Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Konference k výstavě Feministická avantgarda

11.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jako součást doprovodného programu k výstavě připravuje Dům umění konferenci, která se bude zabývat širšími socio-kulturními aspekty (ne)přítomnosti feministické avantgardy v sedmdesátých, potažmo osmdesátých letech minulého století u nás a specifickými podmínkami, za nichž se v tomto období feministické myšlení profilovalo, respektive obezřetně obcházelo. Smyslem konference je přispět k diskusi o důvodech, proč debaty o feminismu a genderu přežívaly v bývalém Československu tak dlouho na okraji zájmu a proč je tomu tak do jisté míry dodnes. V bouřlivých 60. letech, kdy rapidně narůstal zájem o pochopení role žen ve společnosti (včetně jejích historických proměn) a kdy západní feministické hnutí uvádělo tzv. ženské otázky do sociálně-politické praxe, nebyla u nás druhá vlna feminismu téměř zaznamenána. Závažné politické okolnosti srpna 1968, sovětské okupace a následné normalizace zastavily tento proces v zárodku chystaných sociálních reforem a debaty o feminismu a genderu postihl podobný osud jako jiné nonkonformní myšlenkové trendy.

Více

Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více
feminismus.czČlánky › "Obrovská práce na prosazení parity ve Francii spočívala na občanské společnosti," říká Muriel Rouyer

"Obrovská práce na prosazení parity ve Francii spočívala na občanské společnosti," říká Muriel Rouyer

"Obrovská práce na prosazení parity ve Francii spočívala  na občanské společnosti," říká Muriel Rouyer
Muriel Rouyer
Muriel Rouyer, bývalá tajemnice institutu Observatoire de la Parité v Paříži vystoupila 20. května na prvním z kulatých stolů s kandidátkami do Evropského parlamentu, který uspořádala Gender Studies, o.p.s. Francie je jednou z mála zemí, která zavedla paritní systém a přes počáteční potíže se jím řídí. V Praze Muriel Rouyer hovořila o francouzském paritním zákonu a přístupu politických stran ke kvótám, ale i o svých zkušenostech z působení na pozici asistentky místopředsedkyně Výboru pro práva žen a rovné příležitosti v Evropském parlamentu.al
Muriel Rouyer, bývalá tajemnice institutu Observatoire de la Parité v Paříži vystoupila 20. května na prvním z kulatých stolů s kandidátkami do Evropského parlamentu, který uspořádala Gender Studies, o.p.s. Francie je jednou z mála zemí, která zavedla paritní systém a přes počáteční potíže se jím řídí. V Praze Muriel Rouyer hovořila o francouzském paritním zákonu a přístupu politických stran ke kvótám, ale i o svých zkušenostech z působení na pozici asistentky místopředsedkyně Výboru pro práva žen a rovné příležitosti v Evropském parlamentu.

Jak hodnotíte francouzský paritní zákon?

Nejde ani tak o můj vlastní názor, ale o názor hlavních aktérů, kteří se o paritu zasadili, o organizace a aktivistky zabývající se ženskými právy a ženské frakce politických stran. Ty kritizovaly zejména nepovinný charakter finanční podpory stran, které si zvolily paritní přístup, díky němuž se v legislativních volbách v roce 2002 řada stran tomuto kritériu vyhnula. Proto oponentky navrhly změnu přidělování podpory tak, aby byla rozdělována na základě počtu zvolených žen, ne pouze žen kandidujících. To už však implikuje spíše protiústavní přímý vliv na výsledky. Přesto je obrovský úspěch, že část finanční podpory politických stran se odvíjela od kritéria, zda daná strana dodržuje paritu.

Francie byla v Evropské unii spolu s Řeckem státem, který rovnému zastoupení příliš pozornost nevěnoval. Jak se podařilo myšlenku paritního zákona prosadit?

Kořeny návrhu zákona spočívají v boji proti diskriminaci na základě pohlaví. Ten má zejména mezinárodní kontext - konference OSN a aktivity EU v oblasti rovnosti žen a mužů. Není dán tolik "historickou potřebou" jako spíše "nefrancouzskou" a "nerepublikánskou" myšlenkou parity. Velký podíl na implementaci tématu parity mají francouzské feministky, které na základě této myšlenky vytvořily strategická spojení, mobilizovaly veřejné mínění a zalarmovaly politické lídry. Dokázaly myšlenku parity zpřístupnit francouzské veřejnosti ne jako kvótu vyplývající z rozdílnosti. Naopak, parita se stala legitimní poukázáním na to, že je výrazem rovnosti.

Další pro-paritní argumentace spočívala v tom, že má-li být lidstvo na politické úrovni spravedlivě reprezentováno, musí být politická scéna složena z mužů a žen. Francie tak podpořila myšlenku "paritní demokracie", s níž v roce 1989 přišla Rada Evropy.

Paritní zákon a myšlenka parity jako taková ve Francii uspěly díky souhře politických a sociologických faktorů, mezi něž patřil příznivý evropský politický kontext, mobilizace feministek uvědomujících si významnost politického zastoupení žen, politická vůle a v neposlední řadě i velmi příznivý národní kontext vlády Lionel Jospina, který byl impulsům feministického hnutí nakloněn.

Jaká je situace dnes, čtyři roky po zavedení zákona a jeho revizi v roce 2003?

Řada stran se stále domnívá, že muži jsou snadněji zvolitelní než ženy, protože jisté pozice již zastávají, a do mužů "investují" více. Na druhou stranu výsledky všech dosavadních voleb, které se na základě zákona konaly, potvrzují, že kde byl zákon dodržen, je reprezentace žen vyšší. Je však důležité mít na paměti, že míra zastoupení žen nezávisí jen na zákoně nebo kultuře politických stran. Významnou roli hraje veřejné mínění, které vyvíjí tlak na politické strany, a samozřejmě i neziskové organizace, které se otázkami politické reprezentace a informačními kampaněmi zabývají. Ženy dokázaly, že jsou schopné převzít role lídrů, ale jistý "machismus" je politice samozřejmě stále ještě vlastní. Dnes se však nemůže projevit tak snadno jako dříve.

V České republice se připravuje novela volebního zákona. Jaká jsou vaše doporučení co se týká případného ustavení parity či kvót?

Uvedení volebního zákona, který by zakotvil podmínky pro větší zastoupení žen v ČR, vyžaduje souhru tří důležitých aktérů. Na prvním místě je to role feministek a společnosti. Jak jsem zmínila, ve Francii se nejdříve angažovaly feministky, na ně pak navázala postupná změna veřejného mínění. Obrovská práce spočívala na počátku právě na občanské společnosti. Věřím, že i v české společnosti je dost žen a mužů, kteří jsou přesvědčeni o oprávněnosti kroků směrem k paritě. Pozitivní vliv na přijetí takového zákona by měl mít i vstup ČR do EU. Bezpochyby bude na vaši politickou elitu činěn "normativní nátlak" k uvádění direktiv a doporučení v praxi. Právě rovné zastoupení žen a mužů je jedním z takových doporučení. Svou roli mohou také sehrát ti politici a političky, kteří se domnívají, že navrhovaný volební zákon je opodstatněný a hodný jejich politické podpory. Tak jak tak je na začátek nezbytné analyzovat současnou politickou scénu, zjistit, koho téma paritního zastoupení zajímá nebo kdo by mu byl nakloněn, a u všech takových politiků a političek lobbovat. Uvedení paritního volebního zákona ale nezávisí jen na současné politické kultuře země, ale i na aktérech připravených tuto kulturu do budoucna ovlivňovat.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.