Mezipatra Queer Film Festival

2.11.2017  Česká republika  | 

18. ročník queer filmového festivalu představí kolem stovky českých i zahraničních filmů s LGBTQ+ tématy a jejich tvůrce a tvůrkyně. Filmy oceňuje odborná porota v rámci prestižní mezinárodní soutěže mezinárodních filmů. Nedílnou součástí programu jsou doprovodné diskuze, přednášky, workshopy, výstavy a party. Hlavní část festivalu probíhá v Praze a Brně a formou ozvěn ve vybraných městech v ČR.

Více

Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více
feminismus.czČlánky › Přednosti a nevýhody regulace trhu s prostitucí

Přednosti a nevýhody regulace trhu s prostitucí

Přednosti a nevýhody regulace trhu s prostitucí
Dnes trh konsenzuální prostituce dospělých tím či oním způsobem regulují prakticky všechny země. Regulační režimy mají jedno společné – usilují o regulaci či kontrolu trhu prostituce. Ale tím také jejich podobnost víceméně končí. Často jsou utvářeny různými hledisky, jako jsou morálka, právo a pořádek, veřejné zdraví, diskriminace žen, či zlepšení postavení osob, které nabízejí sexuální služby. Proto nepřekvapí, že jejich cíle jsou mnohdy protikladné.

Dnes trh konsenzuální prostituce dospělých tím či oním způsobem regulují prakticky všechny země. Regulační režimy mají jedno společné – usilují o regulaci či kontrolu trhu prostituce. Ale tím také jejich podobnost víceméně končí. Často jsou utvářeny různými hledisky, jako jsou morálka, právo a pořádek, veřejné zdraví, diskriminace žen, či zlepšení postavení osob, které nabízejí sexuální služby. Proto nepřekvapí, že jejich cíle jsou mnohdy protikladné.

Zatímco konečným cílem některých regulačních režimů je odstranění prostituce, jiné usilují o její regulaci se záměrem minimalizovat zdravotní rizika související s prostitucí a/nebo oddělit prostituci od trestné činnosti s ní spojené a/nebo lépe dodržovat pracovní a jiná práva osob v prostituci, a tím je posílit. Přitom je důležité, že prostituce se často řídí předpisy, které se netýkají jen prostituce, například předpisy o veřejném pořádku, zdraví nebo morálce. To je způsobeno vysokou stigmatizací prostituce, která je v mnoha společnostech považována za společensky negativní jev, za něco, za co je třeba se stydět, a o čem by se nemělo otevřeně a veřejně hovořit.

Ale než se pustíme do další diskuze o prostituci, je zapotřebí definovat, co vlastně za prostituci považujeme. Jasná definice neexistuje, ale v Evropě se za prostituci zpravidla pokládá nabídka sexuálních služeb za úplatu, která ale nemusí být ve finanční formě.

V současné době existují asi čtyři základní modely regulace prostituce: kriminalizace, reglementace, kriminalizace poptávky (tzv. švédský model) a regulace prostituce jako formy práce.

Jaké jsou výhody a nevýhody těchto režimů? Než se pustíme do bližšího rozboru předností a nevýhod jednotlivých režimů regulace prostituce, je nutné podotknout, že tyto diskuse jsou velmi zpolitizované a nutně reflektují osobní názory jednotlivých odborníků či odbornic a aktivistů a aktivistek. Tato situace je ještě umocněna tím, že spolehlivé empirické důkazy, které by umožnily zhodnocení dopadu jednotlivých regulačních režimů, často nejsou dostupné.

