Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Práva iráckých žen!

Práva iráckých žen!

7. duben 2004  | Alena Králíková
Nová dočasná irácká ústava ženám zaručuje rovná práva. Zákony zajišťují vzdělání pro dívky, definují práva žen v rodině (včetně práva na rozvod a práva vlastnit majetek), a umožňují ženám působit ve vládních institucích a v obranných složkách.

Nová dočasná irácká ústava ženám zaručuje rovná práva. Zákony zajišťují vzdělání pro dívky, definují práva žen v rodině (včetně práva na rozvod a práva vlastnit majetek), a umožňují ženám působit ve vládních institucích a v obranných složkách.

Paralelně s krizí ekonomiky za vlády Saddáma Husajna totiž v reálném životě trpěla i ženská práva. Ačkoli ženy mohly být zaměstnány v typicky mužských zaměstnáních, jen výjimečně dostávaly plat rovný platu svých kolegů na srovnatelné pozici. S úbytkem pracovních míst ve výrobním sektoru, na nichž převažovali muži, byly ženy vytlačovány z oblasti služeb, aby uvolnily místa mužům. Zůstalo jim tak velmi málo příležitostí k vlastnímu výdělku.

V tomtéž období byla zákony nejen značně omezena ženská práva, ale i možnost žen vzdělávat se. Za Husajnova režimu byli například muži, kteří zabili své příbuzné ženského pohlaví ve jménu zachování cti své rodiny, zproštěni vyšetřování a trestu. Podle odhadů OSN bylo celkem 4000 žen oběťmi těchto „vražd cti“. Ženy se stávaly také oběťmi vojenských konfliktů v době irácko-iránské války a války v zálivu. V souvislosti s řadou opatření ženy ztratily svou nezávislost a velkou míru příležitostí k sebeurčení.

Podle zpráv Amnesty International bylo násilí na ženách, včetně znásilnění, jedním z prostředků prosazování systematického politického nátlaku. Příslušníci politické opozice, kteří opustili Irák, dostávali nahrávky s detailním záznamem znásilnění jejich příbuzných ženského pohlaví žijících v Iráku. Zeny byly mučeny a zabíjeny za aktivity a činy svých příbuzných včetně těch, kteří byli v opozici. Stejně tak byly ženy veřejně stínány za obvinění z prostituce.

Po pádu Husajnova režimu se aktivistky a aktivisté zasazující se o práva Iráčanek obávali zejména konzervativních postojů k postavení žen ve společnosti.

Nová irácká ústava dokončená 1.března 2004 však znamenala vítězství pro irácké umírněné a sekulární skupiny. Irácké aktivistky oceňují, že byla ústavou ustavena 25% kvóta pro reprezentaci žen, ačkoli původně požadovaly kvótu 40%. I v případě naplnění 25%-ní kvóty však bude v nejvyšší politice zastoupeno více žen než v Kongresu USA.

Islámské právo šaría bude pouze jedním ze základních zdrojů budoucí legislativy. Toto rozhodnutí bezpochyby znamená obrovský krok vpřed, zejména hovoříme-li o ženských lidských právech. Na rozdíl od současné irácké politiky a irácké ústavy totiž například afghánská ústava stanoví, že žádný zákon nesmí odporovat přikázáním islámu.

I přes toto vítězství v oblasti práv žen čeká Iráčanky ještě dlouhá cesta – už i proto, že mezi 18 členy výboru, který pracoval na ústavě, nebyla jediná žena.

Zpracováno podle Women for Women International, organizace, která poskytuje různé formy pomoci ženám – obětem válečných konfliktů, ženám ohroženým chudobou: http://www.womenforwomen.org/index.html

Alena Králíková

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.