Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › O afrických růžích…tentokrát z Ugandy

O afrických růžích…tentokrát z Ugandy

O afrických růžích…tentokrát z Ugandy
V rámci projektu „Fair Flowers: Květiny pro lidská práva“ uspořádala Ekumenická akademie již druhé setkání k situaci zaměstnaných na květinových farmách v Africe. Po únorové návštěvě dvou zástupkyň ze Zimbabwe, o které jsme informovali na stránkách našeho zpravodaje, se česká média a laická i odborná veřejnost mohly z první ruky dozvědět o situaci v ugandském květinovém průmyslu. Nyní přinášíme rozhovor s Mary Flavia Amoding, aktivistkou bojující za práva ugandských dělníků a dělnic v rámci neziskové organizace UWEA.

V rámci projektu „Fair Flowers: Květiny pro lidská práva“ uspořádala Ekumenická akademie již druhé setkání k situaci zaměstnaných na květinových farmách v Africe. Po únorové návštěvě dvou zástupkyň ze Zimbabwe, o které jsme informovali na stránkách našeho zpravodaje, se česká média a laická i odborná veřejnost mohly z první ruky dozvědět o situaci v ugandském květinovém průmyslu. Nyní přinášíme rozhovor s Mary Flavia Amoding, aktivistkou bojující za práva ugandských dělníků a dělnic v rámci neziskové organizace UWEA.

V čem spočívá největší problém ugandského květinového průmyslu, co se týká práv dělníků a dělnic?

Nedávno vyšla v Ugandě studie, která dokládá, že všichni zaměstnaní v ugandském průmyslu s řezanými květinami jsou vystaveni působení pesticidů, které jsou silně zdraví škodlivé. Některé pesticidy, zejména na Indy vlastněných farmách, jsou do země vpašovány a používány v rozporu s ugandskými zákony. Jisté zlepšení nastalo v tom, že alespoň rozprašovači a rozprašovačky dostávají ochranný pracovní oděv, ti, kteří se věnují sklizni a balení, však stále nejsou chráněni nijak. Měli bychom se inspirovat situací v Keni, kde jsou zaměstnancům a zaměstnankyním na květinových farmách k dispozici nejen ochranné rukavice, ale také pracovní pláště, jež jsou odolné vůči působení různých chemikálií. Pesticidy vedou k početným zdravotním potížím – počínaje migrénami, přes astma a bolesti zad, až po frekventované potraty. Při práci se také často stávají různé chemické nehody, které vedou k trvalým zdravotním poškozením, jako je například ztráta zraku.

Většině lidí pracujících na květinových farmách je mezi 18 a 35 a 65-75% z nich tvoří ženy – začíná panovat strach, že tato generace nepřivede na svět novou. Pracovní podmínky jsou totiž destruktivní, tato práce obírá lidi o jejich důstojnost a lidskost a vede také ke ztrátě sexuální potence.

S jakými dalšími bariérami se potýkáte?

Dalším problémem je absence veřejné hromadné dopravy mezi bydlištěm a květinovou farmou. Aby se dostali do práce, musí dělníci a dělnice každý den překonat pěšky vzdálenost i 10 mil a navíc projít oblast lesa a bažiny, kde vždy hrozí krádeže a znásilnění. Na farmách se, koneckonců, také často dějí incidenty sexuálního obtěžování, zejména ze strany majitelů a manažerů. Také management mateřské a rodičovské dovolené neprobíhá férově – dle ugandských zákonů má žena, která porodila, nárok na 90 dnů mateřské dovolené, do práce jsou však tyto osoby často nuceny vracet se o mnoho dříve - klidně i pouhé dva týdny po porodu – což s sebou nese obrovská zdravotní rizika. Dělníci a dělnice jsou navíc diskriminováni v oblasti vyplácení odstupného při ukončení pracovního poměru a viktimizováni, pokud vstoupí do odborů.

Co způsobuje popsanou těžkou situaci ugandských dělníků a dělnic v květinovém průmyslu?

Za to, že je situace takhle zlá, může nízká vzdělanostní úroveň pracovní síly, která nemá příliš velké povědomí o svých právech – často tihle lidé neumějí číst a psát – a také velký strach, že jakýkoliv protest povede ke ztrátě zaměstnání. Na indických farmách dochází navíc k aktivnímu zákazu proškolování zaměstnanců a zaměstnankyň ze strany majitelů.

Čím se zabývá nezisková organizace UWEA, ve které působíte?

Naší hlavní misí je osvěta dělníků a dělnic a pomoc s hájením jejich práv. Dále s různými mezinárodními organizacemi spolupracujeme na realizaci terénních šetření, např. v roce 2004 jsme spolu s německou organizací FIAN uskutečnili výzkum pracovních podmínek na květinových farmách v Ugandě, a to z genderové perspektivy. Jsme hrdí, že se nám podařilo v Ugandě vytvořit síť nevládek, která má za cíl působit jako „hlídací pes“, co se týká dodržování práv zaměstnanců a zaměstnankyň na ugandském trhu práce.

Jaký je účel Vaší návštěvy v České republice?

Tady jsme především proto, abychom českou veřejnost seznámili s pracovními podmínkami v ugandském květinovém průmyslu, což, doufáme, povede k postupné změně spotřebitelského chování. Stačí přitom málo – peníze vynaložené na nákup fair trade květin (pozn. red.: V ČR se zatím nedají běžně koupit) poputují na zvýšení bezpečnosti práce na květinových farmách a také k celkovému zlepšení života tamních pracovníků a pracovnic.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.