Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Porodní bolesti českého porodnictví

Porodní bolesti českého porodnictví

17. květen 2018  | Petra Hokr Miholová

Jak vypadá současná realita českých porodnických služeb a péče? Odpovídá situace a možnosti porodnic potřebám rodiček a jejich dětí? Co je standardní péče, které praktiky v porodnictví lze označit za problematické a kde jsou hranice porodního násilí? Jaké jsou etické a praktické stránky domácích porodů, zřizování porodních domů a jaká je pozice porodních asistentek? Co ovlivňuje výzkum v oblasti porodnictví, jaká jsou specifika výzkumné činnosti a možnosti uplatnění výsledků?

Odpovědi nejen na tyto otázky hledaly na diskusním večeru v Knihovně Gender Studies biostatistička Markéta Pavlíková a porodní asistentka Ivana Königsmarková. Diskusi, která proběhla 24. dubna, moderovala Gabriela Kontra. Skutečnost, že se jedná o aktuální problematiku, dokládá jak velká účast, tak živá diskuze.  

Nedostatek informací a mála ochota komunikova

Jako nejzásadnější problém se stále jeví nedostatek informací a mála ochota komunikovat a to nejen mezi poskytovateli péče a klientkami, ale také ze strany Ministerstva zdravotnictví, které se zdravotníky a zdravotnicemi nekomunikuje dostatečně a selhává v zajišťování podpory. Markéta Pavlíková se domnívá, že právě ministerstvo by mohlo pomoci nápravě situace poskytováním zastřešujících standardy péče, které by nastavily určitá kritéria tak, aby byla zdravotní péče v různých zařízeních srovnatelná. Jak totiž vyplývá ze statistik, péče a postupy zdravotnického personálu se na různých místech značně liší. Zároveň by bylo zajímavé inspirovat se např. Švédskem či Norskem a vést seznam zařízení, který by obsahoval informace týkající se např. počtu císařských řezů, počtu nástřihů, apod., a pomohl by tak těhotným ženám při rozhodování o výběru porodnice.

Markéta Pavlíková rovněž zmínila koncept „evidence-based practice“, který by se měl uplatňovat při poskytování informovaného souhlasu a při poskytování péče klientkám. Veškeré postupy by měly být založené na expertní znalosti, která zahrnuje vědecky podložené důkazy dokládající vhodnost daného postupu, dále klinickou zkušenost a rovněž hodnoty a přání klientek. Bohužel ne vždy tomu tak v praxi je. Poskytovatelé péče se často drží zažitých postupů a přání klientek, která s nimi nejsou v souladu, pak vnímají jako přítěž a komplikace.

Usnadnit porod možností volby

Diskutovala se také otázka postavení porodních asistentek, kterým v ČR hrozí při asistenci u domácího porodu pokuta. Většinou se  stále nedaří navázat dialog s lékaři a lékařkami a konstruktivně diskutovat o možných řešeních dané situace.

Ivana Königsmarková připomněla, jak velmi důležitý je pro rodící ženy pocit bezpečí, který se vytváří ve známém prostředí, se známými lidmi se znalostí dané situace. Pokud se žena cítí komfortně a má při porodu důvěru, má to přímý dopad na její fyzický stav, protože to napomáhá k uvolňování oxytocinu, dodala Markéta Pavlíková.

Některé ženy se cítí bezpečně v porodnici, některé naopak doma při porodu s porodní asistentkou, se kterou jsou již v průběhu těhotenství v pravidelném kontaktu. Proto je důležité, aby měly ženy možnost volby a dostaly nejlepší možnou péči respektující jejich potřeby.

Debata proběhla jako součást tematicky pestrého cyklu diskusních večerů pro veřejnost v Knihovně Gender Studies.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.