Kriminalizace

Na rozdíl od minulosti, dnes v Evropě není ani jedna země, kde je prostituce považována za trestný čin. Kriminalizace byla často kritizována za tendenci k další marginalizaci skupiny již marginalizované – tedy skupiny prostitutů a prostitutek, obvykle nicméně hlavně prostitutek (žen). Podle zpravodaje Výboru pro rovné příležitosti žen a mužů Rady Evropy má kriminalizace „mnoho nevýhod a jen pár výhod, pokud vůbec nějaké“. Tento přístup „má tendenci považovat za trestnou veškerou prostituci (nejen nucenou prostituci a prostituci nezletilých), ale obvykle je stíhána osoba nabízející sexuální služby, a ne klient či klientka. V zemích, kde se uplatňuje tento přístup, je prostituce vytlačena do ilegality a stává se trestnou činností se všemi nevýhodami, které to přináší. Prostitutky a prostituti v těchto zemích jsou obzvláště zranitelní, málokdy jsou nezávislí, a proto jsou vystaveni velkému riziku, že budou nuceni například k nechráněnému sexu – což samozřejmě představuje ohrožení veřejného zdraví, zvláště v době HIV/AIDS.“ (PACE, 2007, odst. 22) Dále je kriminalizace kritizována za to, že marginalizuje i ty osoby, které poskytují sexuální služby nedobrovolně, tj. pod nátlakem.

Reglementace

Mezi zeměmi EU jsou nejrozšířenější regulační režimy, které nazýváme „reglementace“. V této kategorii se vedle sebe nachází poměrně široká škála regulačních režimů, které mají společné to, že jak nabídku, tak poptávku po komerčních sexuálních službách nekriminalizují, ale prostituci nedefinují jako formu práce. Prostituce, vysoce stigmatizovaný jev, zpravidla není v právu jasně definována, a je regulována obecnými právními normami, které otevírají široký prostor pro interpretaci. Zpravodaj Výboru pro rovné příležitosti žen a mužů Rady Evropy (PACE, 2007, odst. 22) kritizoval negativní důsledky takové regulace: prostituce zůstává v právním vakuu - není považována ani za práci ani za trestnou činnost, nicméně zůstává společensky nežádoucí. Tato nevyjasněnost má několik negativních důsledků: (1) brání v úsilí efektivně řešit negativní jevy související s prostitucí, například nucenou prostituci, kuplířství (vykořisťování prostituce jiných osob), organizovaný zločin, včetně obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování; (2) stát nepodporuje rozvíjení osobní moci osob poskytujících sexuální služby (empowerment), jejich schopnost se efektivně dožadovat dodržování vlastních práv či zlepšení jejich postavení ve společnosti, protože by to mohlo být chápáno jako podpora společensky nežádoucího jevu.

Kriminalizace poptávky

V roce 1999 Švédsko kriminalizovalo nákup sexuálních služeb, tj. kriminalizovalo klienty prostitutek. Ačkoli je švédská legislativa formulována genderově neutrálně, vychází z názoru, že sexuální služby poskytují ženy a nakupují muži, jde tedy o „genderově specifický jev“. Hlavním cílem švédského zákona o zákazu nákupu sexuálních služeb bylo odstranit prostituci, považovanou za nepřípustný jev. V době schvalování zákona se tvrdilo, že je neopodstatněné kriminalizovat osoby, které poskytují sexuální služby, protože to jsou právě tyto osoby, kdo jsou ve valné většině případů nejslabší stranou, vykořisťovanou těmi, kdo chtějí uspokojit své sexuální touhy (BRÅ, 2000, s. 15). Prostituce je považována za škodlivou ze své podstaty, je tedy „formou násilí páchanou muži na ženách“, kdy „převážnou většinou obětí jsou ženy a dívky a pachateli jsou bez výjimky muži“ (Prostitution and Trafficking Fact Sheet, 2005). „Podle legislativního návrhu je hanebné a nepřípustné, aby si v genderově rovnoprávné společnosti muži obstarávali příležitostné sexuální vztahy výměnou za úplatu.“ (SOU 2010:49, s. 29) Dále švédská legislativa nerozlišuje mezi dobrovolnou a nedobrovolnou prostitucí (SOU 2010:49, s. 31), což souvisí s tím, že prostituce jako taková je neodmyslitelně škodlivá.

