O mírových rezolucích s Evou Zillén, poradkyní švédské organizace Kvinna till Kvinna
Proč jsou podle Vás rezoluce tak důležité?
Přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 v roce 2000 znamenalo pro mezinárodní ženské hnutí bod obratu. Bylo to poprvé v historii, co se otázka ženských práv, míru a bezpečnosti diskutovala přímo na půdě Rady bezpečnosti OSN – a také poprvé, kdy se o ženách mluvilo explicitně jako o aktérkách, ne pouze jako o pasivních obětech. Rezoluce se stala významným nástrojem, který ženské organizace po celém světě využívají pro obhajobu ženských práv a vytvářejí nátlak na národní vlády, aby přijaly akční plány implementace této rezoluce.
Co by měl takový akční plán na základě vaší zkušenosti obsahovat?
Jestliže má akční plán k něčemu být, musí mít jasně vytyčené priority. Samotná rezoluce je velmi obecně formulovaná, takže aby se něco začalo dít, je absolutně nezbytné naformulovat priority a mít přesný časový plán implementace. To však nestačí. Aby plán nepadl pod stůl, je také nutné určit zodpovědnost za implementaci plánu a zároveň mít rozpočet.
Mohla byste uvést příklad země, v níž Kvinna till Kvinna působí a co tedy implementace rezoluce znamená v praxi?
Myslím si, že jeden z nejlepších příkladů síly ženských organizací je Libérie. Liberijské ženy přiměly mírové vyjednávače k tomu, aby svůj úkol vzali vážně a skutečně podepsali dohodu ukončující válku. Tyto ženy však nemohly k vyjednávacímu stolu zasednout, protože je k němu nikdo nepustil. Přesto si vybojovaly své místo mimo zasedací místnosti a začaly psát dějiny…Myslím si, že je velká ostuda, že ženy stále a znovu dokazují, že mají odvahu, znalosti i možnosti vyjednávat mír a posilovat jej, ale pořád musí tvrdě bojovat za to, aby je vůbec někdo poslouchal a bral vážně.
Jak kontaktujete ženy v zemích, kde je obtížné se k nim dostat?
V organizaci Kvinna till Kvinna jsme nikdy neměli problém kontaktovat místní ženy. Možností je několik – za prvé, jděte k ženským organizacím. Dokonce i v místech, kde nefunguje žádná registrovaná organizace, funguje nějaká ženská skupina, k níž se můžete obrátit pro informace. To samozřejmě může být obtížné, pokud pro vaši misi nepracuje žádná žena. Na druhou stranu, pokud dojde ke skutečné implementaci rezoluce č.1325, budou v misích ženy, které budou moci navázat kontakt s místními ženami v zemi, kde pracujete.
Myslíte si, že jednotný orgán zabývající se rovností žen a mužů vzniklý spojením 4 různých částí OSN může implementaci rozolucí urychlit?
Mohl by. Ale ne nutně. Vše závisí na tom, jaký mandát nově vzniklý orgán dostane a jestli mu bude přidělen dostatečný rozpočet. Doufejme, že ano.