Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Odškodnění pro obchodované osoby – reálná šance nebo utopie?

Odškodnění pro obchodované osoby – reálná šance nebo utopie?

26. duben 2010  |  La Strada
Odškodnění obchodované osoby za následky prožitého utrpení či náhrada za práci, ze které jiní kořistili, je v České republice spíše teoretickou možností, nikoli běžně dosažitelnou praxí. To vyplývá z právní studie, kterou zveřejnila organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

Odškodnění obchodované osoby za následky prožitého utrpení či náhrada za práci, ze které jiní kořistili, je v České republice spíše teoretickou možností, nikoli běžně dosažitelnou praxí. To vyplývá z právní studie, kterou zveřejnila organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

„Odškodňování se začíná prosazovat až v poslední době jako doposud spíše opomíjená součást souboru práv obchodovaných osob. Právní studie, kterou předkládáme, je prvním uceleným textem k tomuto tématu v České republice.“ říká Petra Kutálková z organizace La Strada Česká republika, která se zabývá prevencí obchodování s lidmi.
„Přiznané odškodnění pro obchodovanou osobu je v české soudní praxi bohužel naprostou výjimkou.“ dodává. Tento stav ostatně odráží celkovou situaci poškozených a obětí kriminality v trestním řízení, která v České republice zůstává neuspokojivá. Studie vydaná organizací La Strada je dalším krokem ke změně nepříznivého stavu.

V trestně právní oblasti se autorka Petra Šachová zaměřila na analýzu stávajícího stavu legislativy i specifických překážek, které vyplývají z podstaty trestné činnosti vztahující se k obchodování s lidmi. „Rozsah kompenzace imateriální újmy v trestním řízení je v současné době velmi omezen; to znamená, že v trestním řízení nelze na pachateli či pachatelce vymáhat například újmu za psychické utrpení, které bylo obchodováním s lidmi způsobeno, pokud obchodované osobě v souvislosti s trestnou činností nevznikla vážná duševní porucha. I v takovém případě je však rozsah odškodnění limitován, jelikož vychází z tabulkových ukazatelů a neumožňuje tak dostatečnou individualizaci jednotlivě poskytované náhrady škody/odškodnění.“ upozorňuje Petra Šachová. „Setrvávat na přístupu, kdy je za škodu považována v podstatě jen škoda materiální se jeví jako absolutně nevyhovující.“ dodává.  

V části zaměřené na občanskoprávní řízení studie mapuje pro praxi nevládních organizací neznámý terén. „Ne vždy dojde k přiznání náhrady škody již v trestním řízení a zdaleka ne veškerou újmu lze v trestním řízení uplatňovat. Je proto nezbytné k zajištění práv obchodovaných osob využívat ve větší míře soukromoprávní instrumenty. V souvislosti se současným rozmachem jiných forem, zejména pracovního, vykořisťování, je třeba hledat ochranu práv obchodovaných osob také v pracovním právu.“ říká Petra Lomozová, autorka části věnované občanskoprávnímu kontextu. „I přestože české právo soukromé poskytuje široké možnosti, jak uplatnit nároky vůči osobám, které škodu způsobily, praktická uplatnitelnost pokulhává. Problém působí například faktická neexistence bezplatné právní pomoci a to nejen pro obchodované osoby, které jsou nemajetné. Na obchodovaných osobách leží také nutnost v případě občanskoprávního řízení přinést dostatek důkazů o škodě, což bude pro většinu obchodovaných osob nesmírně obtížné.“ vypočítává některé problémy Lomozová. Obě autorky se shodují v tom, že velkým problémem bude také vlastní vymahatelnost ať již trestním či občanským soudem přiznaných nároků. „Závažným problémem je také fakt, že poškozenými z trestné činnosti obchodování s lidmi jsou nejčastěji cizinci a cizinky. Ti mají uplatňování práv u soudu ztížené vzhledem ke svému faktickému zejména pobytovému postavení v ČR, ale také vzhledem k tomu, že právní úprava není v ČR k cizincům příznivá.“ uzavírá Lomozová.

Studie Možnosti a limity odškodnění obchodovaných osob v českém právním systému je k dispozici zde.

Pro další informace kontaktujte Petru Kutálkovou na tel. 731 101 293 nebo e – mailem petrak@strada.cz

Studie byla financována z prostředků MVČR.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.