V tomto pojetí prostituce není myslitelné, aby někdo učinil svobodné a informované rozhodnutí nabízet sexuální služby za úplatu a všechny osoby, které sexuální služby nabízejí, jsou považovány za oběti. Tento paternalistický přístup je často oprávněně kritizován, protože nebere na zřetel rozmanitost forem prostituce a předpokládá, že stát a jeho zástupci „vědí nejlépe, co je pro prostitutku dobré“.

Na základě analýzy stávajících studií a hodnocení účinků zákona lze vyslovit některé předběžné závěry:

• Zákaz přispěl ke snížení rozsahu pouliční prostituce ve Švédsku.

• Zákaz přispěl k (částečnému) přesunu poptávky ve Švédsku po pouliční prostituci do jiných tržních segmentů (prostituce mimo ulici)

 • Zákaz přispěl k (částečnému) přesunu poptávky ze Švédska do zahraničí.

• Podle některých dostupných dat se také snížila poptávka, protože se oproti době před schválením zákona snížila kulturní přijatelnost nákupu sexuálních služeb. Jiná dostupná data toto zjištění nepotvrzují.

• Dopad na pracovní podmínky osob v prostituci není jasný, ale alespoň některé osoby nabízející sexuální služby za úplatu se shodly na tom, že zákon zhoršil jejich pracovní podmínky.

• Švédská vláda tvrdí, že změny zákona omezily rozšířenost obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování ve Švédsku. Podle jiných informací jsou však ceny za sexuální služby ve Švédsku mnohem vyšší než jinde, a proto se obchodníci navzdory platné legislativě o švédský trh zajímají.

Regulace prostituce jako formy práce

V roce 2000 Nizozemí zrušilo ‘Zákaz veřejných domů’ a zavedlo přísnější tresty pro takzvané ‘nežádoucí formy prostituce’ a sexuální zneužívání dětí. Obchod s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a nucená prostituce jsou v Nizozemí považovány za tentýž zločin.

Diskusím před zrušením zákazu veřejných domů a zavedením přísnějších trestů pro nežádoucí formy prostituce dominoval diskurz sexuální práce, který považuje prostituci za formu práce. Zákonodárci však připustili, že jde o „zvláštní povolání“ (Outshoorn, 2004, s. 483).

Mezi zamýšlenými přínosy režimu legalizace bylo snížení trestné činnosti související s prostitucí (nucená prostituce, prostituce migrantů a migrantek bez legálního statusu, organizovaný zločin, dětská prostituce a obchodování s lidmi). Cílem politiky byla také efektivnější kontrola a regulace organizace dobrovolné prostituce se záměrem zlepšit ochranu lidských práv, zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek sexuálních pracovnic a pracovníků. Dále měl legalizační režim zmírnit sociální vyloučení, jemuž sexuální pracovnice a pracovníci obvykle čelí, a také stigmatizaci spojenou s prostitucí. Podle legislativy měl být sexuální sektor řízen pomocí povinných licencí na provoz veřejných domů; prostituce se mohla odehrávat legálně – s příslušnými právy a povinnostmi. (Dekker, 2006, s. 1)

Předběžné závěry ohledně účinků změn v regulaci prostituce:

• Po legislativních změnách v roce 2000 si policie stanovila jako prioritu boj proti nucené prostituci a obchodování s lidmi a došlo ke zvýšení počtu případů stíhání obchodování s lidmi (Purchasing Sexual Services in Sweden and the Netherlands, 2004, s. 39). Z tohoto zvýšení počtu zaznamenaných případů obchodování s lidmi a nucené prostituce nelze vyvodit, zda je obchodování s lidmi dnes méně či více rozšířené než před schválením legislativních změn.

• Některé informace naznačují, že legislativní změny zavedené v roce 2000 posílily postavení osob v prostituci, které svůj status legalizovaly, a že práva těchto osob jsou dnes chráněna lépe než v minulosti. Jiné zdroje však tvrdí, že většina prostitutek a prostitutů svůj status legalizovat nechtěla a neučinila tak, neplatí žádné daně a nedostávají žádné sociální dávky. Celkově jsou přetrvávající stigma a předsudky v souvislosti s povoláním prostitutky či prostituta i nadále problémem.

