Vyučená švadlena národního podniku Šumavan

27.11.2017  Praha  | 

Galerie hlavního města Prahy představuje práce české umělkyně užívající provokativní pseudonym Sráč Sam. Její tvorba je založena na aktivní kritice nefunkčních/neproduktivních institucionálních rámců a nabývá rozmanitých podob od architektonických realizací přes objektovou, textilní, malířskou či filmovou tvorbu po sociálně angažované performativní projekty.
 

Více

Venušiny dny 2018 - Festival umění o ženách, od žen a pro ženy

7.3.2018  Praha  | 

Třetí ročník festivalu věnovaného umění o ženách, od žen, s ženami i proti nim. Venuše opět otvírá své lůno. A protože jde o třetí ročník, můžete se těšit na tři premiéry a tři zahraniční hosty.

 

Více

Ženy na Hrad! / Prague Women’s March

8.3.2018  Praha  | 

Loni v lednu se Pochodu žen na Washington účastnilo více než milion lidí. Protestovali proti nastupujícímu režimu Donalda Trumpa, a slibovali hájit práva žen, migrantů, dělníků, nemocných, LGBTQ lidí i menšin, chránit zdraví planety, ohrožené změnami klimatu a vymíráním druhů a bránit základní lidská práva. Také my se letos chceme připojit k hlasům milionů lidí, kteří se po celém světě staví proti vzestupu bezohledné politiky nenávisti.

 

Více
feminismus.czČlánky › Mýty o ženách a válce (nejen) v Sýrii

Mýty o ženách a válce (nejen) v Sýrii

Mýty o ženách a válce (nejen) v Sýrii

Ženy jsou téměř v každé společnosti oslavovány jakožto něžné a křehké bytosti, jejichž hlavní životní rolí a náplní je mateřsky se starat o rodinu a předávat svým potomkům takové hodnoty, které budou v souladu s většinovou představou o národní identitě. Na ženách tedy visí břímě jakési ctnosti národa, kterou mají za úkol chránit a předávat dál. Na ženy se také běžně nazírá jako na nenásilné bytosti, které se válečného násilí přímo neúčastní. Tyto představy či dokonce předsudky o ženách jsou ovšem velmi jednostranné, a proto dosti nepřesné.

Nelze samozřejmě popřít, že ženy a dívky současně představují nejohroženější skupinu ve válečných konfliktech. Čelí násilí ve formě znásilnění, které se považuje za nástroj války (v muslimských společnostech také za zneuctění rodiny, potažmo národa), jenž byl použit v téměř všech novodobých válečných konfliktech, jako například v Bosně, Rwandě, Súdánu, Kongu, Iráku a neposledně i v Sýrii. Stávají se oběťmi války, když ztrácí své domovy, rodiny či životy, dostávají se do sexuálního otroctví, jsou nuceny se vdát, hladovějí apod. Tyto skutečnosti ale nejsou v rozporu s aktivním zapojením žen do válečných konfliktů.

Jak ukazují výzkumy prováděné ve válečných oblastech, například v Sýrii, role a osudy žen ve válečných konfliktech se nedají zjednodušit na pasivní oběti násilí páchaného muži. Ženy se ve válce v Sýrii samy politicky i vojensky mobilizují a jsou dokonce přímými účastnicemi v bojích. Ať už jako členky syrských milic (pro-asádovské ženské gardy), kurdské partyzánky (kurdské ženské gerily bojující za nezávislost Kurdistánu), nebo džihádistky islámského státu (např. ženská brigáda Al-Khansa), tyto ženy ve zbrani či ty zapojené do civilní politické opozice boří západní nazírání na muslimské ženy jakožto na utlačované oběti patriarchálního systému výlučně závislé na mužích.

Další mylnou představou je fakt, že pokud se již ženy válek a válečných konfliktů účastní, nezaujímají v nich válečné role, tedy nejsou z nich vojačky. Ženy, i ty na Blízkém východě, kromě toho, že se starají o raněné, nosí na frontu jídlo a zásoby pitné vody a pečují o raněné, se po boku mužů se zbraní v ruce účastní bojů (jsou tedy také pachatelky násilí). Dále se například ženy z ženské islamistické milice Al-Khansa přímo podílejí na bičování jiných žen, které se pokusily uprchnout ze sexuálního zajetí (poté, co byly nuceny stát se manželkami bojovníků ISIS1 nebo těch, které se nechtěly přizpůsobit přísnému muslimskému zahalování.

Syrské ženy jsou navíc zapojeny i do politických a občanských aktivit s cílem posílit demokracii a lidská práva v Sýrii a zvýšit svou politickou participaci na rozhodování o budoucnosti země. Existuje široká škála ženských organizací, jako například The Syrian Feminist Lobby, The Syrian Women’s Network (s cílem dosáhnout rovnocenného postavení mužů a žen v Sýrii), The Syria Women’s Initiative for Peace and Democracy či The Syrian Women’s Advisory Board (účastnily se např. v březnu 2016 mírových jednání OSN v Ženevě), skrze které syrské ženy usilují, kromě svých práv, o mír a demokracii v Sýrii.

Závěrem lze říci, že zkoumání následků válečného konfliktu v Sýrii na postavení žen ukazuje, že válka nezvratně ovlivnila životy tamních žen a změnila jejich tradiční společenské role. Kromě toho, že ženy jsou přímo účastny bojů a tedy šíření násilí, jsou také zapojeny do ekonomické podpory rodiny, protože jejich manželé a synové padli v boji, a jsou také aktivní na poli občanské společnosti. Tato škála rolí a identit, které ženy v Sýrii zaujímají, dokazuje, že by bylo velmi mylné vidět ženy pouze prizmatem útlaku a oběti a že je nutné problematiku žen (nejen) ve válce chápat komplexněji.


1 Kromě nucených sňatků s džihádisty, ve kterých je úloha žen z Al-Khansy zásadní v tom, že vyhledávají potenciální muslimské dívky, které mají věno a u kterých si sňatkem její rodina chce zachránit svou čest a ctnost, jsou nemuslimky považovány za válečnou kořist a jsou prodávány či vyměňovány mezi džihádisty a opakovaně znásilňovány.

 

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.