlé firemní kultury, kdy byly málo kvalifikované ženy vyloučeny z přístupu k benefitům, jako je trénink či profesní mobilita a podpora a technického know-how (např. ovládání různých strojů). Ženy jsou nyní považovány za schopné adaptace na stávající podmínky. V kdysi tradičně mužském oddělení v oblasti pekařství nyní ženy převažují.

o Ve francouzské firmě působící v oblasti IT vytvořili strategický akční plán pro diverzitu na úrovni každé divize. Díky jeho realizaci se podařilo nejenom lépe uchopit téma rovných šancí pro všechny, ale i podpořit utváření firemní kultury založené na aktivní komunikaci.

o Ve dvou případech se ve španělských IT firmách podařilo prokázat, že došlo k poklesu absencí, což těmto zaměstnavatelům přineslo významnou finanční úsporu.

o V italské firmě se podařilo zvýšit udržení žen a posílit jejich postup na vyšší pozice, ukázalo se, že to zvyšuje i loajalitu žen oproti mužům, kteří častěji odešli za jinou pracovní nabídkou.

o Španělská firma díky propagaci svého plánu rovnosti zvýšila počet zákazníků a zákaznic, kteří se mimo jiné zajímali také právě o jejich podporu rovnosti.

(1)  Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, založena v roce 1975 jako jedna z tripartitních poradních agentur Evropské komise.

Podle Eurofound (2002) Promoting gender equality in workplace a The Equality Authority (2011) Workplace Equality in the Recession? přeložila a upravila Kateřina Machovcová.

 

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.