Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Pracovat a mít rodinu? Proč ne, když vám vyjde zaměstnavatel vstříc

Pracovat a mít rodinu? Proč ne, když vám vyjde zaměstnavatel vstříc

Pracovat a mít rodinu? Proč ne, když vám vyjde zaměstnavatel vstříc
pracovat a mít rodinu
S tím, jak narůstají pracovní možnosti žen, ženy jsou stále vzdělanější a chtějí se uplatnit v zaměstnání, nabývá na významu problém nazývaný slučování rodinného a pracovního života. Mladá žena, která řadu let prožila přípravou na své povolání, nemá příliš chuť zůstat po delší dobu na rodičovské dovolené, pokud to znamená ztrátu postavení, jež si těžce vybudovala. Odkládá proto mateřství a často se stává matkou jediného dítěte. Nebo si naopak přeje plně se věnovat své rodině, ale po skončení zdánlivé "dovolené" o ni žádný zaměstnavatel nemá zájem, zvláště pokud má dětí víc. Nebo chce stihnout oboje, ráda by pracovala na částečný úvazek, ale nemůže žádný sehnat. Také muži se vedle své profese chtějí věnovat rodinám a rádii by strávili se svými dětmi více času, než jim umožňuje trvalé vysoké pracovní nasazení. Společnost zkrátka nereaguje příliš svižně na nový požadavek žen a mužů: udržet si profesní růst a zároveň vychovat děti. step
S tím, jak narůstají pracovní možnosti žen, ženy jsou stále vzdělanější a chtějí se uplatnit v zaměstnání, nabývá na významu problém nazývaný slučování rodinného a pracovního života. Mladá žena, která řadu let prožila přípravou na své povolání, nemá příliš chuť zůstat po delší dobu na rodičovské dovolené, pokud to znamená ztrátu postavení, jež si těžce vybudovala. Odkládá proto mateřství a často se stává matkou jediného dítěte. Nebo si naopak přeje plně se věnovat své rodině, ale po skončení zdánlivé "dovolené" o ni žádný zaměstnavatel nemá zájem, zvláště pokud má dětí víc. Nebo chce stihnout oboje, ráda by pracovala na částečný úvazek, ale nemůže žádný sehnat. Také muži se vedle své profese chtějí věnovat rodinám a rádii by strávili se svými dětmi více času, než jim umožňuje trvalé vysoké pracovní nasazení. Společnost zkrátka nereaguje příliš svižně na nový požadavek žen a mužů: udržet si profesní růst a zároveň vychovat děti.

Rovné příležitosti rodičů je nejednoduchá kapitola v životě moderního člověka. Často se dokonce zdá, že mateřství a zaměstnání nejdou skloubit. Vyřešit tak nemožnou volbu je pro ženy i muže často traumatizující zkušenost. Jak uplatnění v práci, tak rodinné zázemí jsou pro lidské štěstí důležité a řada firem v západních zemích si tuto situaci uvědomuje a vychází svým zaměstnancům vstříc různými rodičovskými programy. Firmy jsou motivovány také tím, že si chtějí udržet zaměstnance, do jejichž pracovního rozvoje investovaly a o nichž vědí, že jsou pro podnik přínosem. V neposlední řadě bývají lepšími kolegy lidé spokojení, kterým se daří vybudovat mezi prací a rodinou rovnováhu.

S přechodem od socialismu ke kapitalismu volného trhu se v naší zemi zrušila většina opatření podporujících zaměstnané rodiče. Dnes však vidíme, že ne všechno bylo nutné odhodit a že západní Evropa se snaží některé z těchto modelů prosadit. Nejde již o nařízení státu, ale vůli firem a soukromých podniků udržet si zaměstnance a umožnit jim spokojenější rodinný a v důsledku i pracovní život.

Péče o děti

S rostoucími požadavky na trhu práce, týkajících se mobility, flexibility, ochoty „celoživotně“ se vzdělávat, a změn v životních stylech jsou dnes rodiče stále více závislí na kvalitní péči o děti. Přispívá k tomu jak to, že oba rodiče pracují, ať už z důvodu finanční situace rodiny nebo za účelem budování kariéry, tak také rostoucí počet samoživitelek.

Například v Německu se v současnosti v podnikové praxi uplatňují četné modely péče o děti: podnikové školky, spolupráce mezi podniky a místními institucemi poskytujícími péči o děti, zprostředkování a organizace veřejných nebo soukromých pečovatelských služeb, pohotovostní služby v případě nemoci, péče o děti během prázdnin či založení instituce denní péče o děti, na němž se podílí více podniků.

Evropský parlament letos v březnu přijal zprávu o slaďování rodinného a profesního života a podpořil myšlenku budování „miniškolek“ ve firmách, ale i možnost flexibilních pracovních opatření. Zdůrazněna byla též nutnost zajištění kvalitních podmínek pro práci na zkrácený úvazek.

Flexibilní pracovní doba

Nejdůležitějším prvkem podnikové strategie pro zaměstnané rodiče (work-life-balance) je flexibilizace pracovní doby. Výkon je v rostoucí míře vázán na konkrétní smluvený cíl, protože podniky již chápou, že přítomnost na pracovišti neznamená vždy nejvyšší výkonnost.

  • Částečný pracovní úvazek: nejčastější možnost, kdy zaměstnanci pracují na menší počet hodin.
  • Konto pracovní doby: Zaměstnanci si na něm mohou střádat a vybírat čas a našetřit si tak na kratší volno.
  • Job-sharing: sdílení jednoho úvazku a úkolu s kolegou či kolegyní.
  • Job splitting: jeden úvazek je rozdělen na dvě části, z nichž každou vykonává jeden z kolegů.
  • Flexitime: začátek a konec pracovní doby je flexibilní, ale je stanovena doba, kdy zaměstnanec musí být na pracovišti přítomný.
  • Teleworking: práce zcela či částečně řízená z domova.

Do nabídky programů work-life-balance patří také volno, které si zaměstnanec může vybrat:

  • Term-time working: zaměstnanci pracují v době školní docházky a o prázdninách mají volno.
  • Employment break: zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno z osobních důvodů, s možností návratu do zaměstnání.

Více informací o možnostech pracovního uspořádání Work Life Balance naleznete na:
http://www.familyfriendly.ie/workarrpage.shtml

Situace v Německu

Mnoho firem si uvědomuje charakter doby a vychází vstříc požadavkům rodičů. V létě 2003 provedl Institut německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem průzkum mezi 878 podniky, ze kterého vyplývá, že v Německu:

  • zhruba 77 % dotázaných podniků praktikuje jednu nebo více forem flexibilizace pracovní doby nebo práce řízené z domova
  • 4 z 10 firem podporují svůj personál v péči o děti nebo o další rodinné příslušníky (v případě nutné péče)
  • pětina podniků nabízí specifická prorodinná opatření, stejně jako informace a poradenství
  • každá šestá firma organizuje konkrétní projekty na podporu žen nebo poskytuje pomoc stejnou měrou mladým rodičům, matkám a otcům, a to během nebo po mateřské a rodičovské dovolené

Zpracovala Štěpánka Matúšková, Gender Stduies, o.p.s. s použitím textů internetové stránky Gender Management.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.