Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Pan poslanec Jiří Karas má v genderové politice zmatek

Pan poslanec Jiří Karas má v genderové politice zmatek

22. leden 2004  | PaedDr. Radmila Dobešová
Jaký názor převdádá v České republice na interrupce? Má snaha kriminalizovat přerušení těhotenství šanci na úspěch a jak souvisí s politkou roných příležitostí? Poslanci Jiří Karas a Anna Čurdová vedli debatu prostřednictvím tisku.
Pan poslanec Jiří Karas v článku „Rovné příležitosti pro rovné“ (Právo dne 19.1.2004) reaguje na článek paní poslankyně Anny Čurdové „Kriminalizace interrupcí může ve sněmovně projít“.
Když tvrdí, že by zastánci genderové politiky měli přihlížet k rozdílným dispozicím obou pohlaví, nemyslí to špatně. Ono skutečně není možné jít od mantinelu k mantinelu a buď ženy diskriminovat pouze za to, že jsou ženy, anebo naopak jim upírat jejich ženský přínos, jako se například děje v návrhu důchodové reformy, což tvrdě postihne zejména matky.
Lze také chápat názor pana poslance, že zodpovědnost za těhotenství mají nejen ženy, ale i muži. Nehovořila bych proto o „právu ženy na interrupce“, ale spíš o „právu párů na interrupce“. Situace je však taková, že zatím co otce narození potomka (ve srovnání se ženou) citelně nepostihne, život matky to zásadně mění, žena tak musí umět nést nemalou zátěž jak ve společnosti, tak v rodině. A proto se hovoří o „právu ženy na interrupci“.
Pan poslanec J. Karas píše o právech dítěte, mezi která patří i právo na otce. Ptám se, proč se tedy pan poslanec v parlamentu nebije za evidenci tzv. „zákazníků“ prostitutek? Při této činnosti se totiž právo dítěte na otce zcela pošlapává. A dítě nemůže za to, že bylo počato v rámci obchodu se sexem. Proč mají tyto děti naplňovat kojenecké ústavy? Jak je možné, že se jim ve vší tichosti připravují osudy nepřijatých polovičních sirotků, ač otcové žijí? Z hlediska práv dětí nikde jinde jak u prostituce nedochází k tak masovému, tiše tolerovanému barbarství. Proč to pana poslance Karase, horlivého to zastánce práv dětských i otcovských, nechává nečinným?
Překvapuje mě také, že pan poslanec, ač politik, jako by neměl ani potuchy o podstatě tzv. genderové politiky“.
Co to je ona jím zmiňovaná „genderová politika“? To není stírání rozdílů mezi pohlavími, naopak. „Genderová politika“ na základě odlišností pohlaví staví, to je obsaženo v jejím názvu. Pod pojmem „gender“ rozumíme „rod“. Nazírání z hlediska „genderu“ pak umožňuje mapovat pozice připisované ženám či mužům v jednotlivých společnostech a srovnávat je. Tomu říkáme „gender studies“. Rody jsou zde chápány nejen biologicky, ale jako kulturní konstrukce, jejichž důsledkem je propastný rozdíl mezi postavením mužů a žen ve společnosti. Muži mají podstatně větší podíl na rozhodování, lepší přístup ke zdrojům, větší práva, jsou lépe odměňování apod. Odstraňování takových rozdílů je součástí tzv. „gender mainstreamingu“, což je do češtiny obtížně přeložitelný pojem. V roce 1995 byla strategie „gender mainstreamingu. schválena akční platformou, přijatou v Pekingu na závěr 4. světové konference OSN o ženách. Gender mainstreaming se stal také součástí programů Evropské unie. Tolik tedy velmi stručně o „genderové politice“. (Viz kniha „Rod ženský“, Alena Vodáková a kol., Sociologické nakladatelství, rok 2003.)
Pan poslanec kritizuje poslankyni Annu Čurdovou za to, že prý „volá po větší informovanosti občanů, aby více tlačili na poslance“. Ono volání paní poslankyně má své opodstatnění: V naší zemi vyvíjí intenzivní činnost skupiny militantních katolíků, kteří namísto aby interrupce zakázali mezi sebou, tak je chtějí zakázat v celé zemi, zároveň jsou proti antikoncepci i kondomům (což u nás zatím nezakazují). Společnost však jejich uměle nastolovaný problém nezajímá, rodiny dnes řeší jiné, pro ně vážnější problémy než zákazy. Proto také militantní katolíci buší do prázdných zdí, veřejnost jim v podstatě neodpovídá, zatím co oni periodicky „masírují média“ pod heslem „stokrát nic umořilo osla“. Proto je varování paní poslankyně namístě. Za takových okolností je opravdu nutné, aby poslanci situaci zodpovědně zvážili. Neboť, jak je známo, právě ti, o kterých (a bez nich) se hovoří, rodiny, a zejména matky – takoví většinou nemají na „bušení do zdí“ čas.

PaedDr. Radmila Dobešová, Šenov u Ostravy
rdobesova@gkh.cz
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.