• V implementačním procesu bylo upřednostněno zavedení a řízení licenčního systému před opatřeními dodávajícími sexuálním pracovnicím a pracovníkům osobní sílu (empowerment) (například informování pracujících o jejich právech a podpora v uplatňování těchto práv, důsledné vymáhání pracovních norem v sexuálním průmyslu, podpora možností odchodu z prostituce atd.)

• Přísnější vymáhání legislativy vedlo ke snížení prostituce mezi migranty a migrantkami bez legálního statusu, z nichž někteří odcestovali do jiných zemí.

• Legální a nelegální formy prostituce v Nizozemsku i nadále existují vedle sebe. Hodnocení z roku 2006 neodhalila rozsáhlé ilegální podnikání, takové podniky však existují a bývají spojovány s obchodováním s lidmi.

Závěrem

Podle mého názoru lze uvést pádné argumenty pro to, aby tvůrci politiky zvolili jasnou a komplexní regulaci prostituce, protože ta umožňuje lepší vymáhání práva, a proto prospívá společnosti jako celku. Zároveň je velmi podstatné, aby tato regulace náležitě zohlednila práva a zájmy všech zainteresovaných, zejména pak osob poskytujících sexuální služby, které jsou často marginalizované a nemohou ze svého postavení účinně požadovat dodržování svých lidských práv.

Souhlasím s Marthou Nussbaum, že „feministky by se měly stavět na odpor proti stigmatizaci sexuální práce, nikoliv proti sexuální práci jako takové kvůli jejímu přispění ke stigmatizaci žen.“ (Shrage, 2004) Nesouhlasím s názorem, že veškerá prostituce sama o sobě je škodlivá a měla by být jako taková odstraněna. Navíc, pokud by se společnost rozhodla vykořenit prostituci, kde by měla vést hranice mezi prostitucí a jinými typy vztahů?

Podobně jako řada autorů a autorek včetně Shrage (2004) či O’Connell Davidson jsem však přesvědčena, že v současné době existují důvody považovat prostituci za škodlivou, „protože sexuální trhy jsou dnes organizovány podle principů, které odsouvají ženy [a ostatní osoby v prostituci] do podřízeného postavení“ (Shrage, 2004).

Literatura a prameny:

BRÅ, Brottsförebyggande rådet (National Council for Crime Prevention). (2000). Förbud mot köp av sexuella tjänster (Prohibition of the purchase of sexual services). BRÅ-rapport 2000, 4. Dostupné:  http://www.bra.se/extra/faq/?module_instance=2&action_question_show.94.0.=1 (11.06.2008).

Dekker, H., Tap, R., & Homburg, G. (2006). Evaluatie opheffing bordeelverbod, de sociale positie van prostituees (An evaluation of the lifting of the brothel ban. The social position of prostitutes). Summary. Amsterdam: Regioplan Beleidsonderzoek.

Outshoorn, J. (2004). Introduction: Prostitution, women’s movements and democratic politics. In J. Outshoorn (Ed.), The Politics of Prostitutiton: Women’s Movements, Democratic States and the Globalisation of Sex Commerce (pp. 1-21), Cambridge: Cambridge University Press.

PACE (2007). Prostitution – which stance to take? Report of the Committee on Equal Opportunities for Women and Men, Doc. 11352. 9 July 2007.

Prostitution and Trafficking Fact Sheet, 2005, Government of Sweden

Purchasing Sexual Services in Sweden and the Netherlands: Legal Regulations and Experiences. (2004). A report by a Working Group on the legal regulation of the purchase of sexual services, An abbreviated English version, Ministry of Justice and the Police of Norway.

Shrage, L. (2007). Feminist Perspectives on Sex Markets. Stanford Encyclopedia of Philosophy. Dostupné: http://plato.stanford.edu/entries/feminist-sex-markets/. Accessed 20 July 2011.

SOU 2010:49. Förbud mot köp av sexuell tjänst. En utvärdering 1999–2008. [translation: Evaluation of the ban on purchase of sexual services], Stockholm: Fritzes. 2010:49.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.