Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více
feminismus.czČlánky › Postavení žen na trhu práce v ČR A EU (I.)

Postavení žen na trhu práce v ČR A EU (I.)

24. březen 2001  | Alena Křížková
Porovnání postavení žen v ČR a v EU podle ukazatelů zaměstnanosti.

Zaměstnanost žen, jejich rozložení podle klasifikace zaměstnání a časová investice do zaměstnání a postavení v zaměstnání jsou hlavní ukazatelé, charakterizující ženskou populaci na trhu práce. Postavení českých žen budeme z hlediska těchto měřítek porovnávat s postavením žen v zemích Evropské Unie (EU)

Zaměstnanost žen. Podíl žen na celkovém počtu zaměstnaných obyvatel v ČR byl 44% v roce 1999, zhruba takový je i průměr pro celou EU. Nicméně při dalších srovnáních třeba brát v úvahu, že EU není zcela homogenní celek. Vyšší zaměstnanost žen nalezneme ve Finsku (52%), Francii (51%), Švédsku (50%) a Dánsku (49%).Nižší pak ve Španělsku (33%), Lucembursku (35%) a Řecku (36%).

Graf 1: Podíl zaměstnaných žen a mužů (15 – 64 let) v zemích EU a v ČR v %.

Zdroj: EUROSTAT LFS a Statistická ročenka ´99. ČSÚ 1999

Pouze 7% českých žen je v domácnosti a jejich hlavní pracovní náplní je péče o rodinu. 8,5% jich je na mateřské nebo rodičovské dovolené. I když institut rodičovské dovolené byl u nás zaveden v roce 1999, tuto roli přebírá pouze mizivé procento mužů. A to je zřejmě důvod, proč tato kategorie u skupiny mužů ve statistických přehledech dodnes neexistuje.

Ukazatele klasifikace zaměstnání. Práci českých žen do značné míry charakterizují tyto prvky: péče, výchova, pomoc a služby. Kumulace žen do profesí podle charakteristik (pracovnice zdravotnické, pedagogické, ve službách a v obchodě, pomocné, nižší administrativní pracovnice) je zřejmá z tabulky 1.). Z rozdělení zaměstnanců podle profesí je patrná také diferenciace podle genderu z hlediska postavení v řízení. V ČR, stejně jako v EU jako celku, je podíl žen na vedoucích a řídících pozicích oproti podílu mužů poloviční.

Tabulka: Zaměstnané ženy a muži v ČR a EU podle klasifikace zaměstnání v % (zaokrouhleno).

Profese

ČR

EU

 

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

4

9

3

7

Vědečtí a odborní duševní pracovníci

12

8

12

10

Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci

22

15

16

12

Nižší administrativní pracovníci

15

3

26

12

Provozní pracovníci ve službách a obchodě

19

7

18

10

Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví

2

2

1

2

Řemeslníci a kval. výrobci, zpracovatelé a opraváři

8

32

6

26

Obsluha strojů a zařízení

7

18

3

11

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

11

6

15

10

Celkem

100

100

100

100

Zdroj: Statistická ročenka ´98. ČSÚ 1999.
Pracovní podmínky pro ženy v Evropské Unii, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek 1996.

Časová investice do zaměstnání. Podíl žen na pracovním trhu v ČR se sice rovná průměru v EU, avšak velký rozdíl je v čase stráveném v placeném zaměstnání. Průměrně jedna čtvrtina žen v EU, ale pouze necelých 17% českých žen tráví v zaměstnání méně než 30 hodin týdně. Pouze 11% „Evropanek“, ale více než polovina Češek pracuje ve svém placeném zaměstnání déle než 40 hodin týdně. Ale i čeští muži pracují týdně déle než průměrný muž EU. Necelých 9% Čechů a 5% „Evropanů“ odpracuje méně než 30 hodin a zatímco více než 40 hodin týdně odpracuje v EU pouze 27%, v ČR 63% mužů.

Tyto rozdílné hodnoty v EU a u nás jsou způsobeny tím, že v rámci EU pracuje mnohem více žen na zkrácený pracovní úvazek. Ženy tak řeší rozložení své pracovní a rodinné zátěže. Průměr žen pracujících na zkrácený úvazek je v zemích EU 36,3%, zatímco v ČR 8,9% (graf 2.). V ČR není obecně zvykem pracovat na zkrácenou dobu a zvláště když většina rodin s dětmi je závislá na dvou příjmech z plného zaměstnání. Česká žena tak zcela zvládá: plné zaměstnaní (je spoluživitelkou rodiny) i rodinnou zátěž (organizuje chod domácnosti).

Graf 2: Podíl zaměstnaných žen na zkrácený pracovní úvazek, v  zemích EU a v ČR v %.

Zdroj: Pracovní podmínky pro ženy v Evropské unii, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek 1996 a Zaměstnanost v národním hospodářství (4. čtvrtletí 1999). ČSÚ 2000.

Jen mizivé množství českých žen pracuje na zkrácený úvazek, ale nadto jich 20% pracuje dokonce přesčas (mužů 30%). Hlavní důvody přesčasové práce žen jsou organizační povahy nebo si to žádá sám typ práce nebo se tak děje na příkaz vedoucího.

Postavení v zaměstnání. I po deseti letech transformace společnosti je u nás stále pouze poloviční podíl těch, kdo pracují na vlastní účet. V EU je totiž průměrně 14% žen a 21% mužů samostatně výdělečně činných. V ČR soukromě podniká pouze asi 6% žen a 12% mužů. Toto podnikání je u nás spojeno s vysokou pracovní zátěží a nasazením. Jednak je časově náročné, neboť průměrná obvyklá délka pracovní doby podnikatelů (bez rozdílu pohlaví) je 52 hodin týdně oproti 43 hodinám u zaměstnanců. Jednak je potřeba určitá kumulace sociálního i ekonomického kapitálu, což dává větší šance mužům. Ti mají k těmto zdrojům snadnější přístup, který vyplývá z jejich dominance ve veřejné sféře.

Shrnutí

  • Podíl žen na českém pracovním trhu oproti podílu mužů se rovná průměru v zemích EU.
  • Podíl zaměstnaných žen z celku české ženské populace v produktivním věku se řadí k nejvyšším v rámci EU.
  • České ženy pracují mnohem více než ženy v zemích EU, tzn. v naprosté většině na plnou pracovní dobu a více než polovina z nich odpracuje více než 40 hodin týdně.
  • V rámci EU je více než třetina žen zvyklá pracovat na zkrácený úvazek, ale v ČR je takových žen méně než desetina ze všech zaměstnaných. Jedna pětina zaměstnaných žen pracuje dokonce přesčas.
  • Soukromé podnikání je u nás spojeno s ještě větším pracovním nasazením, což je zřejmě spolu s nedostatkem počátečního kapitálu jeden z hlavních důvodů nízkého podílu žen podnikatelek u nás oproti EU.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.