Postavení žen na trhu práce v ČR A EU (I.)
Zaměstnanost žen, jejich rozložení podle klasifikace zaměstnání a časová investice do zaměstnání a postavení v zaměstnání jsou hlavní ukazatelé, charakterizující ženskou populaci na trhu práce. Postavení českých žen budeme z hlediska těchto měřítek porovnávat s postavením žen v zemích Evropské Unie (EU)
Zaměstnanost žen.
Podíl žen na celkovém počtu zaměstnaných obyvatel v ČR byl 44% v roce 1999, zhruba takový je i průměr pro celou EU. Nicméně při dalších srovnáních třeba brát v úvahu, že EU není zcela homogenní celek. Vyšší zaměstnanost žen nalezneme ve Finsku (52%), Francii (51%), Švédsku (50%) a Dánsku (49%).Nižší pak ve Španělsku (33%), Lucembursku (35%) a Řecku (36%).Graf 1: Podíl zam
ěstnaných žen a mužů (15 – 64 let) v zemích EU a v ČR v %.
Zdroj: EUROSTAT LFS a Statistická ročenka ´99. ČSÚ 1999
Pouze 7% českých žen je v domácnosti a jejich hlavní pracovní náplní je péče o rodinu. 8,5% jich je na mateřské nebo rodičovské dovolené. I když institut rodičovské dovolené byl u nás zaveden v roce 1999, tuto roli přebírá pouze mizivé procento mužů. A to je zřejmě důvod, proč tato kategorie u skupiny mužů ve statistických přehledech dodnes neexistuje.
Ukazatele klasifikace zaměstnání.
Práci českých žen do značné míry charakterizují tyto prvky: péče, výchova, pomoc a služby. Kumulace žen do profesí podle charakteristik (pracovnice zdravotnické, pedagogické, ve službách a v obchodě, pomocné, nižší administrativní pracovnice) je zřejmá z tabulky 1.). Z rozdělení zaměstnanců podle profesí je patrná také diferenciace podle genderu z hlediska postavení v řízení. V ČR, stejně jako v EU jako celku, je podíl žen na vedoucích a řídících pozicích oproti podílu mužů poloviční.Tabulka: Zam
ěstnané ženy a muži v ČR a EU podle klasifikace zaměstnání v % (zaokrouhleno).|
Profese |
ČR |
EU |
||
|
|
Ženy |
Muži |
Ženy |
Muži |
|
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci |
4 |
9 |
3 |
7 |
|
Vědečtí a odborní duševní pracovníci |
12 |
8 |
12 |
10 |
|
Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci |
22 |
15 |
16 |
12 |
|
Nižší administrativní pracovníci |
15 |
3 |
26 |
12 |
|
Provozní pracovníci ve službách a obchodě |
19 |
7 |
18 |
10 |
|
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví |
2 |
2 |
1 |
2 |
|
Řemeslníci a kval. výrobci, zpracovatelé a opraváři |
8 |
32 |
6 |
26 |
|
Obsluha strojů a zařízení |
7 |
18 |
3 |
11 |
|
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci |
11 |
6 |
15 |
10 |
|
Celkem |
100 |
100 |
100 |
100 |
Zdroj: Statistická ročenka ´98. ČSÚ 1999.
Pracovní podmínky pro ženy v Evropské Unii, Evropská nadace pro
zlepšení životních a pracovních podmínek 1996.
Časová investice do zaměstnání.
Podíl žen na pracovním trhu v ČR se sice rovná průměru v EU, avšak velký rozdíl je v čase stráveném v placeném zaměstnání. Průměrně jedna čtvrtina žen v EU, ale pouze necelých 17% českých žen tráví v zaměstnání méně než 30 hodin týdně. Pouze 11% „Evropanek“, ale více než polovina Češek pracuje ve svém placeném zaměstnání déle než 40 hodin týdně. Ale i čeští muži pracují týdně déle než průměrný muž EU. Necelých 9% Čechů a 5% „Evropanů“ odpracuje méně než 30 hodin a zatímco více než 40 hodin týdně odpracuje v EU pouze 27%, v ČR 63% mužů.Tyto rozdílné hodnoty v EU a u nás jsou způsobeny tím, že v rámci EU pracuje mnohem více žen na zkrácený pracovní úvazek. Ženy tak řeší rozložení své pracovní a rodinné zátěže. Průměr žen pracujících na zkrácený úvazek je v zemích EU 36,3%, zatímco v ČR 8,9% (graf 2.). V ČR není obecně zvykem pracovat na zkrácenou dobu a zvláště když většina rodin s dětmi je závislá na dvou příjmech z plného zaměstnání. Česká žena tak zcela zvládá: plné zaměstnaní (je spoluživitelkou rodiny) i rodinnou zátěž (organizuje chod domácnosti).
Graf 2: Podíl zam
ěstnaných žen na zkrácený pracovní úvazek, v zemích EU a v ČR v %.
Zdroj: Pracovní podmínky pro ženy v Evropské unii, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek 1996 a Zaměstnanost v národním hospodářství (4. čtvrtletí 1999). ČSÚ 2000.
Jen mizivé množství českých žen pracuje na zkrácený úvazek, ale nadto jich 20% pracuje dokonce přesčas (mužů 30%). Hlavní důvody přesčasové práce žen jsou organizační povahy nebo si to žádá sám typ práce nebo se tak děje na příkaz vedoucího.
Postavení v zaměstnání.
I po deseti letech transformace společnosti je u nás stále pouze poloviční podíl těch, kdo pracují na vlastní účet. V EU je totiž průměrně 14% žen a 21% mužů samostatně výdělečně činných. V ČR soukromě podniká pouze asi 6% žen a 12% mužů. Toto podnikání je u nás spojeno s vysokou pracovní zátěží a nasazením. Jednak je časově náročné, neboť průměrná obvyklá délka pracovní doby podnikatelů (bez rozdílu pohlaví) je 52 hodin týdně oproti 43 hodinám u zaměstnanců. Jednak je potřeba určitá kumulace sociálního i ekonomického kapitálu, což dává větší šance mužům. Ti mají k těmto zdrojům snadnější přístup, který vyplývá z jejich dominance ve veřejné sféře.Shrnutí
- Podíl žen na českém pracovním trhu oproti podílu mužů se rovná průměru v zemích EU.
- Podíl zaměstnaných žen z celku české ženské populace v produktivním věku se řadí k nejvyšším v rámci EU.
- České ženy pracují mnohem více než ženy v zemích EU, tzn. v naprosté většině na plnou pracovní dobu a více než polovina z nich odpracuje více než 40 hodin týdně.
- V rámci EU je více než třetina žen zvyklá pracovat na zkrácený úvazek, ale v ČR je takových žen méně než desetina ze všech zaměstnaných. Jedna pětina zaměstnaných žen pracuje dokonce přesčas.
- Soukromé podnikání je u nás spojeno s ještě větším pracovním nasazením, což je zřejmě spolu s nedostatkem počátečního kapitálu jeden z hlavních důvodů nízkého podílu žen podnikatelek u nás oproti EU.