Petice vládě na podporu pracovních příležitostí pro rodiče s malými dětmi
Plné znění petice:
Chceme vychovávat naše děti a zároveň mít možnost uplatnit naše vzdělání a schopnosti. Neplýtvejte naším potenciálem, stát si to nemůže dovolit.
Požadujeme:
1) Realizaci jednotlivých kroků Národní koncepce rodinné politiky jako komplexních a na sebe navazujících opatření, nikoliv z kontextu vytržených „sociálních dávek“.
2) Nejsou-li peníze ve státním rozpočtu, umožněte firmám, aby nesly část finanční zátěže a zodpovědnosti a zvýhodněte jejich úsilí i daňově, a to stanovením jak firemních školek, tak zaměstnaneckých benefitů (typu příspěvků rodičům na soukromé školky) daňově uznatelným nákladem.
3) Podporu flexibilních pracovních úvazků. Pojem flexibilní formy práce je celosvětově skloňován v posledních letech v souvislosti s krizí a vzrůstající nezaměstnaností. Proměna trhu práce ale není reakcí pouze na ekonomické změny, ale posun celé společnosti. Jakkoliv mnozí touží po návratu „starých časů“, vzrůstá variabilita forem rodinných soužití, způsobů uspořádání rolí v rodině, ženy se chtějí realizovat i mimo domácnost, muži chtějí trávit více času se svými dětmi. Otevírá se pole možností pro volbu životních strategií. Pokud má rodina i nadále zůstat stabilizujícím prvkem (nejen) české společnosti, musí politika na tyto změny adekvátně reagovat.
V předvolebním období byla rodinná politika jedním z hlavních „taháků“ voličů k urnám a současný předseda vlády pan Petr Nečas v nejedné diskuzi podrobně popisoval všechna opatření, která rodičům po volbách pomohou skloubit rodinný a pracovní život. Důraz kladl na vlastní iniciativu rodičů, jejich zdravý úsudek a schopnost zvolit si takovou formu péče o děti, která bude v souladu s jejich životní strategií.
Tyto záměry ale musely (doufejme dočasně) ustoupit snaze vlády o uskutečnění „velkých“ reforem. Rodinná politika se změnila v diskuze o výši státního rodičovského příspěvku, což je nejen nedůstojné, ale i dále neúnosné. Rodiče jsou skupinou, která se nezformuje do šiku stejně snadno jako různé profesní skupiny, těžko půjdou stávkovat. Navíc rozmanitost forem rodinného života a jeho proměnlivost v rámci životního cyklu znesnadňují najít společný zájem a „prolobovat“ ho na správných místech.
Touto cestou bychom tedy chtěli vyjádřit nespokojenost se současným stavem rodinné politiky. Uvědomujeme si, že flexibilní formy práce nejsou všespasitelné a bez paralelních změn v sociálním systému může mít jejich podpora nežádoucí důsledky. Nicméně i Národní ekonomická rada vlády v dokumentu Rámec strategie konkurenceschopnosti doporučuje vládě učinit „podstatné změny v rodinné politice tak, aby výsledkem byly lepší služby pro rodiny s malými dětmi na jedné straně a podstatně vyšší zaměstnanost žen v příslušných věkových kohortách na straně druhé.“ Přesněji řečeno, „omezená dostupnost předškolních zařízení spolu s nevhodnými formami podpory rodičovství způsobuje prohlubující se absenci žen s dětmi na trhu práce. To vede k nevyužití jednoho z mála prorůstových ekonomických zdrojů ČR.“ „Zvýšení dnes nízké zaměstnanosti žen ve věku 20–40 let na trhu práce o 10 p.b. může vést ke snížení deficitu PAYG penzijního systému o více než 10 mld. Kč/rok, což představuje více než třetinu každoročního deficitu během následujících 20–30 let. Veřejné rozpočty také přichází o velký objem daní a sociálních odvodů nepracujících žen. Dlouhá absence na trhu práce během rodičovství vede k degradaci lidského kapitálu a redukují se tím i celoživotní kariérní příležitosti žen. Vědomí těchto skutečností způsobuje také odkládání mateřství, snižuje ochotu mít více dětí nebo mít děti vůbec. To má negativní demografické implikace a přispívá k implicitnímu zadlužení důchodového systému." NERV tímto vyvrací argument, který vláda použila v roce 2009 pro zredukování pro-rodinného balíčku Petra Nečase (na sousedské hlídání a podporu školek, navíc i realizace těchto nástrojů je v nedohlednu), a sice že by příliš zatížil státní rozpočet.
Autorky petice: Jana Doválelová, Jana Vyhlídalová
Zdroje: http://www.vlada.cz/assets/ppov/ekonomicka-rada/aktualne/Ramec_strategie_konkurenceschopnosti.pdf