Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Pozitivní diskriminace žen je jen první krok

Pozitivní diskriminace žen je jen první krok

11. květen 2001  | Michaela Marksová-Tominová
Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen - záměr vlády je dobrý, může být skutečně splněn?

Michaela Marksova TominovaVláda tento týden schválila již čtvrtou verzi dokumentu Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. Jde o jediný oficiální dokument, v němž se naši politici touto problematikou zabývají a díky za něj. Úkoly obsažené v dokumentu nejsou koncipovány špatně. Autoři prosazují princip rovnosti jako součást politiky vlády a zabývají se tím, jak v přístupu k ekonomické aktivitě zajistit ženám i mužům rovné příležitosti. Tím však obsah Priorit a postupů vlády... nekončí. Dokument se věnuje také vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů, kteří pečují o děti, a potlačování násilí páchaného na ženách (jde se zejména o domácí násilí). Záměr je tedy pěkný, je zde však jeden háček: jednotlivé resorty zadané úkoly většinou nejsou schopny plnit. Upřímně řečeno to v současné situaci ani nelze očekávat. Na každém ministerstvu je totiž touto agendou pověřena jediná osoba, přičemž ji má vykonávat jaksi navíc, vedle své běžné činnosti. Další, co je potřeba dodat, je skutečnost, že takto pověření úředníci a úřednice začínají teprve v letošním roce absolvovat základní školení, z něhož se dozvědí, co to vlastně ty rovné příležitosti jsou. Není divu, že se ministerstva dostávají každoročně poněkud do rozpaků, co mají do zprávy o plnění úkolů z "Priorit" psát. A tak tuto zprávu redukují na vyplňování tabulky, kolik žen u nich pracuje na místech náměstků či ředitelů odborů. Tím pro mnohé z nich celá agenda rovnosti začíná a končí. Prosazovat rovné příležitosti je ale potřeba i do všech strategií a politik, které daný resort vytváří. Říká se tomu metoda "genderového mainstreamingu" a znamená to, že veškerá rozhodnutí mají být přezkoumávána z hlediska, zda nedopadají rozdílně na lidi jednoho nebo druhého pohlaví. Podivili byste se, kolik takových věcí se dá najít například v dopravě nebo urbanistickém plánování. Ministr Špidla, do jehož resortu péče o rovnost pohlaví spadá, je bezpochyby první polistopadový vrcholný politik, který rovné příležitosti pro muže a pro ženy bere opravdu vážně. Návrhům, které jeho ministerstvo předložilo na přijetí dočasných vyrovnávacích opatření, díky nimž se do vysokých funkcí ve státní správě dostane více žen, lze jedině zatleskat. Jenže práce Špidlova ministerstva zjevně nestačí, protože oblastí, ve kterých by se situace žen v České republice měla zlepšit, je ještě mnohem více. Letos se v "Prioritách" poprvé objevil návrh na založení samostatného Výboru pro rovné příležitosti. Tato organizace by představovala tzv. národní institucionální mechanismus, jehož vytvoření nám k vyrovnání příležitostí mužů a žen doporučují různé mezinárodní dokumenty. Výbor pro rovné příležitosti by ovšem nesměl viset ve vzduchoprázdnu - musel by mít vlastní samostatný rozpočet a alespoň minimální rozhodovací pravomoci. Dokud nebude existovat, nepomůže nám ani třicet procent žen vřídících funkcích na ministerstvech.

Lidové noviny, 11.5.2001

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.