Feministický a queer tábor 2018 / Feminist and Queer Camp 2018

31.8.2018  

Zveme vás na setkání queer lidí a těch, kdo sympatizují s queer tématikou. Na setkání všech, kdo žerou feminismus, i těch, kdo se nebojí stát u táboráku s feministkama a žvejkat s nima veganský buřty. Kdo se nebojí pohybu, přemýšlení o svém těle, o svých hranicích a hranicích jiných, kdo dokáže respektovat jiné lidi… PŘIJĎTE! Těšit se můžete na víkend plný workshopů, diskuzí, cvičení, kreativity (či alespoň pokusů o ní), koncertů a párty s pivem, limem, koktejlem, sbírání bobříků, táborový karneval a bojovku.

Více

Gender a sebevědomí v uměleckém provozu

21.10.2018  

Diskuze na téma souvislosti sebevědomí a genderu v uměleckém provozu. Jaký vliv na sebevědomí umělkyň a umělců může mít genderová rovnost? V čem je rozdílné postavení umělkyně či umělce vůči institucím? Jak se na uměleckém provozu projevuje mizení umělkyň v důsledku jejich mateřství? Jak vyřešit rozpor uměleckého společenského života a rodičovství zejména v pečující roli? Jaký vliv mají na umělce a umělkyně ekonomické souvislosti, v nichž jejich tvorba vzniká?

Více
feminismus.czČlánky › Mýty o ženách a válce (nejen) v Sýrii

Mýty o ženách a válce (nejen) v Sýrii

Mýty o ženách a válce (nejen) v Sýrii

Ženy jsou téměř v každé společnosti oslavovány jakožto něžné a křehké bytosti, jejichž hlavní životní rolí a náplní je mateřsky se starat o rodinu a předávat svým potomkům takové hodnoty, které budou v souladu s většinovou představou o národní identitě. Na ženách tedy visí břímě jakési ctnosti národa, kterou mají za úkol chránit a předávat dál. Na ženy se také běžně nazírá jako na nenásilné bytosti, které se válečného násilí přímo neúčastní. Tyto představy či dokonce předsudky o ženách jsou ovšem velmi jednostranné, a proto dosti nepřesné.

Nelze samozřejmě popřít, že ženy a dívky současně představují nejohroženější skupinu ve válečných konfliktech. Čelí násilí ve formě znásilnění, které se považuje za nástroj války (v muslimských společnostech také za zneuctění rodiny, potažmo národa), jenž byl použit v téměř všech novodobých válečných konfliktech, jako například v Bosně, Rwandě, Súdánu, Kongu, Iráku a neposledně i v Sýrii. Stávají se oběťmi války, když ztrácí své domovy, rodiny či životy, dostávají se do sexuálního otroctví, jsou nuceny se vdát, hladovějí apod. Tyto skutečnosti ale nejsou v rozporu s aktivním zapojením žen do válečných konfliktů.

Jak ukazují výzkumy prováděné ve válečných oblastech, například v Sýrii, role a osudy žen ve válečných konfliktech se nedají zjednodušit na pasivní oběti násilí páchaného muži. Ženy se ve válce v Sýrii samy politicky i vojensky mobilizují a jsou dokonce přímými účastnicemi v bojích. Ať už jako členky syrských milic (pro-asádovské ženské gardy), kurdské partyzánky (kurdské ženské gerily bojující za nezávislost Kurdistánu), nebo džihádistky islámského státu (např. ženská brigáda Al-Khansa), tyto ženy ve zbrani či ty zapojené do civilní politické opozice boří západní nazírání na muslimské ženy jakožto na utlačované oběti patriarchálního systému výlučně závislé na mužích.

Další mylnou představou je fakt, že pokud se již ženy válek a válečných konfliktů účastní, nezaujímají v nich válečné role, tedy nejsou z nich vojačky. Ženy, i ty na Blízkém východě, kromě toho, že se starají o raněné, nosí na frontu jídlo a zásoby pitné vody a pečují o raněné, se po boku mužů se zbraní v ruce účastní bojů (jsou tedy také pachatelky násilí). Dále se například ženy z ženské islamistické milice Al-Khansa přímo podílejí na bičování jiných žen, které se pokusily uprchnout ze sexuálního zajetí (poté, co byly nuceny stát se manželkami bojovníků ISIS1 nebo těch, které se nechtěly přizpůsobit přísnému muslimskému zahalování.

Syrské ženy jsou navíc zapojeny i do politických a občanských aktivit s cílem posílit demokracii a lidská práva v Sýrii a zvýšit svou politickou participaci na rozhodování o budoucnosti země. Existuje široká škála ženských organizací, jako například The Syrian Feminist Lobby, The Syrian Women’s Network (s cílem dosáhnout rovnocenného postavení mužů a žen v Sýrii), The Syria Women’s Initiative for Peace and Democracy či The Syrian Women’s Advisory Board (účastnily se např. v březnu 2016 mírových jednání OSN v Ženevě), skrze které syrské ženy usilují, kromě svých práv, o mír a demokracii v Sýrii.

Závěrem lze říci, že zkoumání následků válečného konfliktu v Sýrii na postavení žen ukazuje, že válka nezvratně ovlivnila životy tamních žen a změnila jejich tradiční společenské role. Kromě toho, že ženy jsou přímo účastny bojů a tedy šíření násilí, jsou také zapojeny do ekonomické podpory rodiny, protože jejich manželé a synové padli v boji, a jsou také aktivní na poli občanské společnosti. Tato škála rolí a identit, které ženy v Sýrii zaujímají, dokazuje, že by bylo velmi mylné vidět ženy pouze prizmatem útlaku a oběti a že je nutné problematiku žen (nejen) ve válce chápat komplexněji.


1 Kromě nucených sňatků s džihádisty, ve kterých je úloha žen z Al-Khansy zásadní v tom, že vyhledávají potenciální muslimské dívky, které mají věno a u kterých si sňatkem její rodina chce zachránit svou čest a ctnost, jsou nemuslimky považovány za válečnou kořist a jsou prodávány či vyměňovány mezi džihádisty a opakovaně znásilňovány.

 

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.